Amerika

Američtí senátoři, demokraté i republikáni, vybídli prezidenta Joea Bidena, aby vyhostil 300 ruských diplomatů, pokud Moskva nevydá více diplomatických víz Američanům, aby zastupovali USA v Rusku. V úterý to oznámila agentura Reuters. Návrh členů dvou senátních výborů, zahraničního a pro zpravodajské služby, by znamenal prudkou eskalaci pokračujícího sporu mezi Washingtonem a Moskvou o personální obsazení ambasád.

Rusko v srpnu zakázalo americkému velvyslanectví v Moskvě najímat zaměstnance z Ruska či třetích zemí, což ambasádu donutilo propustit 182 zaměstnanců a zrušit smlouvy s desítkami dodavatelů, jak uvedlo ministerstvo zahraničí USA.

V Rusku je nyní jen asi stovka amerických diplomatů, na rozdíl od zhruba 400 ruských diplomatů po celých Spojených státech, uvedli senátoři.

"Tato disproporce v diplomatickém zastoupení je nepřijatelná. Rusko proto musí vydat dostatek víz, aby se přiblížilo k paritě mezi počtem amerických diplomatů v Rusku a počtem ruských diplomatů ve Spojených státech," napsali senátoři v dopise adresovaném Bidenovi. Pokud tak Moskva neučiní, americký prezident by měl podle dopisu začít s vyhošťováním až 300 ruských diplomatů.

Americké úřady začaly s vyhošťováním tisíců lidí původem z Haiti, kteří se tento týden utábořili na hranici mezi Mexikem a Texasem. Úřady dnes vypravily první tři lety na Haiti, řekl agentuře AP nejmenovaný zdroj. Bezpečnostní složky také zablokovaly vstup do Texasu z mexické strany. 

Tento týden dorazilo do okolí texaského města Del Rio z Mexika zhruba 14 tisíc lidí. Utábořili se u mostu, který spojuje mexický a texaský břeh řeky Rio Grande, tvořící hranici mezi Mexikem a USA. Většina migrantů je z Haiti, ale i zemí Střední Ameriky.

V sobotu americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že navýší přepravní kapacity pro vyhoštění lidí, kteří nezákonně překročili hranici. Ministerstvo uvedlo, že "naše hranice není otevřená, a lidé by se neměli vydávat na nebezpečnou cestu". Migranti by měli být navráceni do země původu, aniž by dostali možnost si podat žádost o azyl.

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského bezpečnostního činitele a na zvláštní útvar ministerstva vnitra, kteří podle nich hráli roli při potlačování nedávných protivládních protestů. Jedná se o první konkrétní krok administrativy prezidenta Joea Bidena proti kubánské vládě, jímž podle agentury Reuters reaguje Bílý dům na tlak některých amerických zákonodárců i zástupců kubánských emigrantů žijících v USA.

Na Kubě vypukly začátkem minulého týdne největší protesty za několik posledních desetiletí. Lidé vyšli do ulic kvůli nespokojenosti s ekonomickou krizí, kdy na některých místech země nebylo dost jídla a vypadávala elektřina. Demonstranti rovněž odsuzovali způsob, jímž vláda ostrovního státu reagovala na pandemii covidu-19 a jakým zasahuje proti občanských právům Kubánců. Policie stovky protestujících zatkla.

Americké sankce míří na kubánského politického a vojenského činitele Álvara Lópeze Mieru a na takzvanou zvláštní brigádu ministerstva vnitra. Ta čelila již lednovým sankcím administrativy tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, které zasáhly celé ministerstvo vnitra i jeho tehdejšího šéfa.

Biden loni při předvolební kampani sliboval, že zvrátí některá diplomatická rozhodnutí svého předchůdce co se týče vztahů s Kubou. Trump totiž po období nevídaného oteplení vztahů obou států za vlády demokrata Baracka Obamy opět zaujal vůči Kubě tvrdší postoj.