ústava

Na Slovensku bude referendum o změně ústavních pravidel pro předčasné volby

Na Slovensku bude referendum týkající se zavedení ústavních pravidel pro předčasné volby. Vyplývá to z pondělního oznámení prezidentky Zuzany Čaputové. Občané budou rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Na jeho rozhodnutí pak bude podle prezidentky záviset, zda v referendu budou slovenští občané odpovídat jen na první, nebo na obě zmíněné otázky. Postup hlavy státu kritizovala opozice, podle šéfa sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica zmařila Čaputová další referendum.

Podpisy pod petici za vyhlášení referenda s oběma dotazy sbírala opozice, petiční archy s podpisy zhruba 406 tisíc lidí předala prezidentské kanceláři v srpnu. Úřad hlavy státu po kontrole uznal zhruba 382 tisíc podpisů; podle ústavy musí petici za referendum podpořit alespoň 350 tisíc občanů.

"Jakmile budu mít odpověď ústavního soudu, vypíšu referendum minimálně s jednou otázkou. S ohledem na to, že jsou tam lhůty, tak to bude nepochybně do konce roku," uvedla Čaputová.

Zdroj: ČTK

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Odpůrci doplnění listiny zejména z řad lidovců nebo Pirátů pokládali úpravu za nadbytečnou s ohledem na již platné ústavní právo na život a zákonná pravidla. Obávali se také, že změna povede k ozbrojování obyvatelstva. Zastánci změny naopak argumentovali tím, že nucené odzbrojování nezajistí větší bezpečnost.

Zdroj: ČTK

Putin podepsal zákon, který mu umožní zůstat ve funkci do roku 2036

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v loňském referendu, připomněla agentura TASS. Dokument byl zveřejněn na oficiálním vládním webu.

V souladu se změnou ústavy se ohraničení počtu funkčních období bude vztahovat na současného prezidenta bez započítání jeho předchozích prezidentských mandátů. Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036. Putin přitom zastává nejvyšší úřad v zemi od roku 2000 s výjimkou čtyřleté přestávky v letech 2008 až 2012, kdy ho vystřídal Dmitrij Medveděv.

Pro úpravu ruského základního zákona se vloni v červenci vyslovilo 77,92 procenta voličů. Zákon, který "vymazává" Putinovy předchozí funkční období, schválila 24. března Státní duma, 31. března pak právní akt prošel i horní komorou parlamentu.

Zdroj: ČTK
Pokračovat