Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
Od konce ledna kvůli ruskému dronovému útoku neproudí žádná ropa na Slovensko ani do Maďarska. Přestože škody způsobily ruské zbraně, slovenský premiér Robert Fico i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obviňují z narušení provozu vládu v Kyjevě. Obě země v odvetě zastavily vývoz nafty na Ukrajinu.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
Ukrajina čelí jednomu z největších útoků této zimy. Rusko v noci na úterý vypálilo desítky střel a stovky dronů na energetickou síť, zatímco teploty v Kyjevě klesají k minus 24 stupňům. Úder přišel jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl týdenní příměří. Podle Kyjeva Moskva schválně využívá mráz k teroru civilistů.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
Střeží politické elity, i když na to nemá adekvátní výcvik. „Kancelářský“ plukovník z Ochranné služby PČR, o kterém již dříve informovala redakce Aktuálně.cz, se opět zúčastnil rizikové zahraniční mise – zkraje roku doprovázel šéfa diplomacie Petra Macinku na Ukrajině. Kde je problém? Coby šéfovi odboru mu chybí drsný výcvik osobních ochránců, kteří na misích počítají s nasazením vlastního života.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
Ukrajina má nového ministra obrany Mychajla Fedorova. V úterý ho do funkce schválil ukrajinský parlament. Fedorov ve funkci nahradil svého předchůdce Denyse Šmyhala. Nejmladší ministr obrany v historii Ukrajiny má na kontě úspěšné digitalizační projekty. Fedorov chce v době, kdy Ukrajina čelí obrovskému ruskému tlaku, přinést do armády digitální inovace a odstranit zastaralé struktury.
Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.
Americké imigrační úřady deportovaly ze Spojených států nejméně padesátku Ukrajinců. Jedná se o největší deportovanou skupinu od začátku ruské agrese. Důvodem mělo být porušení amerických zákonů. Zda jde o konečný počet, zatím není jasné, média nicméně původně spekulovala až o 80 ukrajinských občanech, kterým vyhoštění hrozilo.
Ukrajinské síly přemlouvají civilisty k evakuaci. Místní ale často odmítají opustit své domovy. Takový příběh zažila spousta ukrajinských měst, která se dostala pod palbu ruských okupačních sil. Jedním z nich je i Dobropillja, která je vzdálená asi 30 kilometrů od Pokrovsku a Myrnohradu. Právě z posledně zmíněného prchala tři dny 70letá žena. Ruské drony jí byly v patách.
Kyjev v noci čelil masivnímu ruskému vzdušnému útoku. Na Telegramu to hodinu po půlnoci oznámil starosta města Vitalij Kličko. V několika výškových budovách začalo v důsledku úderů hořet. Podle ukrajinského letectva ruská armáda raketami a drony útočí i v dalších oblastech Ukrajiny, píše agentura Reuters.
Světoznámá herečka Angelina Jolie zavítala na Ukrajinu. Do země se od vypuknutí války podívala podruhé. Tentokrát se musela ukrývat před ruským dronem. Během její cesty se odehrál incident, při kterém ukrajinská armáda zadržela jejího řidiče. Podle ukrajinské armády totiž neměl výjimku z mobilizace.
Doživotí za mřížemi si má odpykat ruský voják, který zastřelil válečného zajatce. Rozsudek ve čtvrtek vynesl ukrajinský soud nad 27letým Dmitrijem Kurašovem, již dříve trestaným Rusem. Jedná se o první případ v historii napadené země, kdy ruský voják dostal doživotní trest za zabití vojáka, který se předtím vzdal. Ukrajinská prokuratura uvedla, že vyšetřuje dalších 322 podobných případů.
Voliči amerických republikánů, strany Donalda Trumpa, nově čím dál výrazněji podporují Ukrajinu. Zásluhu na tom má její prezident Volodymyr Zelenskyj, píše The Wall Street Journal. Jestliže jejich náklonost k dodávkám zbraní Kyjevu byla na startu Trumpova druhého období na bodě mrazu, nyní je to jinak. Pomohla tomu Zelenského změna strategie.
Ruská armáda ve čtvrtek zaútočila na dětskou školku v ukrajinském Charkově. Starosta města Ilhor Terechov uvedl, že se v době útoku nacházelo v objektu 48 dětí. Podle dostupných informací se všechny děti podařilo evakuovat do nouzového krytu. Jeden člověk při útoku zemřel.
