Až do pátého prosince roku 1994 byla Ukrajina oficiálně třetí největší jadernou mocností na světě. Letos si země připomíná 30. výročí Budapešťského memoranda, v jehož rámci byly po rozpadu Sovětského svazu "zděděné" jaderné zbraně předány Rusku výměnou za záruku podpory, bezpečnosti i územní celistvosti. Skoro tři dekády od podepsání dokumentu toho země napadená ruským agresorem lituje.
Několikrát týdně se hlavní kyjevské náměstí Nezávislosti, známé jako Majdan, mění ve smuteční síň pod širým nebem. Rodina, spolubojovníci a další lidé se tady loučí s hrdiny, kteří padli ve válce proti Rusku.
Fotbalový stadion Valerije Lobanovského v Kyjevě je výjimečný tím, že stojí v centru města. Snad nikde jinde v Evropě není fotbalový stánek hned vedle hlavního náměstí.
Ukrajinští odborníci varovali, že tato zima bude o hodně těžší než loňská. Čtvrteční masivní útok ruských raket, který cílil na energetickou infrastrukturu, jejich předpovědi potvrzuje. Analytik Tomáš Řepa upozorňuje, že Rusové chtějí bombardováním ještě více zkomplikovat běžný život obyvatel a vyvíjet na Kyjev nátlak, aby případně zvážil územní ústupky.
Ukrajinka Lesja pracuje jako učitelka ve školce a ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze se bála dotknout zbraně. Teď téměř denně vyrábí se svým mužem a otcem drony pro vojáky na frontě. Jak říká, už nevěří, že Západ pomůže. A není jediná. Na výrobě bezpilotních letounů se dnes podílí už tisíce Ukrajinců.
Do vesnice Chabany na jihozápadním předměstí Kyjeva přijíždí velká bílá dodávka. Ze všech stran polepená ukrajinskými vlajkami veze několik vysídlených dětí a rodinu z okupované části Chersonské oblasti. Když se otevřou dveře auta, dobrovolníci skupinu lidí zahalí do ukrajinských vlajek a ujišťují ji, že už je v bezpečí.
Kyjev v pondělí čelil jednomu z nejhorších útoků od začátku války. Rusové při něm zasáhli i dětskou nemocnici, což si vyžádalo tři oběti včetně jednoho dítěte. Lékaři a sestry chránili pacienty vlastními těly. Deník Aktuálně.cz přináší obsáhlou reportáž ukrajinských novinářek o útoku na největší dětskou nemocnici v zemi. Rusko ten den ostřelovalo i města Dněpr, Kryvyj Rih, Slavjansk a Kramatorsk.
V pondělí Ukrajinou otřásl jeden z nejotřesnějších útoků od začátku ruské invaze. Kyjevskou dětskou nemocnici zničila ruská raketa a zabila nejméně čtyři děti. Poté co Moskva vinu odmítla a obvinila Ukrajince, se o úderu začaly šířit dezinformace. Jak doložilo několik předních investigativních serverů, jednoznačným viníkem krveprolití je Moskva. A známí jsou i konkrétní pachatelé.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý vzkázal Ukrajincům, že za svobodu jejich země i jinde bojují nejen Spojené státy, ale i velká část světa. Prohlášení šéfa americké diplomacie se ale od jiných projevů podpory Kyjevu lišilo tím, že jej učinil na pódiu sklepního baru v ukrajinské metropoli, a to krátce předtím, než si s tamní kapelou zazpíval a zahrál na kytaru.
Vojenské příděly ruských vojáků, uniformy, ale i ukořistěné a stále platné platební karty mrtvých okupantů. Kyjevské muzeum jako jediné na světě zaznamenává válku prakticky v reálném čase. Armádní vybavení, zbraně či předměty, které ještě nedávno sloužily na frontě, zachytil přímo v ukrajinské metropoli reportér Aktuálně.cz.
Ukrajina čeká na schválení klíčového balíčku peněžní pomoci od Spojených států, bez kterého podle prezidenta Volodymyra Zelenského válku s Ruskem prohraje. Stejného názoru je i šéf Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan. "Poslední tři měsíce bojujeme s nedostatkem munice a nedokážeme se účinně bránit před ruskými útoky," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Paljanycja je domácí ukrajinský chléb a momentálně také nejprodávanější dílo mezinárodně uznávané sochařky Zhanny Kadyrove. Ta „bochníky“ vytváří z hladkých říčních kamenů, do půlky nařezaných na tenké „krajíce“. Prodejem své paljanycje umělkyně podporuje ukrajinskou armádu čelící ruské agresi.
Zatímco na Kyjev dopadaly rakety, baristka Maria připravovala v kavárně espreso. “Bylo to opravdu děsivé, ale všichni jsme naživu. Částečně žije i naše kavárna,” popisuje útok Maria, která podnik v ukrajinském hlavním městě dál udržuje v chodu.
"Sejdeme se ve 22:30 pod Památníkem nezávislosti. Teple se oblečte, vezměte si deštníky, čaj, kávu, dobrou náladu a přátele," napsal 21. listopadu 2013 ukrajinský investigativní novinář Mustafa Najem na Facebooku. To ještě nevěděl, že právě změnil směr ukrajinských dějin. Klíčovou roli v boji Ukrajiny se sousedním agresorem hraje i nyní, o deset let později.
Všichni soustředěně sledovali cíle. Nikdo nekouřil ani se nevěnoval jiné činnosti. "V půl osmé ráno jsem spatřil raketu. Za čtyři sekundy byla sestřelena," říká jeden z vojáků protivzdušné obrany "Oper", který od ukrajinského vrchního velitele získal medaili za sestřelení raket a dronů mířících na hlavní město Ukrajiny.
Ukrajinská armáda se s nástupem zimy připravuje na to, že Rusko zopakuje masivní údery na energetickou infrastrukturu z loňského roku. Zatímco ale před rokem touto dobou už elektřina na mnoha místech nefungovala a lidé doma seděli bez světla i tepla, letos se zatím Ukrajině rozsáhlé výpadky proudu vyhýbají. Experti se nicméně obávají, že masivní útoky teprve přijdou.
Před 80 lety se odehrála bitva u Kyjeva, která byla během druhé světové války součástí velké sovětské ofenzivy. Bojů u ukrajinského hlavního města se účastnili i českoslovenští vojáci. Ti do Sovětského svazu utekli před nacisty, skončili ale v gulagu. Když je po amnestii Sověti propustili, vytvořili první československou jednotku, které velel pozdější prezident Ludvík Svoboda.
Tým specialistů tento týden odstranil ze známé obří sochy Matka vlast v Kyjevě znak Sovětského svazu. Tuto připomínku komunistické minulosti a spojení Ukrajiny s Ruskem v jednom státě měla dosud socha na svém štítu. Sovětský znak na něm nahradil ukrajinský trojzubec. Vše má být připraveno na 24. srpna, kdy Ukrajina slaví den vyhlášení nezávislosti z roku 1991.
Šéf ruské Wagnerovy soukromé vojenské skupiny Jevgenij Prigožin v sobotu dopoledne prohlásil, že on ani jeho jednotky se nevzdají ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Šéf Kremlu se podle Prigožina hluboce mýlí, když je označil za zrádce.
Cherson padl do rukou ruským okupantům už na začátku března 2022, jako první velké město. 11. listopadu vetřelci odešli, ale ostřelovali město denně z protějšího břehu Dněpru. Minulý týden město zatopila voda z protržené přehrady Nova Kachovka.
