Brusel - V prezidentském úřadu není ještě ani měsíc, přesto už Donald Trump stihl vydat hned několik dekretů, jejichž cílem je podle některých jeho oponentů demontovat většinu toho, co vytvořil jeho předchůdce Barack Obama.
Nový šéf Bílého domu slibuje dostát svým předvolebním slibům a vést politiku, v níž budou vždy na prvním místě zájmy Spojených států.
V ekonomické oblasti podle něj jednou z cest může být například plánované uvalení vysokých cel na některé dovozy. To se týká i německé automobilky BMW. Trump pohrozil, že uvalí 35% clo na vozy, které by tato firma nechala vyrobit v Mexiku a teprve poté vyvezla do USA.
Někteří odborníci are varují, že protekcionismus může ohrozit hospodářský růst a miliony pracovních míst po celém světě. Nebo dokonce vést k protiopatřením z druhé strany, čímž by mohlo dojít i k rozpoutání skutečné "obchodní války".
Americký prezident se přitom ve své rétorice zaměřuje zejména na hlavní obchodní konkurenty USA: Čínu a Evropskou unii spolu s jejím motorem, Německem.
Na ty útočí i předseda Trumpem teprve v lednu založené Národní rady pro obchod Peter Navarro. Spolkovou republiku v rozhovoru pro deník Financial Times obvinil, že vykořisťuje zbytek světa "extrémně podhodnoceným" eurem, které je podle něj "skrytou německou markou". A prý tak umožňuje mimořádně vysoké hodnoty vývozu z Německa.
Navarro Berlín navíc osočil i z toho, že tlačí na Evropskou centrální banku (ECB), která intervencemi na finančních trzích udržuje pro Německo výhodný kurz eura.
Obchodní přebytek 123 miliard eur
Ve Spolkové republice vyvolaly Navarrovy výpady vlnu rozhořčení. Odmítla je kancléřka Angela Merkelová i ministr financí Wolfgang Schäuble.
"Tvrzení, že se Německo pomocí slabého eura snaží získat konkurenční výhodu na úkor USA a dalších zemí, je více než pochybné," uvedl guvernér německé centrální banky Jens Weidemann. "Byly to naopak Spojené státy, které měly po celé jedno desetiletí velmi výhodné postavení na trhu."
Podle Weidemanna naopak stojí za postupným oslabováním eura vůči dolaru Trumpův koncept "Amerika na prvním místě".
Obvinění, že Evropská centrální banka "manipuluje" s kurzem eura, striktně odmítl i její šéf Mario Draghi. Banka intervenovala na devizových trzích naposledy v roce 2011 - a to v rámci dohody skupiny nejvyspělejších zemí světa G7, jejíž součástí jsou právě i Spojené státy.
Washington má nicméně pravdu, že obchod mezi USA a Německem nebo celou Evropskou unií vykazuje nerovnováhu. Zatímco v roce 2015 vyvezla EU do Spojených států zboží a služby za 371 miliard eur (přes 10 bilionů korun), opačným směrem šlo jen 248 miliard eur (6,7 bilionu korun).
Téměř třetinu unijního exportu do USA přitom zajišťovalo Německo. A jak před dvěma týdny sdělil Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu, celkový německý vývoz loni dosáhl nového rekordu, když překročil 1,2 bilionu eur (přes 32 bilionů korun).
Potopí Trump TTIP?
Trump a jeho nejbližší spolupracovníci si tak svými útoky proti Německu a potažmo i EU mohou připravovat půdu k tomu, aby definitivně upustili od Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Tedy dohody o volném obchodu s unií.
Z Trumpova pohledu je totiž pro USA obecně mnohem výhodnější uzavírat obchodní dohody s jednotlivými zeměmi. Spojené státy by v takovém případě podle něj coby ekonomická supervelmoc měly při vyjednávání s malými zeměmi zcela dominantní pozici.
