nezaměstnanost

Práci si v Česku našlo přes 101 tisíc ukrajinských uprchlíků, uvedlo ministerstvo

Práci v Česku si našlo přes 101 tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří do Česka utekli před ruskou invazí. Na Twitteru to uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Údaj podle MPSV vychází z informací, které má úřad práce od zaměstnavatelů. Za necelý půlrok trvání ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku víza dočasné ochrany 409 363 lidí, podle dat ze zápisů do škol jich ale v Česku zůstává méně než 300 tisíc.

"Přes 101 tisíc ukrajinských občanů, kteří do České republiky uprchli před ruskou agresí, si již u nás našlo práci. Vyplývá to z informací od zaměstnavatelů, které má k dispozici Úřad práce ČR. Většinou se jedná o dlouhodobě neobsazená místa," uvedlo ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Míra nezaměstnanosti se v USA vrátila na úroveň před pandemií

Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v červenci klesla o desetinu bodu na 3,5 procenta, a vrátila se tak na úroveň před pandemií covidu-19. Ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce. Ekonomika vytvořila asi 528 tisíc nových míst, což je více než v červnu a více než dvojnásobek proti očekávání analytiků.

Statistika o vývoji amerického trhu práce je podle agentury Reuters prozatím nejvýraznějším důkazem toho, že americké hospodářství se v posledním čtvrtletí nedostalo do recese. Analytici mají za to, že americká centrální banka (Fed) na tuto statistiku zareaguje dalším zvýšením základní úrokové sazby.

Zdroj: ČTK

Nezaměstnanost v Evropské unii se drží na šesti procentech. Nejnižší zůstává v Česku

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu podle sezonně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na květnové úrovni. Nejnižší zůstává v Česku, kde se proti květnu ale snížila o desetinu procentního bodu na 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Květnový údaj za Evropskou unii byl po zpřesnění o 0,1 procentního bodu nižší. V 19 zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti v červnu také nezměnila a činila 6,6 procenta. Loni v červnu činila nezaměstnanost v eurozóně na 7,9 procenta a v celé EU na 7,2 procenta.

Zdroj: ČTK

Nezaměstnanost v Evropské unii zůstává na šesti procentech, nejnižší je v Česku

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procenta, a zůstala tak na dubnové úrovni. Nejnižší nadále zůstává v Česku, kde se proti dubnu ale zvýšila o desetinu procentního bodu na 2,5 procenta. Ve čtvrtek o tom informoval statistický úřad Eurostat.

V 19 zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti o desetinu procentního bodu snížila a dosáhla 6,6 procenta. Loni v květnu byla nezaměstnanost v eurozóně na 8,1 procenta a v celé Evropské unii na 7,3 procenta.

Zdroj: ČTK

Nezaměstnanost v Evropské unii klesla na 6,2 procenta, v Česku zůstává nejnižší

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na rekordní minimum 6,8 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně je nejnižší od roku 1998, kdy se začal tento údajů sledovat. Analytici dotazovaní agenturou Reuters však očekávali pokles nezaměstnanosti v eurozóně až na 6,7 procenta.

Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 procenta, v eurozóně pak 8,2 procenta.

Zdroj: ČTK

Nejistota kolem koronaviru zpozdí oživení pracovního trhu, experti zhoršili výhled

Oživení globálního trhu práce potrvá déle, než se původně předpokládalo, a nezaměstnanost zůstane nad úrovní z doby před pandemií nejméně do roku 2023. Důvodem je nejistota ohledně dalšího vývoje a trvání pandemie. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Mezinárodní organizace práce.

Zpráva odhaduje, že v letošním roce bude o 52 milionů pracovních míst méně, než v době před pandemií. To je přibližně dvojnásobek předchozího odhadu z loňského června. Narušení trhu práce bude pokračovat i v roce 2023. To má být zhruba o 27 milionů pracovních míst méně. Oživení pak bude pomalé a nejisté.

Rychlost oživení se podle zprávy v jednotlivých regionech liší. Nejpovzbudivější signály vykazují Evropa a Severní Amerika, zatímco jihovýchodní Asie a Jižní Amerika zaostávají.

Proti loňskému a předloňskému roku se ale situace na pracovním trhu patrně zlepší. Loni bylo přibližně o 125 milionů pracovních míst méně než před pandemií a v roce 2020 to bylo o 258 milionů méně.

Zdroj: ČTK
Pokračovat