Válečník, nebo diplomat? Trump rozehrál složité hry a řeší, jak potrestat Írán

Daniel Anýž Daniel Anýž
17. 9. 2019 17:00
Konflikt, nebo diplomacie? Americký prezident Donald Trump stojí před těžkým rozhodnutím. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že za útokem na ropná zařízení Saúdské Arábie stojí Írán. V takovém případě by šlo o největší eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem od Trumpova nástupu do Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Americký prezident sice prohlašuje, že by se rád "vyhnul vojenské konfrontaci" s Íránem, ale v pondělí varoval, že v případě nutnosti jsou USA připraveny nasadit své "nesmírné vojenské kapacity". "Ale určitě bychom se tomu rádi vyhnuli," doplnil a naznačil, že by dal přednost jednání.

"Vím, že se chtějí dohodnout. V určitou chvíli to půjde. Jestli chci válku? Nechci s nikým válku," odpověděl prezident na dotazy novinářů.

Šlo o výrazné zmírnění jeho rétoriky oproti víkendovému vyjádření, kdy v první reakci na zprávy o útoku na saúdskoarabská ropná zařízení Trump vyhlásil, že Spojené státy "mají ostře nabito a jsou připraveny pálit".

Trumpova současná reakce, která váhá mezi silou a diplomacií, se podobá situaci z letošního června. Poté, co Írán sestřelil americký bezpilotní letoun, prezident nařídil odvetný vojenský útok. Na poslední chvíli, když už byly americké stíhačky ve vzduchu, pak ale vojenský úder proti Íránu odvolal.

Následně vysvětlil, že by ze strany USA nešlo o "odpovídající reakci" v situaci, kdy nebyl zabit žádný Američan. Trump tehdy uvedl, že není ani válečný štváč, ani holubice, ale "člověk zdravého rozumu".

Podle amerických médií a analytiků se ovšem Donald Trump ve své zahraniční politice vmanévroval do situace, kdy na mnoha frontách rozehrál složité hry, ale zatím vesměs bez výsledku.

S tím, jak se blíží prezidentské volby 2020, by přitom Trump potřeboval svým voličům ukázat, že je tak dobrý vyjednavač, jak sliboval v kampani 2016. Do hlasování zbývá třináct měsíců, výrazné úspěchy ale Trumpovi zatím unikají.

Názorným příkladem je právě jeho politika vůči Íránu. Dohodu o kontrole jaderného programu, kterou s Teheránem v roce 2015 uzavřel prezident Barack Obama, Trump v kampani označil za "nejhorší deal" všech dob.

Loni v létě od dohody za USA odstoupil a vůči Íránu uplatnil v rámci politiky "maximálního nátlaku" tvrdé sankce. Ty Írán ekonomicky citelně poškozují a tamní vedení naznačuje otevřenost k rozhovorům.

Zároveň ale Teherán začal postupně rozšiřovat svůj jaderný program a také nijak výrazně neomezil své aktivity k podpoře svých spojenců a teroristických skupin na Blízkém východě.

Ve všem opak Johna Boltona

Trump nicméně letos v červenci uvedl, že je připraven jednat s Teheránem bez jakýchkoli "předchozích podmínek". V posledních týdnech pak naznačil, že by mohl zmírnit sankce vůči Íránu a poskytnout Teheránu jednorázovou finanční pomoc ve výši 15 miliard dolarů.

Zároveň americká média psala o možném přímém setkání prezidenta Trumpa s jeho íránským protějškem Hasanem Rúháním na okraj výročního jednání Valného shromáždění OSN, které se příští týden koná v New Yorku.

Tato schůzka se po útoku na saúdskoarabská ropná zařízení teď nejspíš neuskuteční. Trumpova otevřenější politika vůči Íránu ale už předtím vedla k zásadnímu rozkolu v jeho zahraničněbezpečnostním týmu.

Byl to jeden z hlavních důvodů, proč Trump minulý týden odvolal z funkce dosavadního poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona. Ten nesouhlasil se zmírněním tlaku na Írán a naopak byl zastáncem silového řešení.