Trump už přitom v lednu oznámil, že USA odstupují od tzv. Transpacifického partnerství (TPP), které loni - ještě za úřadu Baracka Obamy - podepsalo 12 zemí tichomořské oblasti. Mezi nimi asijské státy, ale i Austrálie nebo Kanada.
Podobný osud se nakonec zřejmě nevyhne ani Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), uzavřené mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem.
Ameriku může nahradit Čína
Na půdě Evropského parlamentu obchodní politiku EU výrazně ovlivňuje Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) v čele se svým předsedou, německým sociálním demokratem Berndem Langem.
Ten se netají svým kritickým postojem k Trumpovi a naznačuje, že by EU měla usilovat o posílení obchodních vztahů s jinými zeměmi - včetně Číny.
"Musíme s Čínou rozhodně mluvit, protože se snaží zaplnit mezeru zanechanou USA, ačkoliv její praktiky jsou poněkud jiné," řekl Lange.
O roli Pekingu mluví i předseda euroskupiny, která sdružuje ministry financí zemí eurozóny, nizozemský labourista Jeroen Dijsselbloem.
"Vždy jsme říkali, že Amerika je náš nejlepší přítel," zdůraznil na lednovém Světovém ekonomickém fóru v Davosu. "Pokud tomu tak už není, musíme se poohlédnout po jiných přátelích. Čína je v tomto ohledu velmi silným kandidátem."
Vývoz do USA? Dvě procenta HDP unie
Evropský výbor INTA zatím vyčkává, co konkrétního Trump podnikne. Vyhrocení napětí v obchodních vztazích ale vedle Langeho nevylučují ani další členové výboru.
Na jednu stranu věří, že americký prezident bude svou povolební rétoriku postupně zmírňovat. Na stranu druhou ale podle nich zůstane velmi nevyzpytatelný.
"Pokud jsme se něčemu naučili o Donaldu Trumpovi, pak tomu, že jeho pravé úmysly opravdu nejsou zřejmé," upozorňuje členka INTA, britská labouristka Jude Kirton-Darlingová.
"Zdá se být vůči EU nepřátelsky naladěn, nemá to ale žádné racionální vysvětlení. Důvod může být geopolitický a může za tím stát i obchod. To, že by Trump zahájil s EU obchodní válku, není nepředstavitelné. Zatím však jeho administrativa nepřijala žádná opatření namířená proti Bruselu," dodala.
Britská europoslankyně uznává, že v obchodování se Spojenými státy je už po léta výrazná nerovnováha. Poukazuje ale na to, že vývoz EU do USA představuje pouhá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) unie.
Tvrzení, že Evropa usiluje o transatlantickou dominanci, má tak podle ní slabý základ.
"Trumpovo oslabování unie? Nevšiml jsem si"
Odlišně než Kirton-Darlingová vidí situaci jeden z místopředsedů výboru, český europoslanec za ODS Jan Zahradil.
"Žádných reálných kroků k nějakému oslabování unie jsem si od nového prezidenta nevšiml," uvedl pro online deník Aktuálně.cz.
"Jediné ostré výroky zatím zaznívají od představitelů unie. Levice v Evropském parlamentu například chce odmítnout navrhovaného amerického velvyslance při EU a předseda Evropské rady Donald Tusk označil Donalda Trumpa za stejnou hrozbu, jakou představují Rusko, Čína nebo radikální islamisté. To je skandální," míní Zahradil.
Co se týče České republiky, ta by podle Zahradila měla usilovat o to, aby americké angažmá v Evropě zůstalo. A to především v bezpečnostní rovině.
Také on ale preferuje jiný obchodní model, než jaký razí unie.
"Měli bychom zkoušet rozvíjet jiné obchodní možnosti než dosud, kdy je osmdesát procent našeho obchodu orientováno na eurozónu," uzavírá český europoslanec. "Odstoupení Trumpa od Transpacifického partnerství (TPP) nám naopak otevírá nový prostor v Asii. Pokud by ale šla ke dnu i TTIP (dohoda o volném obchodu s unií - pozn. red.), byla by to samozřejmě škoda."
