energetika

Ve vládě je shoda na stropech cen energií pro velké podniky, řekl Síkela

Ve vládě je obecná shoda na zastropování cen energií i pro velké firmy. Nastavení limitu by mělo být stejné jako pro malé a střední podniky, tedy 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. Ve středu to před jednáním kabinetu řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Upozornil ale na to, že pro další kroky vlády v tomto směru budou důležitá i nadcházející jednání na úrovni Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda hledá společné evropské řešení, protože soupeření států v národních opatřeních by bylo pro Česko nevýhodné.

Cenové stropy pro domácnosti a malé a střední podniky schválila vláda v říjnu. Na velké firmy se zatím tento druh podpory nevztahoval, ministerstvo průmyslu pro ně vypsalo dotační výzvu, v níž plánuje rozdělit až 30 miliard korun. Dotační výzva vychází z takzvaného dočasného krizového rámce Evropské komise.

Síkela ve středu uvedl, že vláda chce podporu podle dočasného krizového rámce nahradit cenovými stropy. Jejich výši chce nechat stejnou, jako mají menší podniky. "Myslím, že pokud to tak máme nastaveno pro malé a střední firmy, tak by i z hlediska konkurence bylo nesprávné nastavovat pro velké firmy ty limity jinak," řekl.

Fiala uvedl, že vláda cenové stropy pro velké firmy připravuje, aby mohla jednat, jakmile se najde shoda na evropském postupu. Společné evropské řešení je ale pro kabinet prioritou, protože přijímání národních opatření přináší i rizika. "Jedním z nich je, že bychom mohli dospět k tomu, že budou soutěžit jednotlivé národní rozpočty, kdo si může jaké zastropování dovolit," řekl premiér. Česko by potom podle něj bylo v nevýhodné pozici, kdyby mělo konkurovat možnostem Německa či Nizozemska.

Zdroj: ČTK

Nákladní vlaky s energetickými surovinami dostanou v mimořádných situacích přednost, schválila vláda

Nákladní vlaky, které převážejí energetické suroviny, budou mít v mimořádných situacích na železnici přednost před ostatními. Opatření, které ve středu schválila vláda, má zamezit případnému nedostatku energetických surovin a následnému ohrožení provozu v energetických podnicích. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). K úpravě vede stát situace po invazi Ruska na Ukrajinu a energetická krize.

Přednost pro nákladní vlaky bude podle ministerstva dopravy možné využívat v konkrétních výjimečných a odůvodněných případech, kdy hrozí zpoždění dodávek pro energetický průmysl.

Podle Kupky půjde o vybrané nákladní vlaky na vybraných trasách po určité nezbytně nutné období. "Cestující se tak nemusí bát toho, že každý nákladní vlak bude mít od nynějška přednost před osobním. Potřebnost, nezbytnost i zpoždění dodávky za standardních podmínek musí být v každém případě prokazatelná," vysvětlil princip fungování Kupka. V případě použití přednosti tak některé osobní vlaky mohou mít zpoždění.

Přednost budou mít vlaky přímo během jízdy například při průjezdu tratí s výlukou nebo při zpoždění jiných vlaků. Opatření může podle ministerstva dopravy také pomoci rychlejšímu obratu vozů a lokomotiv. Uplatňovat se ovšem bude operativně v provozu, při rozdělování kapacity mezi jednotlivé spoje v jízdním řádu budou platit standardní pravidla.

Obdobnou změnu schválilo v srpnu například Německo, kde mají mít v případě potřeby v zájmu energetické bezpečnosti nákladní vlaky s uhlím na vytížených koridorech přednost před osobními soupravami.

Zdroj: ČTK

Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty, uvedl Kupka

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.

Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.

Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Zdroj: ČTK

Ceny energií budou zastropované pro malé a střední firmy i plynové teplárny

Maximální ceny energií, které stanovila vláda, budou platné také pro malé a střední firmy. Automaticky bez jakýchkoliv žádostí tak budou mít zastropované ceny firmy do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy korun). Konkrétní skupiny odběratelů, kterých se cenový strop energií dotkne, určí vláda svým nařízením. Novinářům to ve čtvrtek řekli zástupci poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). Stanovení maximálních cen energií se bude týkat také plynových tepláren.

Vláda se shodla na zavedení maximální ceny za elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a malé a střední firmy. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6000 korun za megawatthodinu (MWh), což odpovídá zhruba 200 eur bez DPH (4900 korun) za MWh. Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být 3000 korun za MWh, což odpovídá zhruba 100 eurům za MWh bez DPH.

Zdroj: ČTK

Výsledek schůzky ministrů energetiky je podle Fialy úspěchem českého předsednictví

Výsledek pátečního jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie je úspěchem českého předsednictví, řekl v pátek v Mikulově premiér Petr Fiala (ODS). Jde podle něj o velký posun. Ministři se shodli na tom, že chtějí využít nečekané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům, nedohodli se ale na zastropování ceny plynu z Ruska.

"Jde o velký posun a úspěch českého předsednictví. Komise má připravovat řešení pro zastropování plynu, který slouží pro výrobu elektrické energie. Neprosazovali jsme zastropování cen ruského plynu," řekl Fiala.

Dodal, že právě to je opatření, které by mělo snížit cenu energie. "Potom je tu ještě snížení ceny elektrické energie z neplynových zdrojů a ke snížení cen by mělo přispět i snížení záruk, tedy aby se rozhýbal trh s energiemi. Jsem přesvědčen, že to jsou opatření správná a dnešní jednání považuji za úspěch," dodal premiér.

Zdroj: ČTK

Fiala jednal s výrobci elektřiny, řeší s nimi zavedení cenového stropu

Největší výrobci elektřiny v Česku si uvědomují možné dopady nynější situace v energetice na ekonomiku a spolupracují na přípravě modelu zastropování cen. Po jednání se zástupci nejvýznamnějších producentů elektřiny v tuzemsku to na Twitteru ve středu uvedl premiér Petr Fiala (ODS). O energetice budou z iniciativy českého předsednictví v pátek jednat unijní ministři v Bruselu.

Fiala na sociální síti napsal, že na úřad vlády svolal jednání s největšími výrobci elektřiny v Česku. "Výrobci si uvědomují, že současná situace může mít dalekosáhlé negativní dopady na ekonomiku, a spolupracují na přípravě modelu zastropování cen. Mluvili jsme také o návrzích výrobců, jak státu kompenzovat případnou pomoc s finančními zárukami, které potřebují pro své obchodování," uvedl předseda vlády.

Zdroj: ČTK
Pokračovat