Nákaza koronavirem na Karvinsku se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nikdy nekontrolovatelně nešířila. Nárůst počtu pozitivně testovaných lidí podle něj vznikl plošným testováním a situace už se postupně uklidňuje. Část poslanců však vládu za nezvládnutí situace na čtvrteční mimořádné schůzi sněmovny svolané právě k tomuto problému kritizovala.
"Jak je možné, že Svazek měst a obcí okresu Karviná uvedl, že chytrá karanténa nefunguje, lidé se pozdě dozvídají výsledky testů a krajská hygienická stanice situaci nezvládá?" ptal se například poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Ministr zdravotnictví na obhajobu uvedl, že většina pozitivních případů na Karvinsku jsou horníci nebo jejich blízké kontakty. "Zdravotní systém není ochromen, hrozba pro širší populaci není tak výrazná, jako byla v době začátku první vlny," řekl Vojtěch.
V případě zhoršení situace však nevyloučil zpřísnění protikoronavirových opatření. Nyní však podle jeho slov nic takového nehrozí. Šíření koronaviru v Moravskoslezském kraji nemá vliv na zahlcení jednotek intenzivní péče, ani na kapacitu lůžek s umělou plicní ventilací či mimotělním oběhem.
Bartošek: Uničovsko zavřeli už po 25 případech, Karvinsko ani po 950
Ve své kritice poukazovali poslanci především na pomalý postup a nedostatečné testování. Lidovec Bartošek uvedl srovnání s případem ohniska na Uničovsku, kdy se oblast v polovině března uzavřela na základě 25 pozitivních nálezů. V případě Karvinska byl však proces odlišný.
Jak Bartošek upozornil, že ani 950 nakažených na Karvinsku nevedlo k rázným opatřením ze strany vlády nebo ministerstva zdravotnictví či financí. "Vypadá to, že vláda, potažmo ti, kdo měli možnost rozhodnout, vystavili horníky a jejich rodiny vysokému zdravotnímu riziku," dodal Bartošek.
Proti této kritice se však ministr zdravotnictví ohradil s tím, že epidemiologové vyhodnotili uzavření regionu jako neadekvátní krok, který by zasahoval do práv lidí. Podle Vojtěcha se jedná o poslední variantu, která by nastala až po selhání jiných opatření. Ta současná jsou podle něj na ochranu zranitelných skupin dostatečná.
Upozornil také, že drtivá většina z testovaných lidí neměla příznaky. Měření teploty, které státní těžební společnost OKD zavedla, proto nakažené zaměstnance nezachytilo. "Nelze dělat fatální závěry o selhání systému z toho, že máme lokální ohnisko nákazy," míní Vojtěch. Dodal, že zhruba 60 až 70 procent nových případů v Česku je nyní z Moravskoslezského kraje.
Za zanedbání situace kritizoval ministra zdravotnictví také šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Situace je podle něj zvládána vládě navzdory. "Když se šíření koronaviru povedlo zastavit, tak se vládě tleská. Ale když je problém, hází se zodpovědnost na hygienu," uvedl.
Přestože usnesení na mimořádné schůzi sněmovny dnes neprošla, mělo podle @Vit_Rakusan (STAN) jednání smysl. “Otázky, které padly, byly zcela zásadní pro to, jak bude Česká republika do budoucna zvládat krize, které mohou opakovaně přicházet regionálně i v celé zemi.” pic.twitter.com/Knfsagg6g1
— Zuzana Zavadilová (@ZuzanaZava) July 9, 2020
Horníci za nákazu nemůžou, do práce museli
Na malou účinnost a pomalost opatření upozorňovali i další poslanci. "Jak jinak než selháním vlády si vysvětlit postupné testování důl od dolu s velkou časovou prodlevou, používání nevhodných testů a otálení se zavřením dolů," uvedl Tomáš Hanzel (ČSSD), který byl v Karviné primátorem dvanáct let.
Hanzel kritizoval i to, jak lidé na sociálních sítích jeho rodné město osočují. Ke kritice se přidal také Vít Rakušan. "Stigmatizace nemocných do civilizované země nepatří, nikdo z nemocných se koronavirem nakazit nechtěl," podotkl předseda Starostů.
Za nehorázné to označila také poslankyně Pavla Golasowská (KDU-ČSL). "Horníkům nezbývalo nic jiného než do práce docházet, pokud o ni nechtěli přijít. Museli se společně sprchovat, převlékat, jezdit při fárání v klecích či na směnu v autobusech," vysvětlila a dodala, že testovat se podle ní začalo pozdě.
Upozornila také na to, že výsledky testů pacienti často dostávali se zpožděním. Tomu však ministr zdravotnictví odporoval. "Když jsem to prověřoval systémově, tak to nebylo pravidlem. Jednalo se o vybrané případy, které noviny zdůrazňovaly," tvrdil Vojtěch.
Poslanci kritizovali kromě pomalosti také nedostatek testování. "Vzpomeňme si, jaké jsme slýchali sliby, že testů bude denně deset až dvacet tisíc. Podívejte se na statistiky a zjistíte, že takový počet nebyl naplněn nikdy," poukázala poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Usnesení opozičních stran dnes na mimořádné schůzi Sněmovny neprošlo. “Chtěli jsme znát postup vlády pro případ druhé vlny pandemie. Takový, který by zajistil dostatečnou kapacitu odběrových míst a laboratoří. Chtěli jsme až 30 tisíc tesů denně,” uvedla za Piráty Olga Richterová. pic.twitter.com/nTkdVAJBIu
— Kateřina Hlaváčková (@hlavackovak) July 9, 2020
Chytla by se spíše blbá karanténa, míní Adamová
Ve své kritice se Adamová zaměřila také na chytrou karanténu. "Kde najdeme jistotu, že to není jenom líbivý nástroj a nejedná se o klamavou reklamu? Možná by se lépe chytl název blbá karanténa," poznamenala. Uvedla také, že nepanuje shoda na tom, jak je situace v Karviné zvládnutá.
