Demokraté ve Washingtonu se rozhodli zahájit proces možného odvolání prezidenta z funkce. Donald Trump podle demokratů porušil ústavu, když letos v červenci tlačil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev začal vyšetřovat Huntera Bidena, syna současného nejvážnějšího demokratického kandidáta na prezidenta Joea Bidena.
Zároveň Trump, jak sám přiznal, nařídil dočasné zmrazení vojenské pomoci pro Ukrajinu, kterou už předtím schválil Kongres. "Kroky, které k dnešnímu dni učinil prezident, jsou vážným porušením ústavy. Nikdo není nad zákonem," uvedla Nancy Pelosiová, demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Kongresu.
Trump reagoval sérií vzkazů na Twitteru, která gradovala do zvolání: "HARAŠENÍ PREZIDENTSKÉHO ÚŘADU!"
PRESIDENTIAL HARASSMENT!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) September 24, 2019
Politický souboj mezi demokraty a Trumpem okamžitě zcela ovládl americkou mediální scénu. Dění na výročním Valném shromáždění OSN a dozvuky summitu o klimatu ve Spojených státech ustoupily do pozadí.
Jasným důkazem, že na prahu kampaně před prezidentskými volbami 2020 je Amerika zahleděna hlavně do své vnitřní politiky, byl už právě Trumpův projev v OSN.
"Budoucnost patří vlastencům"
Trumpovým hlavním sdělením byla kritika "globalismu". Podle prezidenta se nejen Spojené státy, ale všechny země musejí prioritně starat o své vlastní zájmy.
"Budoucnost nepatří globalistům, ale vlastencům," uvedl Trump před Valným shromážděním OSN. Podle jednoho z komentátorů listu Washington Post je pravděpodobné, že prezident si tím v OSN zároveň vyzkoušel jeden ze svých sloganů do kampaně 2020.
Trump v každém případě potvrdil, že jeho politika "Amerika na prvním místě", což bylo jedno z hesel před volbami v roce 2016, bude opět jedním z jeho hlavních bodů, kde se bude snažit vykreslit principiální rozdíl mezi ním a demokraty.
Už v roce 2016 Trump apeloval, že voliči mají na výběr mezi jeho "amerikanismem a zkorumpovaným globalismem" jeho tehdejší soupeřky Hillary Clintonové.
Trump: Írán musí být zastaven
V kontextu svých dosavadních zahraničněpolitických kroků Trump v úterý v OSN tvrdě kritizoval Írán, Čínu, Venezuelu. Připomněl také své jednání se severokorejským režimem a snahu ukončit válku v Afghánistánu.
Opět to bylo upozornění i pro jeho voliče, že se snaží splnit většinu slibů z roku 2016. Tehdy kromě jiného avizoval, že zruší dohodu s Íránem o kontrole jaderného programu, kterou krátce předtím uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. A také vyhlašoval, že si vynutí narovnání obchodních vztahů s Čínou.
Většinu těchto zahraničně-politických iniciativ Trump jako prezident skutečně spustil. Jenže například v otázce Íránu a také ohledně obchodní války s Čínou je pozitivní výsledek zatím krajně nejistý.
"Jednou z největších bezpečnostních hrozeb, kterým mírumilovné země čelí, je represivní režim v Íránu. Írán musí být zastaven na své cestě k jaderným zbraním," vyhlásil Trump v OSN.
Jeho dosavadní politika "maximálního nátlaku", kdy Írán po vypovězení dohody podrobil tvrdým sankcím, ale Teherán nepřivedla k jednacímu stolu. Írán začal naopak sám uvolňovat svůj jaderný program a podle samotného Bílého domu je zodpovědný za nedávný útok na ropná zařízení v Saúdské Arábii.
Trump v první reakci na tuto událost avizoval odvetný vojenský úder. Ale podobně jako už letos v červnu, kdy Teheránu hrozil vojenskou odvetou za sestřelení amerického bezpilotního letounu, své rozhodnutí změnil. A oznámil další sankce.
Jenže už i někteří vlivní republikáni, jako například senátor Lindsey Graham, vyjadřují obavy, že prezidentova íránská politika nemá jasnou strategii a působí nerozhodně a slabě.
