Myslíte si, že rozhodnutí nemocnice je definitivní?
Doufám, že ne. Jednání v Motole proběhlo přesně před týdnem. Každý den čekáme, že nám přijde písemné stanovisko vedení nemocnice. Na celé věci je zvláštní, že schůzku, na které jsme se o záměru nemocnice dozvěděli, jsme vyvolali sami. Už dřív jsme komunikovali s dalšími lidmi z vedení Motola a chtěli jsme znovu poprosit o zvětšení prostor naší malinké ubytovny, protože dlouhé roky praská ve švech.
Jak jednání probíhalo?
Za Klíček se účastnili mí kolegové a náš právník, já byla nemocná. Pan ředitel na schůzku, kterou jsme tedy sami iniciovali, pozval několik náměstků, zástupce právního oddělení a tiskovou mluvčí. Kolegové referovali, že jednání bylo vedené silově a žádná diskuse v podstatě neprobíhala. Část hovoru se točila kolem toho, jak je naše působení smluvně zakotveno - pan ředitel se ptal po písemné nájemní smlouvě, kterou s námi ovšem neuzavřel, a náš právník upozorňoval na to, že smlouva prokazatelně existuje, jen nemá písemnou podobu.
Vyjádření fakultní nemocnice Motol
Jaké jsou hlavní důvody rušení ubytovny provozované NF Klíček?
Nadační fond na své provozování nemá řádnou písemnou nájemní smlouvu a to už do budoucna není možné.
Ředitel Miroslav Ludvík v rozhovoru pro MF Dnes uvedl, že je potřeba nalákat k vylepšení prostor nové síly. Co je tím myšleno?
Není žádným tajemstvím, že se v současné době potýkáme s velkým nedostatkem zdravostních sester. Usilujeme o to, aby unás pracovaly i mimopražské zdravotní sestry a pro ně potřebujeme ubytování.
Jak by nemocnice chtěla ubytovávat rodiče do budoucna a kolik to bude rodiče stát?
FN Motol vyčlení ve zrekonstruovaných prostorách 15-20 pokojů pro doprovody hospitalizovaných dětí. U dětí do šesti let, hradí přítomnost rodiče přímo na pokoji zdravotní pojišťovna. U ostatních dětí, kde lékař neshledal přítomnost rodiče jako nutnost, nemocnice nabízela ubytování pro jeden doprovod ve výši 120 Kč za noc.
O podobě smlouvy se ale bohužel mluvilo jen proto, aby bylo možné dovodit, jak správně formulovat výpověď a jak nastavit výpovědní dobu - tedy k jakému datu bychom měli ubytovnu vyklidit.
Jak je možné, že jste za 23 let, co v Motole působíte, nesepsali s nemocnicí žádnou smlouvu?
My máme od nemocnice písemné svolení k užívání prostor a písemnou smlouvu o nájmu vnitřní telefonní linky. O písemnou nájemní smlouvu jsme usilovali od samého začátku, vznikla řada smluvních návrhů, ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel nemocnice dokonce kdysi podpořilo myšlenku, aby naše práce dostala solidní podmínky a my platili jen symbolickou korunu za nájem.
K podpisu ale bohužel nedošlo, protože ze strany nemocnice nebyla k takovému řešení vůle. Byli jsme ale otevřeni i jiným možnostem, máme stohy různých textů, zápisů z jednání. Všechno ale nakonec skončilo na mrtvém bodě. I to, co dnes máme, je výsledkem velkého tlaku rodičů, kteří před lety sepsali petici a oslovili média.
Jaké důvody pro ukončení vaší práce vedení nemocnice uvedlo?
Vysvětlení se v průběhu schůzky třikrát měnilo. Nejdříve bylo jako důvod uvedeno to, že aktuální zákonná situace Motolu neumožňuje - protože je tlačen ministerstvem financí -, aby Klíček využíval prostory za současných podmínek: nemocnice nemůže nikomu nic pronajmout na jiné než ziskové bázi. Když jsme navrhli, že situaci zkusíme právně analyzovat a zjistit, jaká řešení reálně existují, pan ředitel to odmítl.
Hovořil také o tom, že naší ubytovny nebude nadále třeba, protože nemocnice rekonstruuje hotelové pokoje, které chce provozovat jako vedlejší hospodářskou činnost. Když kolegové namítali, že komerční hotelové aktivitě stejně nebudeme konkurovat a že je dobré zachovat širší spektrum možností, padl pak ze strany nemocnice argument, že prostory, o které se staráme, Motol bude potřebovat sám pro sebe - a když se kolegové dotazovali, na co přesně, bylo jim řečeno, že to je prý vnitřní záležitost nemocnice.
Jaký je podle vás skutečný důvod výpovědi?
Osobně si myslím, že jde o způsob, jak na pobytech rodičů vydělávat - rodič, který přijede z dálky kvůli svému nemocnému dítěti, nebude smlouvat o výši ceny za ubytování. My ale víme, že se dá poskytovat dobrá a kvalitní služba za dostupný peníz, a chceme tu filozofii zachovat. Je asi dobře, že tam hotelová kategorie bude, ale není možné, aby státní nemocnice přeskočila standard a šla rovnou na nadstandard.
Měli jste předem nějaké signály, že nemocnice chce, abyste činnost ukončili?
Celá ta věc se rozvířila, když někteří rodiče na internetu zaregistrovali, že společnost McDonald’s, která si zřídila svou charitu, chce na půdě Motola stavět dům pro ubytování rodičů a že se tato aktivita těší podpoře motolského managementu. Rodiče se nás zároveň ptali, proč naše aktivita, která tady funguje od roku 1993, stále marně čeká na pozemek, kde by se dalo postavit rodičovské středisko - ubytovna s lepšími podmínkami a větší kapacitou, se zázemím pro rodiče a děti; s tímto projektem jsme nemocnici poprvé oslovili v roce 1995.