Dle jejích slov potřebují poslanci informace o tom, jak chytrá karanténa funguje i bez pomoci armády. "Po čtyřech měsících je férové se ptát, zda byla tato doba efektivně využita a zda jsme připraveni na případnou podzimní vlnu," míní Adamová.
Proti podobné kritice ministr zdravotnictví uvedl, že jenom díky chytré karanténě koronavirus nezmizí a taková interpretace je nepochopením věci. "Skutečná chytrá karanténa je pouhým nástrojem k řešení lokálních ohnisek, ke sdílení dat, trasování a testování lidí," uvedl Vojtěch.
Na obhajobu chytré karantény vystoupila také hlavní hygienička Jarmila Rážová. Podle ní je epidemie lokalizovaná, a to také díky krajské hygienické stanici, která nemocné pomocí chytré karantény trasuje. "Systém, který se od března vyvíjí, by měl vést k určitému centrálnímu řízení, které se v decentralizovaném systému zdravotnictví vyplácí," vysvětlila Rážová.
Uznává však, že systém, který vznikl během necelých tří týdnů, má své chyby. "Ty ale postupně odstraňujeme. Dostáli jsme elektronizaci a propojili všechny, kteří do řešení epidemie vstupují včetně laboratoří, hygienických stanic, krajů a dalších," míní hlavní hygienička.
V dalších krocích hodlá hlavní hygienička spolupracovat s armádou, která se na první verzi chytré karantény podílela. Armáda ale po ukončení nouzového stavu civilním složkám pomáhat nemůže. Proto nyní pomáhají na základě meziresortní smlouvy. Z toho důvodu Rážová chystá novelu zákona, který by takovou pomoc umožnil. Projednávat se bude v pondělí.
Kdy bude vakcína, je stále nejasné
Mezi dalšími možnostmi řešení situace na Karvinsku uvedl poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) mobilizaci laboratoří. Ty podle něj pomohly i při první vlně pandemie. "Moravskoslezský kraj má svou kapacitu zaplněnou. Jsme ale přece schopni mobilizovat laboratoře v jiných částech země. Můžeme si na tom vyzkoušet, jak rychle je dokážeme využít," vysvětlil Kaňkovský.
S opačným názorem však u řečnického pultu vystoupil doktor a poslanec Jiří Mašek (ANO). "Návrhy typu mobilizování jsou úplný nesmysl. Mobilní týmy byly vytvořeny proto, aby vyšetřovaly klinické příznaky, které jsme nechtěli zatáhnout do nemocnic," uvedl Mašek. Dodal, že situace na Karvinsku není tragická, jedná se jen o poměrné procento.
Na možnost přesunu potřebných kapacit upozornila také poslankyně Pirátů Olga Richterová. "Je jasné, že fyzické možnosti lidí není možné změnit ze dne na den. Ale máme červenec, ne březen. Jak se tedy zajistí kapacity a přesunou se do těch míst, kde je nutné rychlé nasazení?" ptala se.
Poslanci ve sněmovně kromě ohniska v Moravskoslezském kraji diskutovali také o možné vakcíně proti koronaviru. K vyjádření vyzval ministra zdravotnictví poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský. "Laboratorní fáze probíhá, informace jsou poměrně pozitivní, ale v tuto chvíli vám neřeknu, kdy bude celý projekt u konce," odpověděl Adam Vojtěch.
Vývoj vakcíny má podle něj tři fáze. Po té laboratorní přistupují výzkumníci k testování na zvířatech, až pak přijde na řadu hodnocení v klinické praxi. Ministr zdravotnictví dále uvedl, že nemá informace o tom, že by kdekoli ve světových laboratořích už vakcína existovala. "Po světě jsou však týmy, které mají slibné výsledky. Jednáme také s globálními hráči i na úrovni Evropské unie," dodal Vojtěch.
Opozice žádné návrhy neprosadila
Opozice ve sněmovně neprosadila výzvu vládě, aby zajistila podmínky pro možné provádění až 30 000 testů denně na nový typ koronaviru. Dolní komora nepřijala po více než šestihodinové debatě ani žádný z dalších opozičních návrhů. Nepodpořili je zejména poslanci koaličních ANO a ČSSD a komunisté, kteří vládu tolerují.
Návrhy ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se týkaly také třeba náhrad za škody, pokud byli lidé přímo poškozeni opatřeními vlády v době koronavirové krize. Kabinet měl podle opozice určit úřad, na který by se obyvatelé mohli obracet, připravit on-line formulář a připravit metodiku k uplatnění nároku na náhradu. Opozice chtěla po vládě také legislativní úpravy, které by Správě státních hmotných rezerv zjednodušily nákup ochranných pomůcek mimo nouzový stav.
Sněmovna měla podle představ opozičních stran vyzvat vládu k neprodlenému představení změn ústavního zákona o bezpečnosti reagující na zkušenosti s epidemií. Občanští demokraté neúspěšně navrhovali provedení zátěžových testů systému zdravotní péče, aby se zjistilo, zda je připraven na případnou druhou vlnu epidemie koronaviru. Sněmovna zamítla i požadavek, aby vláda představila plán očkování vakcínou na covid-19, až bude k dispozici.
