Lidovci na sjezdu: Jsme s ODS, ale nevykrvácíme za ni

21. 4. 2008 12:28

Scénář psali krajští politici KDU-ČSL

Krajští lídři se stali vítězi lidoveckého sjezdu. Roman Línek povede na podzim jejich kandidátku v Pardubickém kraji | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Pardubice - "Jsme s ODS, ale nehodláme za ni vykrvácet." Tak zní hlavní vzkaz víkendového sjezdu KDU-ČSL, který proběhl v Pardubicích.

Proto také lidovci vzhledem k nastávajícím krajským volbám odmítli radikální kroky zdravotnické reformy Tomáše Julínka, která není mezi občany populární.

Kdo napsal scénář

Spor předsedy Jiřího Čunka s ministrem financí Miroslavem Kalouskem ani výpad premiéra Mirka Topolánka, ať si lidovci rozmyslí svou účast v koalici, nezměnily nic na tom, že sjezd proběhl přesně podle scénáře krajských politiků KDU-ČSL.

V čele s jihomoravským hejtmanem Stanislavem Juránkem a vicehejtmanem Pardubicka Romanem Línkem prosadili, že se vedení strany i její ministři podřídí kampani v krajských volbách.

Autor fotografie: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Vše o sjezdu KDU-ČSL

Neděle

Sobota

Před sjezdem

Koho lidovci posílají do voleb?

Krajští lídři KDU-ČSL

Josef Vacek (Středočeský kraj)
Vladimír Pavelka (Jihočeský kraj)
Václav Červený (Plzeňský kraj)
Josef Malý (Karlovarský kraj)
Zdeněk Vokatý (Ústecký kraj)
Michael Vraný (Liberecký kraj)
Jiří Veselý (Královéhradecký kraj)
Roman Línek (Pardubický kraj)
Václav Kodet (Vysočina)
Stanislav Juránek (Jihomoravský kraj)
Pavel Horák (Olomoucký kraj)
Jindřich Ondruš (Zlínský kraj)
Pavol Lukša (Moravskoslezský kraj)

Kandidáti do Senátu:

Jiří Bakalík (OLM, volební obvod 63)
Josef Devát (ZLN, volební obvod 78)
Petr Hartmann (MSL, volební obvod 69)
Václav Horák (JHM, volební obvod 57)
Josef Kalbáč (JHC, volební obvod 12)
Jaroslav Max Kašparů (VYS, volební obvod 15)
Zdeněk Kolíbal (JHM, volební obvod 60)
Josef Mach (VYS, volební obvod 51)
Drahomíra Peřinová (PCE, volební obvod 48)
Lilka Rybářová-Ročáková (PLZ, volební obvod 9)
Josef Vacek (STC, volební obvod 18)
Josef Vaculík (ZLN, volební obvod 81)
Zbyněk Vobořil (HKR, volební obvod 39)

Přistoupil na to i předseda strany Jiří Čunek, kterého zástupci krajů podrželi ve funkci, když pro mimořádnou volbu stranického předsedy hlasovalo jen pět delegátů ze tří set.

Čunek ve svém projevu přislíbil, že bude z centrální úrovně podporovat tři hlavní priority kandidátů na hejtmany: zákaz prodeje krajských nemocnic, podporu veřejné dopravy a strop pro náklady obcí při likvidaci odpadů.

Funkce jen věrným

Při sjezdu koncem roku 2006 rozbouřila debatu zpráva hejtmana Juránka, že mu anonym vyhrožuje smrtí. Tentokrát se o rozruch postaral sám předseda Čunek, který napadl svého předchůdce Kalouska s tím, že prý nedodržuje stranickou disciplínu a program: "Chci zde jasně říci, že pokud někdo nebude náš program respektovat, pak bez ohledu na to, jakou funkci zastává, bude z ní muset odejít," upozornil.

Kalouskovi příznivci později v kuloárech výpad glosovali protiútokem, že předseda bez vize hledá vnitřního nepřítele.

Těžké chvíle ministra financí

Čunkovi útok mezi většinou účastníků sjezdu neuškodil, naopak Kalouskovi v očích delegátů nepomohlo, že se ho za dobrou práci ve vládě zastal jeden z hostů, premiér Mirek Topolánek.

Kalousek, kterému patří druhý nejdůležitější politický post v zemi, nebyl na sjezdu vyzván ani k tomu, aby o svém působení na ministerstvu financí podal zprávu.

Z pohledu kandidátů na hejtmany byl výsledek konfliktu příznivý. Čunek připustil osobní odpovědnost za výsledky krajských voleb, Kalousek si přitom uvědomil, že po Čunkově případném pádu rozhodnou nástupci pouze silné krajské organizace.

Dokonce byl nucen veřejně vyvracet spekulace, že po případné volební porážce přejde s částí strany k ODS. "Mluvil jsem pouze o předvolební koalici," popíral kolující pověsti.

Takovému výkladu napovídá i výsledek primárek do evropských voleb. Europoslanec Jan Březina, kterého zvláště Kalouskovi příznivci označovali za budoucího předsedu strany, byl nominován až na druhém místě za Zuzanou Roithovou.

Mírnější než Hovorka

Devět ze třinácti kandidátů na hejtmana dnes zastává vedoucí místa v krajích, vesměs v koalici s ODS. I když se před volbami chtějí distancovat od privatizace zdravotnictví navržené Julínkem, přesto si před volbami nepřejí roztržku s občanskými demokraty ani na centrální úrovni.

Proto dali jasné mantinely sjezdové debatě o zdravotnictví.

Neprošla otevřená protikoaliční vzpoura poslance Ludvíka Hovorky. Ten navrhl usnesení, aby lidovci zabránili převodu zdravotních pojišťoven na akciové společnosti a jejich privatizaci. Podle Hovorky by pak hrozilo, že soukromí majitelé pojišťoven vytunelují systém veřejného zdravotnictví.

Na námitku, že takové usnesení sjezdu by odporovalo programovému prohlášení vlády, které s převodem pojišťoven na akciové společnosti počítá, odpověděl, že programové prohlášení není bible.

Delegáti však dali na radu svých krajských vůdců přednost mírnější formulaci. Lidovečtí ministři a poslanci mohou připustit převod pojišťoven na akciové společnosti, musí však bránit jejich privatizaci a zajistit, aby peníze vybrané na pojistném měly v hospodaření pojišťoven zvláštní status.

"KDU-ČSL požaduje, aby prostředky povinného zdravotního pojištění nepřecházely do majetků zdravotních pojišťoven a zůstaly trvale pod kontrolou státu," stojí v usnesení, které navrhl šéf zdravotní komise lidovců Jiří Carbol.

Závora pro Julínka

Obě překážky nejsou v rozporu s programovým prohlášením vlády a premiér tedy nemusí plnit své hrozby na vyloučení lidovců z vlády. Přitom však ministru Julínkovi znemožňují, aby dotáhl reformu v tom podstatném do konce.

Julínkem navržený systém totiž stojí na konkurenci pojišťoven a na možnosti vytvářet zisk z vybraného pojistného. To těžko mohou uskutečnit pojišťovny, které nepatří soukromníkům, když navíc jejich zisk bude kontrolovat stát.

Delegáti podle očekávání schválili usnesení, které na návrh poslankyně Michaely Šojdrové odmítá převod univerzitních nemocnic na akciové společnosti. Překvapivě a jen o tři hlasy však nezavázali své poslance, aby se pokusili zrušit poplatky u lékaře pro děti.