Berlín - Merháví Tesfay byl téměř tři roky bez práce. V Německu nemohl najít zaměstnání, protože neovládal dobře němčinu a čelil množství byrokracie.
"Všechno je tu úplně jiné než doma," říká dvaatřicetiletý běženec z východní Afriky. "V Eritreji najdete práci, protože se poptáte. Tady máte úřad práce a řadu internetových stránek s volnými pozicemi," dodává.
Tesfay teď pracuje pro strojírenskou firmu Kremer Machine Systems, která sídlí v Gescheru na západě Německa.
Práci si našel až díky vládnímu projektu ELNet, řízenému charitativními organizacemi, které migrantům přiřazují "mentory", aby jim pomáhali se integrovat.
Jde o jeden z mnoha kroků spolkové vlády, která se snaží vyhnout chybám starým desítky let, připomíná agentura Reuters.
V šedesátých letech minulého století přijely do Německa stovky tisíc Turků, aby zaplnili mezeru na trhu práce. Úřady je však nenaučily německy ani jim nepomohly zvýšit jejich kvalifikaci.
Výsledkem jsou tři miliony Turků, kteří se dnes v Německu stále potýkají s problémy. Jsou nejméně integrovanou menšinou, jejíž nezaměstnanost se pohybuje kolem 16 procent. To je čtyřikrát více, než činí celonárodní průměr.
Integrační programy
Před dvěma roky Německo "otevřelo" hranice poslední vlně migrantů. Celkově od roku 2012 dorazilo do Spolkové republiky přes půl druhého milionu běženců.
Německá vláda proto pracuje na rozsáhlém programu na integraci těchto lidí.
Žadatelé o azyl tak musí mimo jiné absolvovat 600 hodin povinných kurzů němčiny a pracovní povolení dostávají v urychleném řízení, aby přestali být závislí na sociálních dávkách.
A podle agentury Reuters začíná tento plán vykazovat první známky úspěchu. Počet migrantů, kteří se zapojují do pracovního trhu, roste. Ukazují to i čísla Spolkového úřadu práce.
Ten eviduje k srpnu 2017 přes 400 tisíc běženců hledajících zaměstnání.
Z těch je ale pouze 195 tisíc "skutečně nezaměstnaných" - takoví lidé se v očích úřadů ani nesnaží najít práci. Zbylých 235 tisíc se účastní nejrůznějších integračních a jazykových kurzů.
Od roku 2015 si téměř 80 tisíc uprchlíků našlo práci na plný úvazek. Desetitisíce dalších pak pracují na úvazek zkrácený, kdy si mohou vydělat maximálně 400 eur měsíčně.
Finanční pobídky firmám
Další krok německé vlády směrem k účinnější integraci cílí přímo na firmy. Berlín nabízí finanční pobídky takovým podnikům, které poskytnou školení žadatelům o azyl. Firma tak může získat dotaci ve výši poloviny celoročního platu absolventa tohoto kurzu.
V současnosti se vzdělávacího plánu účastní 13 500 běženců. Docházejí na technicky zaměřené školy a zároveň získávají zkušenosti ve firmách.
Podobný program se osvědčil ve Skandinávii, kde zvýšil zaměstnanost migrantů.
"Většina uprchlíků přichází ze zemí, kde buď pracovali, nebo se učili," říká Christina Merschová, která řídí německý vládní projekt s názvem Firmy integrují běžence.
"Je tak velmi obtížné jim vysvětlit, že v Německu můžete dělat obojí zároveň."
Nepotřebujeme jen lékaře
Země se navíc potýká s nedostatkem zájemců o nekvalifikované pracovní pozice. To hraje do karet migrantům, kteří se tak podle Reuters mohou snadno uplatňovat v pohostinství a restauratérství.
"Za poslední tři roky vzniklo v sektorech, ve kterých stačí mít nízkou kvalifikaci, 1,6 milionu pracovních míst. Z toho 45 procent jsou takové pozice, kde není potřeba mít konkrétní vzdělání," říká Herbert Brücker, sociolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně.
"Nepotřebujeme jen lékaře nebo inženýry," dodává.
Velkým německým plánům na integraci navíc pomáhá stav tamní ekonomiky. V zemi je momentálně 1,1 milionu volných pracovních míst - země má nejnižší nezaměstnanost od roku 1990. Také se může pyšnit sedmi roky hospodářského růstu.
Každý rok si tak Berlín může dovolit uvolnit 10 miliard eur (přes 260 miliard korun) na začlenění uprchlíků.
"Německo během let zjistilo, že na integraci se musí náležitě pracovat," uvádí Brücker. "Nevznikne jen tak sama od sebe."
Opakování starých chyb
Německo však podle Reuters dál opakuje jednu chybu, které se dopustilo i v 60. letech v případě s Turky. Loni udělilo méně statusů uprchlíka než v roce 2015. Věří totiž, že část migrantů s pouhým povolením k dočasnému pobytu se vrátí domů.
Tato povolení ale podle ekonomů odrazují firmy od zaměstnávání lidí, u kterých není jisté, jestli zůstanou natrvalo v Německu. Což ve výsledku brzdí integraci.
V prvních sedmi měsících loňského roku získalo status uprchlíka více než tři čtvrtiny Syřanů, kteří přišli do Německa. Povolení k ročnímu pobytu dostala pouze pětina.
Letos je situace jiná. Status uprchlíka dostala ve stejném období jen třetina Syřanů a 60 procent žadatelů skončilo s pouhým povolením k dočasnému pobytu.
"Hlavní chybou je, že uprchlíci často dostávají povolení k dočasnému pobytu kvůli mylnému předpokladu, že se pak vrátí zpět do své země," říká Brücker.
"To může mít fatální ekonomické důsledky. Proč by měly firmy investovat do někoho, u koho je malá šance, že zůstane v Německu?"
Přibližně 90 procent nově příchozích přitom tvrdí, že chtějí v Německu žít trvale.
