migrace

Začal soud v kauze italského exministra Salviniho. Je obžalován kvůli blokování vylodění zachráněných migrantů

U soudu v Palermu v sobotu začal proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.

Proces se de facto rozběhl už 15. září, okamžitě byl ale odročen na dnešní termín. Jednání, které začalo v 11:00, se týkalo procedurálních záležitostí, jako jsou žádosti o zařazení nových materiálů do soudního spisu a navrhovaného seznamu svědků.

Zdroj: ČTK

Polská média hlásí devátého mrtvého z řad migrantů na hranici s Běloruskem

Polská pohraniční stráž v pátek nalezla v pásmu u hranic s Běloruskem, ve kterém platí výjimečný stav, mrtvého muže. Jde o devátou smrt na polsko-běloruské hranici, uvedl list Gazeta Wyborcza na svém webu. "Dehydrovaní, hladoví, promrzlí uprchlíci, které denně nacházejí aktivisté mimo pásmo výjimečného stavu, hovoří o tom, že v pohraničních lesích je mrtvol více," napsal deník.

Policie se nyní snaží identifikovat mrtvého muže, jehož tělo našla hlídka pohraniční stráže u vsi Kuścińce v pohraničním pásmu. Mluvčí pohraniční stráže uvedla jen, že hlídka našla mrtvolu v lese. Policie zatím neví, kolik let mrtvému muži bylo a jaké byl národnosti.

Deník připomněl, že nedaleko od místa nynějšího nálezu objevil policejní vrtulník mrtvolu 24letého Syřana. Před dvěma dny potápěči vylovili z Bugu tělo 19letého Syřana. Jeho společník přežil a doplaval na polský břeh pohraniční řeky. Tvrdil, že do řeky je strčili běloruští pohraničníci. Ještě dříve bylo na polsko-běloruské hranici zaznamenáno nejméně šest úmrtí. Zemřel mimo jiné 16letý Iráčan.

Polské úřady jsou na informace o mrtvých migrantech skoupé, prokuratura tento týden vydala jen krátké komuniké o pitvě tří mužů ve věku od 20 do 40 let, kteří zemřeli pravděpodobně podchlazením. V Bělorusku, u hranic s Polskem, našla tamní pohraniční hlídka tělo mrtvé ženy, u které byla trojice dětí a dva dospělí. Ti podle Bělorusů vypověděli, že je Poláci se zbraní v ruce donutili vrátit se do Běloruska, přičemž museli odtáhnout mrtvou ženu.

Výjimečný stav v pohraničním pásmu byl prodloužen do počátku prosince. Zatím ani novináři, ani humanitární organizace nesmějí do pásma vstoupit.

Zdroj: ČTK

Polští poslanci schválili vybudování zdi na hranici s Běloruskem, návrh projedná Senát

Poslanci polského Sejmu, dolní komory parlamentu, dali ve čtvrtek zelenou stavbě zdi na hranici s Běloruskem, odkud se v posledních měsících pokusilo na území Evropské unie dostat několik tisíc migrantů. Zřízení bariéry bude stát asi 1,62 miliardy zlotých (devět miliard korun). V Sejmu má těsnou většinu vládní tábor kolem národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost, kdežto Senát, kam zákon týkající se stavby zdi poputuje nyní, ovládá opozice. Jeho osud v horní komoře parlamentu není jasný, podotýká agentura Reuters.

Polsko v srpnu na hranici s Běloruskem začalo stavět plot z ostnatého drátu, zeď vybavená monitorovacím systémem a zařízením pro detekci pohybu má bezpečnost v této oblasti zvýšit.

V podobné situaci jako Polsko jsou také Litva a Lotyšsko. Jejich hranice se snaží z Běloruska překročit lidé z Blízkého východu nebo z Afghánistánu, kteří do Minska přijíždějí na turistická víza. Podle Varšavy i Evropské unie jde o formu hybridní války, kterou se režim autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka snaží sedmadvacítce mstít za sankce, jež na něj uvalila.

Zdroj: ČTK

Téměř 400 migrantů zachytili policisté u německo-polské hranice

Německá policie hlásí 392 zachycených migrantů v německo-polském příhraničí ve spolkové zemi Braniborsko. Do Německa přišli ilegálně přes Bělorusko z Iráku, Sýrie a dalších zemí. Jde o další nárůst víkendového počtu zadržených migrantů, uvedla dnes podle agentury DPA spolková policie. Minulý víkend jich bylo 251.

