Praha/Washington - Nejjednodušší způsob, jak zahraničním čtenářům co nejstručněji představit vítěze parlamentních voleb Andreje Babiše? Český Donald Trump.
Světové deníky šéfa hnutí ANO několik dní vykreslují jako bohatého a přímočarého byznysmena, který vypálil rybník tradičním politikům. Stejně jako miliardář Trump v loňských prezidentských volbách v USA.
Umíněnost, se kterou západní média Babiše s Trumpem srovnávají, působí trochu jako klišé. Jenže mezi oběma politiky je skutečně řada podobností.
Politicky mají republikánský prezident a český exministr financí společné, že nejsou ideologové. Dokážou střídavě zastávat pravicovou a levicovou agendu i konzervativní nebo liberální názory.
Donald Trump byl v minulosti registrován jako demokratický volič, řada jeho postojů, například vůči v USA velmi citlivému tématu potratů, byla vyloženě liberálních.
V předvolební kampani se ale Trump nabídl jako republikán, fiskální i kulturní konzervativec a ochránce tradičních rodinných hodnot.
A proměnlivý je i po nástupu do Bílého domu. Jednou volá po zrušení zdravotní reformy Obamacare, aby pak ale sám brzdil navrženou legislativu, protože by podle něj měla příliš tvrdé sociální dopady.
Manažeři světa
Andrej Babiš byl před rokem 1989 členem KSČ. Do nové doby ale vstoupil jako pravicový liberál. V roce 2013 zaznamenal v parlamentních volbách úspěch s programem, se kterým oslovil bývalé voliče ODS i TOP 09.
Před letošními parlamentními volbami se posunul ještě víc doprava v azylové politice - požadoval uzavření schengenské hranice a vymezoval se proti přijímání uprchlíků. V dalších oblastech přebral levicovou rétoriku ČSSD.
Ještě před dvěma roky přitom vstřícně říkal, že imigranti ze Sýrie a dalších zemí by v Česku mohli obsadit tisíce pracovních míst, o která místní nemají zájem.
Ostatně i Trump v minulosti otočil v pohledu na imigranty. V roce 2012 kritizoval tehdejšího republikánského kandidáta Mitta Romneyho za jeho odmítavou rétoriku vůči přistěhovalcům z Mexika. V loňské kampani byla však jeho klíčovým tématem byla výstavba zdi na mexicko-americké hranici.
Trump i Babiš se voličům nabídli jako úspěšní podnikatelé, kteří do politiky vnesou efektivní metody z byznysu. "Budu řídit stát jako firmu," hlásá český miliardář. Trump zase hovořil o tom, že sám dokáže "spravit systém".
Oba se zároveň prezentovali jako ti, kdo rozmetají dosavadní politické struktury. Andrej Babiš tak nezaložil stranu, nýbrž "hnutí".
Trump sice formálně kandidoval za republikány, ale ve svém inauguračním projevu se jasně postavil proti celému politickému establishmentu ve Washingtonu.
"Zastavím dosavadní krveprolití," vzkázal Trump demokratům i republikánům, že politický Washington zklamal Ameriku.
Z toho pak přímo vyplývá jeden z nejsilnějších apelů Trumpa i Babiše vůči voličům - jejich závazek, že z řízení země vymetou korupci. "Vysuším washingtonské bažiny," hřímal na předvolebních shromážděních Trump. "Ano, skoncujeme s korupcí," slibovalo jedno z hesel kampaně ANO v roce 2013.
Jak Trump, tak Babiš si zároveň shodně pěstují image výkonných manažerů, kteří na rozdíl od politiků rychle rozhodují, pracují a dosahují výsledků.
"Problém s politiky je, že jsou to samá slova, ale žádné činy. Jen slova a samé hlouposti," říkal v kampani Donald Trump. Jedno z nejchytlavějších hesel Andreje Babiše znělo: "Nekecáme, makáme."
Peníze osvobozují
Běžní politici se většinou nechlubí penězi a majetkem, v případě Trumpa a Babiše to je ale naopak. Své bohatství ukazují jako důkaz svých schopností a úspěchu.
Donald Trump se chlubí svou Trump Tower v New Yorku či golfovým resortem Mar-a-Lago na Floridě.
Andrej Babiš zve voliče na Čapí hnízdo či vybízí k návštěvě průhonické Sokolovny. Oba dávají najevo, že jsou tak bohatí, že je nikdo nemůže zkorumpovat.
"Voliči je vidí jako bílé rytíře, kteří jsou příliš bohatí, než aby je někdo koupil. Z hlediska voliče jsou ekonomicky nezávislí a mohou se postavit zájmovým skupinám," napsal loni v březnu Darrell West, politolog z washingtonského think-tanku Brookings Institution.
Jejich voliči navíc vnímají, že si kampaň financují ze svého. Donald Trump loni na volby vydal ze své peněženky 66 milionů dolarů. Andrej Babiš bezúročně půjčil svému hnutí přes 150 milionů korun.
Za pomoci otců
Na své cestě za podnikatelským úspěchem se Trump i Babiš prezentují jako "self-made man", který začínal prakticky od nuly. V tomto případě je ale spojuje i fakt, že ani v jednom případě to není tak úplně pravda.
Americká média popsala, že Donald Trump na začátku svého realitního podnikání využíval peněz svého otce Freda Trumpa mnohem více, než sám přiznal. Kariéra Andreje Babiše pak přímo vzešla z finančního a především vlivového zázemí jeho otce Štefana, který působil v československém komunistickém aparátu a předlistopadové diplomacii.
Pro své podnikání navíc Trump i Babiš od svého příchodu do politiky čelí obrovským konfliktům zájmů.
Trump sice svěřil vedení své Trump Organization synům Donaldu juniorovi a Ericovi, finančně je však na prosperitě konglomerátu, který má desítky podnikatelských projektů v různých zemích světa, stále zainteresovaný.
V českých podmínkách má Babiš obdobný problém s holdingem Agrofert.
Všichni ostatní lžou
I když lídr ANO už formálně není vlastníkem firmy MAFRA, která vydává deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny, v západních poměrech jde stále (s výjimkou případu italského expremiéra Silvia Berlusconiho) o nevídané propojení vrcholného politika a médií.
Americký prezident a pravděpodobný český premiér jakýkoli střet zájmů popírají a obracejí tyto námitky, stejně jako veškerou kritiku, proti novinářům. Zpochybňování i zastrašování médií je další společný rys Trumpa s Babišem. Jsou si tak podobní, že se zdá, jako by se jeden od druhého učili.
Donald Trump do americké i světové politiky vnesl termín "fake news" a opakované výpady proti "falešnému zpravodajství" se staly průvodním jevem jeho předvolební kampaně. A pokračuje v nich i jako prezident.
Andrej Babiš pak například za naprosto "lživou, médii vymyšlenou" označuje celou kauzu Čapí hnízdo.
