Praha - Pravidla pro podporu v nezaměstnanosti od 1. ledna 2011 budou přísnější. Novinky se dotknou téměř každého, komu končí pracovní poměr na dobu neurčitou - nezávisle na tom, zda s výpovědí nebo návrhem na dohodu přišel zaměstnanec či zaměstnavatel.
Samotná výše podpory a délka čerpání se sice v základní variantě nezmění, rozšíří se však okruh případů, kdy uchazeč o práci získá menší nebo dokonce nulovou podporu.
Škrtům se zcela vyhne jen ten, kdo už podporu čerpá. Nebo ten, kdo o ni požádá ještě do konce roku 2010 - pracovní poměr mu ale musí skončit dříve než 31. prosince, aby stihl osobní návštěvu úřadu. Přísnější pravidla totiž platí jen pro žádosti podané po 1. lednu 2011.
Nižší podpora tomu, kdo dá výpověď nebo odejde dohodou
První novinka je zřejmě nejkontroverznější: Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu. Ve standardní výši mu podpora zůstane jen tehdy, jestliže šlo o "vážné důvody".
Právě v jejich definici je první z možných problémů, jimž jsme se už věnovali v tomto článku. Vážné důvody sice definuje zákon, ale poměrně volně. Posouzení v konkrétním případě přitom bude záviset na "řadovém pracovníkovi" úřadu práce, případně na jeho nadřízených. Nebude-li s ními uchazeč o zaměstnání souhlasit, nezbude mu než se obrátit na soud.
Lidé by si ale měli dát pozor nejen tehdy, když sami podají výpověď. Nižší podpora totiž hrozí i těm, které chce propustit zaměstnavatel. Podpora jim neklesne jen tehdy, pokud od něj dostanou výpověď. Jestliže (bez "vážných důvodů") přistoupí na dohodu, riskují opět snížení podpory.
Člověk, který bez vážných důvodů sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane na podpoře jen 45 procent předchozího průměrného výdělku, zatímco ostatní začínají na 65 procentech.
Uchazeč s předchozím průměrným výdělkem 15 tisíc korun by tak (oproti standardní podpoře) přišel celkově o 7500 korun, uchazeč s průměrným výdělkem 20 tisíc by (oproti standardní podpoře) přišel celkově o 10 tisíc.
Ministerstvo zatím nedokáže odhadnout, kolika lidí se nové pravidlo dotkne a jak díky němu stát ušetří.
| Čtěte podrobněji: Kdo dá výpověď, přijde o podporu? Vládní plán má díry |
Pro úplnost dodejme, že už nyní nemá podle platných pravidel nárok na podporu ten, kdo v posledních šesti měsících před (opětovným) zařazením do evidence uchazečů bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání, zprostředkované úřadem práce. Podpora se mu tedy nesnižuje, ale rovnou odmítá.
Kdo dostal odstupné, zatím pomoc nepotřebuje
Přinjemenším dočasně bez podpory v nezaměstnanosti se bude muset od ledna obejít i ten, kdo při odchodu z předchozí práce dostal od zaměstnavatele odstupné. Podpora se mu však nezruší úplně, ale jen na odpovídající počet měsíců odloží.
Když tedy někdo dostane jako odstupné tři měsíční platy, nezíská po tyto tři měsíce současně podporu v nezaměstnanosti. Nehraje přitom roli, zda bylo odstupné povinně stanoveno zákonem (například při výpovědi z organizačních důvodů), nebo zda šlo o zcela dobrovolné rozhodnutí zaměstnavatele.
"Přijde mi to logické. Je přece nepřijatelné, když někdo dostane odstupné a hned se přihlásí na úřad práce a chce podporu v nezaměstnanosti. Vždyť potom má vlastně větší příjem, než měl předtím, navíc z peněz ostatních spoluobčanů," vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Pokud uchazeč nenajde během doby, kterou mu "pokrývá" odstupné, nové zaměstnání nebo nezačne podnikat, začne po skončení této doby pobírat podporu v normální výši a délce. Prakticky se mu tak jen odloží o pár měsíců, ale nezkrátí.
Přísnější pravidlo lze přitom na první pohled snadno obejít. Zákon totiž hovoří o "odstupném z posledního zaměstnání".
