


Donald Trump podle washingtonských zdrojů citovaných deníkem The Telegraph ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem a považuje ho za hlavní překážku míru na Ukrajině. Jako jasný signál, že Putinovi dochází čas, dal Bílý dům zelenou kroku, který má Rusko bezprecedentně ekonomicky izolovat.

Postoj Donalda Trumpa k Vladimiru Putinovi se podle několika současných i bývalých washingtonských činitelů mění. Zatímco dříve ve snaze ukončit válku na Ukrajině k ruskému prezidentovi vystupoval smířlivě a opakovaně dával najevo ochotu k ústupkům, dnes se uvažování Trumpovy administrativy stále více přibližuje evropskému pohledu, tedy že Putin pouze hraje o čas a nemá skutečný zájem válku ukončit.
„Řídí se přístupem cukru a biče. Mám však pocit, že už mu žádný cukr nezbyl,“ uvedl pro The Telegraph jeden ze zdrojů.
„Trumpovu administrativu unavuje, že Rusové se řídí strategií dva kroky vpřed, jeden krok vzad. Zdá se, že jsou připraveni se dohodnout, ale pak, když přijde na věc, buď přitvrdí, nebo na čas úplně přeruší komunikaci,“ dodal další zdroj, podle kterého je tento způsob jednání pro Trumpa čím dál víc vyčerpávající.
Republikánský senátor Lindsey Graham zároveň minulý týden oznámil, že Bílý dům schválil nový sankční zákon, který označil za zásadní obrat v přístupu Spojených států k rusko-ukrajinskému konfliktu, uvedla televize Fox News.
Podle návrhu zákona s názvem Sanctioning Russia Act of 2025 má legislativa dát Trumpovi téměř bezprecedentní pravomoci k ekonomické izolaci Ruska a k trestání velkých světových ekonomik, které s Moskvou nadále obchodují a financují tím válku na Ukrajině.
Prezident by měl získat pravomoc uvalit až pětisetprocentní cla na veškeré zboží dovážené ze států, které budou nadále pokračovat v nákupech ruské ropy, ropných produktů nebo uranu.
Podle Fox News by takové opatření Rusko výrazně ekonomicky přiškrtilo a zároveň by odrazovalo zahraniční vlády od podkopávání amerických sankcí. Podle Grahama by se o zákoně mohlo hlasovat už v tomto týdnu.
Tento krok se objevil jen krátce po další výrazné eskalaci tlaku Washingtonu na Moskvu. Americké síly minulý týden zabavily ropný tanker, který se pokoušel přepravit sankcionovanou venezuelskou ropu do Ruska.
Graham zabavení tankeru veřejně přivítal v dalším příspěvku na X, kde jej označil za součást širší „vítězné série“ amerických zásahů namířených proti Venezuele a Kubě.
Trump dal zároveň najevo i osobní podrážděnost vůči Putinovi. Na nedávné tiskové konferenci v Mar-a-Lago na Floridě uvedl: „Z Putina nejsem nadšený, zabíjí příliš mnoho lidí.“ O den později pak popřel ruská tvrzení, podle nichž měla Ukrajina podniknout dronový útok na jednu z Putinových rezidencí.






V souvislosti s nynější válkou USA a Izraele proti Íránu se mluví především o tom, jak zastaralou a různorodou leteckou technikou ještě vlastně disponují vzdušné síly Teheránu. Ovšem ani Američané nezůstávají pozadu. Do ostrých akcí nyní na Blízkém východě vyráží i mohutné a letité dvoumotorové stroje A-10. Jejich hlavním úkolem je devastace pozemních cílů rotačním kanonem s ráží 30 milimetrů.



Česko čeká o víkendu změna času. V noci ze soboty na neděli se ve dvě hodiny po půlnoci hodinové ručičky posunou o hodinu dopředu. Z průzkumů ovšem vyplývá, že většina Čechů změnu času odmítá a přála by si její zrušení.



Hokejisté Sparty porazili v šestém čtvrtfinálovém utkání play off extraligy Plzeň 4:2, vyrovnali stav série na 3:3 a vynutili si rozhodující sedmý zápas. Pražané i díky gólu a asistenci kapitána Filipa Chlapíka odvrátili druhý mečbol soupeře, dva kanadské body si připsal také Tomáš Hyka. O postupujícím do semifinále se rozhodne v pondělí v Plzni.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.