Ruský dron v sobotu narušil vzdušný prostor Rumunska. Stalo se to pár dní poté, co několik ruských dronů přeletělo přes běloruskou hranici do Polska. Pokud jde o připravenost obrany NATO, chybí nám kapacity nebo schopnosti, které by za přijatelnou cenu eliminovaly rizika plynoucí z těchto relativně levných, ale početných systémů, upozorňuje politický geograf Jan Kofroň.
Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
"Celé to bylo jednoznačně cílenou provokací. Útočily drony typu Gerbera ve dvou vlnách, což jsou drony, které se používají na Ukrajině k zahlcování protivzdušné obrany," říká k situaci, kdy se ve středu v Polsku objevily ruské drony, vojenský analytik Matěj Rafael Riško.
Napříč Francií se včera konaly protesty proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi, vládním elitám a úsporným krokům vlády. Organizátoři z protestního hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) podle agentury Reuters narušovali dopravu, zapalovali popelnice a někde se střetli s policií. "Hrozí tady občanská válka," říká Ondřej Černý, který ve Francii studuje druhým rokem práva.
Polské elity napříč politickým spektrem chválí reakci země na noční incident, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor. "Půl hodiny před půlnocí mělo Polsko první informace o tom, že letí masivní útok z Ruska na západní Ukrajinu. Už v té době zmobilizovalo všechny své síly a polská armáda vydala rozhodnutí o sestřelení těch dronů," shrnuje analytik Jan Lupoměský.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vystoupil jako hlavní řečník na Pražském obranném summitu, kde se mimo jiné diskutovaly otázky evropské obrany, podpory Ukrajiny a strategie ohledně rostoucí hrozby ze strany Ruska. V posledních měsících Rutte opakovaně varoval před ruským zbrojením. „Strašení má Rutte trošičku v popisu práce,“ komentuje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
"Co bychom řekli matkám těch, kteří tu padli?" ptá se Ruslan, 46letý voják, který žil a pracoval v České republice, ale vrátil se na Ukrajinu bojovat. Se svou jednotkou rozvědky 10. horské brigády má jasno - když se dozvěděli o Putinově požadavku, aby Ukrajina odevzdala Rusku neokupovanou část Donbasu, postavili se všichni proti.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
Většina ruské společnosti je nadšená z chystaného setkání prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle novináře Jiřího Justa se obyčejní Rusové těší nejen na to, že přinese konec války na Ukrajině. Fantastické pro ně také je, že ke schůzce dojde na Aljašce.
Až překvapivě srdečné bylo jednání vyslance Donalda Trumpa Steva Witkoffa v Moskvě, popisuje přímo z ruské metropole spolupracovník Aktuálně.cz a novinář Jiří Just. A to i přesto, že Trump hrozí přísnými sankcemi, pokud ruský prezident Vladimir Putin do pátku neuzavře na Ukrajině příměří.
Je nutné odlišovat podporu vládě a prezidentu Volodymyru Zelenskému od podpory samotné Ukrajiny, zdůrazňuje český zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro východní partnerství David Stulík. A rozhodnutí prezidenta podřídit dva klíčové protikorupční úřady generálnímu prokurátorovi je ohrožením strategické priority Ukrajiny, vysvětluje v rozhovoru s Matyášem Zrnem.
Zavládne na Ukrajině v dohledné době mír? Nebo zemi čekají další měsíce a roky války? Zkrotit Vladimira Putina se nedaří ani staronovému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, ani lídrům evropských zemí. Jak to v zemi, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, aktuálně vypadá, na místě už poněkolikáté sleduje šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Rusko nasadilo v noci ze čtvrtka na pátek k útoku na Ukrajinu na 540 dronů. To je nejvíc od začátku vojenské invaze. "Něco takového jsem mimo frontu ještě opravdu nezažil," komentuje přímo z Kyjeva šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. Masivní útok začal před půlnocí a trval sedm hodin.
Spojené státy se přidaly k Izraeli a zaútočily na íránská jaderná zařízení. Odborník na Blízký východ Josef' Kraus tvrdí, že většina Íránců má strach z budoucnosti.
"Určitě to znepokojuje Moskvu i ruské experty," říká k americkým a izraelským úderům na Írán novinář a politolog Jiří Just. V rozhovoru pro Spotlight News popsal, jak špičky Kremlu vnímají napjatou situaci v regionu a jaké to bude mít pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina důsledky.
"Izraelská armáda si pro útok na íránská jaderná zařízení nemohla vybrat lepší den než pátek třináctého," tvrdil s mírnou nadsázkou bezpečnostní analytik a bývalý zpravodajský důstojník Jaroslav Kuchyňa. Nyní bude podle něj záležet hlavně na tom, co ve skutečnosti Izrael zničil, aby Teheránu zabránil v dokončení jaderné bomby.
Za chvíli budeme muset do krytu, íránské drony přiletí zhruba za dvacet minut, popisuje přímo z Tel Avivu česká velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová v rozhovoru, který s ní šéfredaktor Matyáš Zrno natáčel krátce po deváté hodině. Řekla bych, že většina lidí přijala útok klidně a trochu s úlevou, v posledních dnech napětí rostlo a bylo jasné, že k vojenské operaci bude muset dojít, upřesňuje.
Ukrajinská armáda zveřejnila svůj odhad ruských ztrát – počet padlých a raněných ruských vojáků podle nich překročil milion. Pro Rusy nejsou velké ztráty zatím problém, tvrdí bezpečnostní analytik Jan Kofroň. "Vzhledem k tomu, jaký styl boje praktikují, jsou v relativně komfortní situaci, protože jsou schopní ty ztráty nahrazovat," říká.
Pořád se to stává a stávat bude, apelovat můžeme pouze na okolí střelce, aby si všímalo, co se kolem děje, a nebát se oznámit podezřelé dění, říká k úterní tragické střelbě ve škole ve Štýrském Hradci bezpečnostní expert Zdeněk Charvát. Je to pořád dokola to samé, opět šlo o šikanovaného studenta, tvrdí v rozhovoru pro Spotlight News.