Boltonův odchod přitom upozornil na další otevřené zahraničněpolitické problémy, u nichž by Trump potřeboval do voleb 2020 ukázat výsledky. A jeho snaha o jednání stála právě proti názoru Johna Boltona.

Trump se stal prvním americkým prezidentem ve funkci, který osobně jednal s nejvyšším představitelem Severní Koreje. A hned po první schůzce s Kim Čong-unem americký prezident prohlásil, že "KLDR už nepředstavuje jaderné nebezpečí".

Realita je ovšem taková, že Severní Korea svůj jaderný potenciál nijak neomezila, americké tajné služby naopak tvrdí, že svůj arzenál posílila. Bolton Pchjongjangu nikdy nevěřil a právě na jeho nátlak měl Trump podle amerických médií letos v únoru na summitu s Kim Čong-unem odejít bez dohody.

Afghánistán, Čína, Rusko. Vše je otevřené

Otázkou ovšem podle amerických médií je, zda po odchodu Boltona teď Trump nepřistoupí na kompromis, který by mu poskytl možnost, aby před volbami 2020 vyhlásil úspěch. Který by ale ve skutečnosti vůbec nezaručoval výchozí americkou podmínku jednání, kterou bylo "úplné, ověřitelné jaderné odzbrojení KLDR".

Obdobná otázka pak platí ve vztahu k válce v Afghánistánu. Trump v kampani vyhlásil, že tuto "nekonečnou válku" ukončí. Od loňského podzimu jeho tým vyjednával s hnutím Tálibán o mírové dohodě, podle které by se Američané a spojenci začali postupně stahovat výměnou za to, že Tálibán by nepřipustil návrat teroristických skupin do Afghánistánu.

Bolton byl proti uzavření dohody, podle něj Tálibán neposkytoval žádné záruky jejího plnění. Trump nakonec i pod tlakem vlivných republikánů v Senátu před deseti dny od dohody couvl.

Důvodem podle něj byla předchozí smrt amerického vojáka při bombovém útoku Tálibánu v Kábulu. Podle amerických médií je ale pravděpodobné, že Trump se k jednání s Tálibánem vrátí a že část amerických vojáků se z Afghánistánu do voleb 2020 stáhne.

Další otevřenou frontou na poli zahraniční politiky je Trumpova obchodní válka s Čínou. I tady se bude muset Trump rozhodnout, zda přistoupí na kompromis, kdy se omezí jen na vyrovnání vzájemné obchodní bilance, nebo zda bude po Číně stále chtít dodržení původních požadavků. Tedy aby Peking změnil svůj model "státního kapitalismu", v rámci kterého dotuje své velké firmy i celá vybraná odvětví a zásadně tím znevýhodňuje zahraniční konkurenci.

Vedle toho je zde Trumpem dlouho ohlašovaný plán uspořádaní vztahů mezi Izraelem a Palestinci. Ten má Bílý dům představit po izraelských parlamentních volbách, které se konají tento týden.

Svůdný přízrak Nobelovy ceny míru

A už v kampani Trump avizoval, že na čistém stole by chtěl začít i ve vztahu s Ruskem. Jeho dosavadní jednání s prezidentem Vladimirem Putinem ovšem nepřinesla žádný průlom. Také v tomto případě platilo, že názor Bílého domu byl rozlomen mezi "jestřáby", jako byl John Bolton, a shovívavějším přístupem, reprezentovaným právě prezidentem.

Podle analytika Thomase Wrighta z washingtonského think-tanku Brookings Institution je velmi pravděpodobné, že přišla chvíle, kdy Trump nyní otevře "novou kapitolu" ve své zahraniční politice.

"Uzavře kapitolu s názvem Militarismus a maximální tlak a zahájí tu označenou Dohody a snaha o Nobelovu cenu míru," napsal Wright ve svém textu na webu Brookings Institution.

"Trump chce summit s vůdci Íránu, dohody s Tálibánem, Kim Čong-unem a Vladimirem Putinem ohledně kontroly zbraní. Na detailech mu příliš nezáleží, hlavně když mu budou přiznány zásluhy," předpovídá Wright.

 

Právě se děje

před 5 minutami

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

Další zprávy