Spor s Čínou poškodil americkou ekonomiku
Ještě větší starosti dělá řadě republikánů, politikům a byznysu Trumpova válka s Čínou. "Nepřistoupím na dohodu, která by byla špatná pro americký lid," potvrdil americký prezident v OSN, že chce na Peking nadále tlačit. Trump zároveň uvedl, že Čína v obchodní válce už prohrává, když odtamtud odcházejí zahraniční podniky.
Jenže, jak potvrzují data i dotčení američtí podnikatelé, obchodní spor s Čínou už citelně poškodil i americkou ekonomiku. A pokud by způsobil její zpomalení, mohlo by to zásadně ohrozit prezidentovy šance ve volbách.
"Řekl jsem Kim Čong-unovi, že skutečně věřím, že jeho země je plná úžasného nevyužitého potenciálu, ale k naplnění tohoto příslibu se musí Severní Korea denuklearizovat," prohlásil také Donald Trump v OSN.
Ale i v tomto případě jeho republikáni upozorňují, že Pchjongjang na úplné jaderné odzbrojení nepřistoupí. Trump sice otevřel rozhovory se severokorejským lídrem Kim Čong-unem, ale v tuto chvíli je to právě KLDR, kdo tímto oficiálním uznáním ze strany USA získala více.
Přízrak socialismu
Trump v OSN mluvil i o "naději", že se podaří uzavřít "nekonečnou válku" v Afghánistánu. Tvrdě kritizoval venezuelský režim tamního prezidenta Nicoláse Madura.
Vyjednávání Bílého domu s afghánským Tálibánem o možné mírové dohodě ovšem před dvěma týdny ztroskotala. V politice vůči Venezuele byl americký prezident zatím rovněž spíše neúspěšný, když letos na začátku roku nevyšla jeho sázka na opozičního lídra Juana Guaidóa.
Režim ve Venezuele Trump nicméně v úterý využil k jednomu z klíčových předvolebních vzkazů svým voličům. "Jednou z nejvážnějších výzev, kterým čelíme, je přízrak socialismu," uvedl Trump, když kritizoval Madurův režim.
Zároveň šlo o jasný odkaz na jeho aktuální útoky na americké demokraty, jež Trump líčí jako socialisty, kteří by zruinovali Ameriku.
A už primárně americkým voličům bylo adresováno Trumpovo prohlášení, že "Spojené státy nikdy nepodepíší" smlouvu o kontrole konvenčních zbraní (ATT).
Předchozí prezident Obama tuto smlouvu za USA podepsal v roce 2013 a v roce 2016 ji předložil k ratifikaci Senátu. Donald Trump ale letos v dubnu na výročním shromáždění Národní střelecké asociace (NRA) oznámil, že podpis USA ruší.
"Nikdy nedovolíme cizím byrokratům, aby pošlapali vaše svobody, dané druhým dodatkem," vzkázal Trump v úterý od řečnického pultu Valného shromáždění OSN svým voličům, že se mohou spolehnout, že za jeho prezidentství jim na ústavní právo "vlastnit a nosit zbraň" nikdo nesáhne. A to na rozdíl od demokratů, jejichž všichni současní kandidáti na prezidenta navrhují zpřísnění zbraňových zákonů.
Potvrzením, že Trumpův projev v OSN byl určen světu i Američanům, byla pak také prezidentova výzva k obraně národních hranic před imigrací.
Tvrdý postoj vůči ilegální imigraci byl jedním z Trumpových vítězných témat v roce 2016 a on toto téma akcentuje i v kampani 2020.
Lehká kanonáda před politickou bombou
Prezidentův projev před Valným shromážděním OSN v New Yorku byl ale nakonec jen lehkou kanonádou ve srovnání s tím, když o něco později ve Washingtonu vybuchla politická bomba.
Oznámení Nancy Pelosiové, že demokraté oficiálně zahajují impeachment, má sílu politického zemětřesení. Pouze třikrát v americké historii byl tento proces vedoucí k sesazení prezidenta uplatněn. A pouze jednou vedl k rezignaci, když v roce 1974 Richard Nixon odstoupil ještě před tím, než by byl odvolán.
