Praha – Obyvatelé bytových domů by měli od příštího roku mít větší jistotu, že za teplo zaplatí tolik, kolik skutečně spotřebují. Od ledna 2015 se totiž mění způsob rozúčtování nákladů mezi bytové jednotky. Rozhodující již nebude velikost bytu, ale spotřeba domácnosti.
Novinka je součástí novely zákona o hospodaření energií, která do české legislativy zapracovává předpisy Evropské unie. Souvisí s povinností osadit od ledna každý radiátor v bytovém domě indikátorem spotřeby tepla.
Ministerstvo průmyslu a obchodu považuje nový způsob výpočtu plateb za spravedlivější. Současně si od změny slibuje, že přiměje k úsporám ty, kteří teplem plýtvají. Ostatně snížit spotřebu a zvýšit energetickou účinnost je cílem unijního nařízení. Podle zkušeností bytových domů, které již takto „měří“, lze díky úspornému chování ušetřit až pětinu nákladů na teplo za celý dům.
Horko? Vyvětráme
„Před povinnou instalací měřičů a indikátorů topných nákladů se náklady na vytápění účtovaly podle velikosti podlahové plochy bytu. Uživatelé bytů tudíž nebyli přímo zainteresováni na hospodaření s teplem,“ vysvětluje výkonný sekretář Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu Jaromír Pohanka.
Domácnosti, které měly zájem na snižování spotřeby tepla a jimž stačilo vytápět na nižší teplotu, tak bohužel při stejné velikosti bytu platily stejné částky jako ti, kteří své byty „přetápěli“. „Běžnou praxí bylo také regulovat teplotu větráním, nikoli otočením regulačního ventilu na radiátoru,“ připomíná Daniel Nový, obchodní ředitel firmy Ista, která je jedním z výrobců a prodejců měřičů spotřeby tepla.
„Pokud zvýšíme teplotu v bytě jen o jeden stupeň nad 20 stupňů Celsia, spotřebujeme o šest procent více tepla,“ upozorňuje Pohanka.
Nový způsob výpočtu by už neměl zohledňovat velikost bytu, ale spotřebu, což umožní rozdělit náklady podle chování uživatelů jednotlivých bytů. „Domácnosti, které chtějí šetřit teplem, budou platit méně než ty, které na hospodaření teplem nebudou dbát. Tím se dosáhne celkového snížení spotřeby tepla, což je cílem celé akce, jelikož je to v zájmu ochrany životního prostředí,“ vysvětluje Pohanka.
Připouští ale, že oproti dosavadnímu systému bude nové rozúčtování nákladnější. Vlastníci bytových domů si budou muset kromě samotných měřičů zaplatit firmu, která jim každý rok náklady rozpočítá. Podle odborného redaktora portálu TZB-info Jana Blažíčka je průměrná cena za odpočet na jednom radiátoru asi 60 korun.
Vyhozené peníze?
Nová povinnost nemá pouze své zastánce, ale i odpůrce. Právě Blažíček upozorňuje na nesmyslnost tohoto nařízení. Podle něj instalace měřičů spotřeby tepla přináší pouze zbytečné náklady.
„Smyslem povinné instalace indikátorů by mělo být především zvýšení energetické účinnosti, což znamená dosažení stejného teplotního komfortu při stejných podmínkách za použití menšího množství energie. Pokud by bylo cílem pouze snížit spotřebu, stačilo by úplně snížit úroveň teplotního komfortu z dnešních zhruba dvaadvaceti stupňů na šestnáct,“ vysvětluje Blažíček.
A právě k dosažení kýžené energetické účinnosti měřiče podle něj nijak nepřispějí. „Sami jejich propagátoři hovoří o tom, že jejich význam je spíše psychologický. Nejedná se o nic jiného než o placebo efekt srovnatelný s vírou mé babičky, že tygří mast fungovala na všechny její neduhy,“ připodobňuje Blažíček.
Vlastníkům bytů podle něj nezbývá nic jiného než zaplatit zhruba 700 korun za jeden přístroj a každý rok platit i za rozúčtování nákladů. Dosavadní systém byl přitom podle něj nejen jednoduchý a laciný, ale také spravedlivý.
„Pokud máme mít všichni zajištěn stejný komfort reprezentovaný množstvím vzduchu ohřátého na danou teplotu, je spravedlivé, abychom za něj platili podle množství vzduchu náležícího k našim bytovým jednotkám. Tedy podle objemu bytu, potažmo podlahové plochy,“ zastává se Blažíček dosavadního principu.
Měřiče nemá desetina domácností
Přestože nová povinnost platí už od 1. ledna příštího roku, indikátory spotřeby tepla nemá podle odhadů společnosti Ista zatím asi deset až patnáct procent z 1,5 milionu tuzemských domácností napojených na centrální zásobování teplem.
„Výrobci i montážní firmy jsou momentálně zavaleni objednávkami a pracují na maximum, podobný zájem očekávají i v prvních měsících roku 2015,“ říká Nový.
Většina společenství vlastníků bytových jednotek podle něj indikátory dobrovolně zavedla už v předchozích letech. Zpoždění tak budou mít především obecní a městské byty.
„Zkušenosti z domů, kde už indikátory tepla zavedli, ukazují úspory až 20 procent tepla na celý dům,“ dodává Nový.
Pokuta až 200 tisíc
Za nesplnění povinnosti budou vlastníkům bytových domů hrozit pokuty. Státní energetická inspekce ale slibuje, že s kontrolami začne pozvolna. Přestože o povinnosti majitelé domů vědí již dva roky, příslušné vyhlášky k tomu, jak mají indikátory vypadat a co mají umět, totiž ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo až 7. listopadu.
„Nesplnění zmíněných povinností se považuje za správní delikt. Tohoto deliktu se může dopustit stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek a lze za to uložit pokutu do výše 200 tisíc korun,“ říká ředitel Státní energetické inspekce Pavel Gebauer.
"Při kontrolách budeme postupovat diferencovaně s ohledem na to, o jaký druh budovy a vytápění se jedná, a z toho pak vyplývající možnosti instalace měřidel," doplňuje jej mluvčí inspekce Radka Vymlátilová.
Inspekce zatím prověřuje, zda mají radiátory v bytech, bytových domech i kancelářských objektech regulační ventily. Tuto povinnost mají majitelé domů a bytů na základě zákona o hospodaření energií již od začátku letošního roku.
"Od začátku roku proběhlo v této oblasti 323 kontrol. V 83 případech jsme zahájili správní řízení a v 72 případech bylo vydáno rozhodnutí o porušení zákona," upřesňuje Gebauer.