Řecko pošle dalších 250 mužů na stráž k turecké hranici

Řecko vyšle dalších 250 mužů na ochranu hraniční řeky s Tureckem, uvedl v neděli ministr civilní ochrany Takis Theodorikakos. Atény také budou pokračovat ve výstavbě hraničního plotu, který má zatím 37 kilometrů, dodal podle agentury AFP ministr během návštěvy ve městě Kastanies poblíž tureckých hranic.

Hranici mezi Tureckem a Řeckem tvoří řeka, přes kterou se loni pokusily tisíce migrantů nelegálně dostat do Řecka, a tím i do Evropské unie. Když loni v únoru turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že migraci do EU nebude bránit, muselo Řecko čelit vlně desetitisíců migrantů. Atény na to reagovaly nákupem moderního vybavení a výstavbou téměř 40 kilometrů dlouhého a pět metrů vysokého plotu. Řecká policie a hraniční stráž používají kamery, radary a zvuková děla.

Evropská komise ve čtvrtek vyzvala Řecko a také Chorvatsko, aby okamžitě zahájily vyšetřování a zjistily, zda na jejich hranicích dochází k nelegálnímu vytlačování migrantů. O těchto případech ve svých reportážích informovala německá média.

Zprávy o tom, že řecká pobřežní stráž zahání migranty zpět od hranic do tureckých vod, se objevují opakovaně. Nevládní organizace tvrdí, že zdokumentovaly stovky takových případů. Podle mezinárodního práva mají mít migranti možnost požádat o azyl.

Zdroj: ČTK

Chorvatský ministr připustil, že policisté vytlačovali migranty do Bosny

Chorvatský ministr vnitra Davor Božinović potvrdil, že chorvatští policisté násilně vytlačovali migranty přes hranici zpět do Bosny, jak o tom nedávno informovala evropská média. Uvedla to v pátek agentura Reuters. Božinović slíbil tyto informace prošetřit hned poté, co jej k tomu vyzvala Evropská komise.

"Policejní ředitel okamžitě vytvořil expertní tým, který intenzivně pracoval. Nakolik vím, dospěli k závěru, že se policisté účastnili (tohoto incidentu)," citovala chorvatská tisková agentura Hinae Božinoviče, který se v Lucemburku účastní zasedání ministrů vnitra Evropské unie. Božinović předpokládá, že šlo o individuální zneužití pravomoci několika policisty. Očekává také, že mu policejní ředitel brzy sdělí další podrobnosti.

Evropská komise ve čtvrtek vyzvala Řecko a Chorvatsko, aby okamžitě zahájily vyšetřování a zjistily, zda na jejich hranicích dochází k nelegálnímu vytlačování migrantů. O případech informovala německá stanice ARD i magazín Der Spiegel. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová označila zprávy za "šokující".

Zdroj: ČTK

Litva a Lotyšsko začaly na hranici s Běloruskem stavět plot proti migraci

Litva a Lotyšsko začaly podél své více než 500 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem stavět plot, který má zabránit nelegální migraci. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na středeční sdělení vlády ve Vilniusu. Vlády pobaltských zemí viní Bělorusko, že migraci blízkovýchodních běženců do Evropské unie přes své území napomáhá.

Litevská stavební firma ve středu zahájila poblíž trojmezí Litvy, Polska a Běloruska instalaci ostnatého drátu. Na dalších úsecích se již odehrávají přípravné práce. Na konci roku by měl být na místě dočasné zábrany vztyčen čtyřmetrový plot s ostnatým drátem. Práce by měly být dokončeny v roce 2022 a stát by měly 152 milionů eur (3,88 miliardy korun).

Sousední Lotyšsko si na několika úsecích o celkové délce 37 kilometrů provizorně instaluje role ostnatého drátu, podle informací lotyšského rozhlasu se tak zatím stalo na 1,7 kilometru hranice. Ministerstvo vnitra přidělilo ve středu zakázku na stavbu plotu místní firmě, hotovo by mělo být nejpozději do roku 2024.

Zdroj: ČTK

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Pokračovat