Požádali jsme proto pana ředitele o schůzku, abychom také požádali o prostor a lepší podmínky pro svou práci. Vůbec nechceme zpochybňovat ostatní aktivity, ale dobře víme, že v péči o rodiče a v jejich ubytovávání existuje mnoho bílých míst, která chystané kroky nemocnice nezaplní. A my prostě jen dál chceme pokračovat v práci, která pomáhá tomu, aby těch bílých míst ubývalo, aby nebylo tolik rodičů, kteří propadnou sítem dostupných možností. Ty naše vstřícné kroky vyvolaly tu zvláštní sprchu.
Máte promyšlené, co budete dělat, když se vedení Motola vyjádří, že chce skutečně vaši ubytovnu zrušit?
Od minulého úterka promýšlíme všechny možné varianty, které mohou teoreticky nastat - a zvažujeme, co by se dalo dělat. Padají různé návrhy, od využití nějakého kempu v blízkosti nemocnice po nákup mobilního domu nebo domů až po plány pokusit se najít v blízkosti Motola nějakou nezávislou půdu. Oklikou se ale vždy vrátíme k tomu, že je naprosto absurdní, aby se nemocnice zbavovala služby, která pro její klienty dobře léta funguje.
Co říkají na záměr nemocnice rodiče, kteří u vás bydleli?
Celý den nám volají. Část reakcí je velmi rozhořčená. Mimochodem: mnoho rodičů během svého pobytu v nemocnici navíc ani ve svém stresu mnohdy nerozlišuje, že jsme organizace, která je na nemocnici nezávislá, domnívají se, že nás nemocnice za naši práci platí. Rodičů, kteří nám dnes od rána volají a píší SMS a e-maily, se dotýká, že by měla služba skončit. Pro mnoho z nich bylo překvapivé, že provoz zajišťujeme sami, že si třeba v nemocnici léta platíme parkovné… Jsme tam trošku trpěný cizí subjekt, který ovšem něco docela důležitého dělá pro pacienty a jejich rodiče. Rodiče teď nabízejí podporu, mobilizují se a ptají se, jestli se nechystá nějaká petice. Píšou nám, že se zapomíná, že ubytovna slouží i jako psychická podpora ubytovaným.
Jsou zmatení z toho, že si někdo může myslet, že hotelový pokoj nahradí něco, co tam děláme my. Zjistilo se, že pro dítě je léčba díky přítomnosti rodiče méně stresující. Probíhá snáz a rychleji a dítě celou hospitalizací projde s menší újmou. Je trošku ostuda, že místo toho, aby nás nemocnice podporovala a byla ráda, že tam na tenhle rozměr někdo myslí, chce naši činnost ukončit.
Kolika rodičům každý rok pomůžete?
Za těch 23 let naši ubytovnu každý rok využilo kolem 800 rodičů. S tím, že každý rok je zhruba 300 nových. Někdo přijíždí opakovaně, někdo u nás byl jednou jedinkrát. Někdy jezdí po dobu mnoha měsíců nebo i let, to závisí na diagnóze a léčbě dítěte. Někdy je to doba, kdy může být rodič s dítětem v poslední fázi jeho života. Naše práce nespočívá pouze v tom, že nabízíme jen střechu nad hlavou.
Snažíme se vycházet vstříc tomu, co máma, táta, babička nebo sourozenec potřebují. Najdete u nás knihovničku, několik krabic s hračkami, půjčujeme CD, DVD. Rodiče si k nám chodí uvařit, když má dítě silné nechutenství třeba po chemoterapii a nechce nemocniční stravu. Vzděláváme také herní specialisty, kteří dochází za dětmi a snaží se, aby se dětem ulevilo. A když je v pohodě dítě, tak je v pohodě rodič. A pak je v pohodě i personál.
Jak funguje vaše financování?
Zázračným způsobem. Nemáme příspěvky od státu a drží nás pouze dary lidí a důvěra, kterou jsme získali během mnoha let své práce. Letos bude Nadační fond Klíček slavit 25 let. Pracujeme v hodně malém týmu, velice efektivně a ve skromných podmínkách. Snažíme se využívat svépomoc, dobrovolníky. A snažíme se, aby to, co děláme, bylo velice efektivní, protože máme sešněrovaný rozpočet. Jsme placení z darů jednotlivců a firem. Jediné, co nemocnici naše práce stojí, je teplo, voda a elektřina. Jinak vše - od parkování v Motolu přes úklid, veškeré vybavení, mzdové prostředky, vše platí naše organizace.
Jaké máte plány do budoucna?
Naše plány a vize zůstávají stejné a jedním z velkých plánů je postavení větší ubytovny pro ty, kdo to potřebují. Dneska máme schůzku na fakultě architektury, kde se chceme poradit na oslovení studentů se zpracováním diplomového úkolu. Tak, jak jsme si nechali zpracovat hospic v Malejovicích, bychom rádi nechali vytvořit i projekt ubytovny pro rodiče. Věříme, že bude možné - když ne v areálu Motola, tak třeba za hranicí nemocnice - postavit ubytovnu šitou na míru potřebám lidí, kteří chtějí být spolu.
Aby tam bylo hodně místa pro rodiny, aby tam mohly být ubytované děti, aby tam byla herna, prádelna, kuchyňka. Aby to bylo pěkné, přátelské místo, které není založené na komerční bázi. Protože pokud se budeme všichni chovat tak, že budeme všechno přepočítávat na peníze, trošku nám uteče, že jsou věci, které si člověk za peníze nikdy nekoupí. A to dobře vědí rodiče, kteří doprovázejí své těžce nemocné děti v nemocnici.