Zdánlivě se tedy (po skončení předchozího pracovního poměru) stačí dohodnout s dalším zaměstnavatelem a nastoupit k němu třeba jen na jediný den, načež si nechat dát výpověď ve zkušební době. I takové jednodenní zaměstnání je pak považováno za "poslední", takže předchozí poměr se tak stane "předposledním" a pravidlo o odstupném (odkladu podpory) se už na něj přestane vztahovat.
V praxi to ale zdaleka není tak jednoduché. Pro většinu zájemců bude velice složité najít nového zaměstnavatele, který na takové obcházení zákona přistoupí. Aby takový pracovní poměr vůbec vznikl, musela by firma nejdříve vyřídit všechny formality spojené s přijetím nového zaměstnance a vzápětí (po výpovědi ve zkušební době) je zase "rušit".
Nepomůže si ani ten, kdo by takto nastoupil k nic netušícímu novému zaměstnavateli a vzápětí sám podal výpověď ve zkušební době. Přinejmenším by se na něj totiž začalo vztahovat jiné ze zmíněných zpřísnění - snížení podpory tomu, kdo sám podal výpověď.
Kdo si přivydělává, nedostane podporu
Od ledna si už lidé nebudou moci k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat polovinu minimální mzdy jako dosud, tedy 4000 korun. Nově bude platit: Jestliže si přivydělávají, na podporu ztratí nárok.
Podle dosavadní úpravy je možné, aby uchazeč o zaměstnání pobíral podporu a současně s tím vykonával takzvané nekolidující zaměstnání, tedy práci na částečný úvazek s výdělkem nepřesahujícím polovinu minimální mzdy.
"Současná pravidla jsou ovšem v některých případech zneužívána. Pokud zaměstnavatelé nemohou přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní doby, dohodnou se s nimi na ukončení pracovního poměru a většinou s nimi zároveň uzavírají dohody o provedení práce na stejný druh práce," vysvětluje Drábek. Stát tak přichází o daně i sociální či zdravotní pojištění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že státní rozpočet touto změnou ušetří 820 milionů korun. Současně však připouští, že zpřísnění může odradit i poctivé uchazeče, kteří před nízkým přivýdělkem dají přednost vyšší podpoře. Tito uchazeči pak zcela ukončí svou aktivitu na trhu práce. Rizikem je také růst přivýdělků "na černo".
Málo známou hrozbou je také provoz vlastní fotovoltaické elektrárny, i když jde třeba jen o pár panelů na střeše rodinného domu nebo chaty, určených primárně pro pokrytí vlastní spotřeby. Taková činnost je totiž považována za podnikání, přičemž "aktivní" podnikatelé nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok (ani kdyby byli momentálně ve ztrátě). O přísnějších kontrolách v této oblasti jsme psali v samostatném článku.
| Čtěte podrobněji: Nezaměstnaní měli solární panely. Musí vrátit podporu |
Speciální příspěvek pro začínající podnikatele
Díky novým pravidlům si naopak polepší uchazeč o práci, který se rozhodne podnikat. Od státu dostane speciální příspěvek, a to jednorázově na dobu až pěti měsíců. Zjednodušeně řečeno tak nepřijde o část podpory v nezaměstnanosti, přestože začne podnikat.
Má jít o čtvrtinu průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku. Začínající podnikatel tak může získat až 30 tisíc korun, společně s dotací za vytvoření nového pracovního místa (pro sebe sama) teoreticky až téměř 170 tísíc.
Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů, vzniklých a zaplacených během období, na které byl poskytnut. Jde například o nájemné nebytových prostor nebo dopravu materiálu či výrobků.
Ve skutečnosti ale na příspěvek zdaleka nedosáhne každý uchazeč o práci, který se pro podnikání rozhodne. Přiznání "dotace" i její výše bude záviset na rozhodnutí úředníků.
Zatím málo známé podrobnosti o novém příspěvku jsme přinesli v tomto článku.
Podle odhadů ministerstva přijde zmíněná novinka na 100 milionů korun ze státního rozpočtu. Státu by se ale měly postupně vrátit díky tomu, že ušetří za další druhy podpor pro dlouhodobě nezaměstnané.
| Čtěte také: Kdo dá výpověď, přijde o podporu? Vládní plán má díry Nová pomoc nezaměstnaným: Tisíce při startu podnikání Problém: Dokažte, že sociální dávky opravdu potřebujete |
