podpora

Desítky lidí se v pátek v Praze sešly před čínským velvyslanectvím s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu, který okupuje Čína. Akce se zúčastnili například senátor Marek Hilšer nebo poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL), aby vyjádřili podporu Tibetu. Šedesátý čtvrtý ročník shromáždění k připomenutí povstání, které v Tibetu v roce 1959 potlačili čínští vojáci, pořádala lidskoprávní organizace Amnesty International.

"Má smysl bojovat za lidskou důstojnost, i když nevíme, kdy ten boj vybojujeme. Má smysl postavit se za každého, kdo v tomto trpí a kdo je utlačován," řekl Hilšer. "Ty principy lidských práv se týkají nás všech. Musíme na to dávat velký pozor a musíme si uvědomit, že pokud dnes nebudeme stát za Tibetem nebo i za Ukrajinou, tak časem se může stát, že i my o tu svobodu přijdeme," dodal.

Organizátoři akce také vyzvali k podepsání petice za propuštění tibetského mnicha Rinčena Cultrima, který byl zadržen a následně odsouzen k 54 měsícům v cele za to, že na sociálních sítích kritizoval čínskou komunistickou vládu.

Lídr republikánské většiny Kevin McCarthy byl v 15. kole zvolen předsedou americké Sněmovny reprezentantů. McCarthy se tak stává novou trojkou mezi americkými politiky po prezidentovi a jeho viceprezidentce. Po zvolení předsedy sněmovny tak mohli složit přísahu její členové a orgán může začít fungovat, napsala agentura AP.

Volba trvala déle než čtyři dny a při 13. kole se stala pátou nejdelší v dějinách Sněmovny reprezentantů. Ve 14 předchozích kolech McCarthy neuspěl kvůli odporu oponentů uvnitř strany. Schůze sněmovny byla před závěrečnými dvěma koly na několik hodin přerušena. McCarthy vyjádřil optimismus, že se mu nakonec podaří získat podporu zbývajících oponentů ve straně. Aby získal jejich hlas, nabídl jim řadu ústupků. Ve 14. kole mu chyběl už jen jeden hlas.

"Teď začne tvrdá práce," uvedl po svém zvolení McCarthy. "Jedna věc je po tomto týdnu jasná, že se nikdy nevzdám. A nikdy se nevzdám kvůli vám, Američané," potvrdil McCarthy na Twitteru.

Upozorňovat na dostupné ekologické výrobky a rozšířit počet prodejců ekoznaček chce v následujících dvou letech nová informační kampaň ministerstva životního prostředí. Jejím ambasadorem bude fiktivní postavička pojmenovaná Ekolífek. Lidé se s ní budou moct potkat na internetu či v obchodních centrech, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.

"Našim hlavním cílem je, aby lidé dokázali jednoduše poznat výrobek, který je kvalitní a zároveň šetrný k přírodě," řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ekologické výrobky a služby mají nyní národní označení Ekologicky šetrný výrobek a Ekologicky šetrná služba či Ekoznačku EU, která je platná na celém území Evropské unie.

O Ekoznačce EU podle ministerstva slyšelo asi jen 16 procent Čechů, letos přitom oslavila 30 let od svého založení, sdělil úřad. Zvýšit povědomí o certifikaci ekoznaček má podle něj proto kampaň s Ekolífkem.

Kampaň si podle ministerstva také klade za cíl zvýšit důvěru zákazníků v ekoznačky a snížit pochybnosti o jejich kvalitě. "V prvé řadě upozorňujeme, že ekologický původ výrobku není na úkor kvality a účinnosti, jejichž prokázání je také součástí kritérií certifikačního procesu," uvedl ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek.

Na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Program, který předložila ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu, na středečním zasedání schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem. 

Plánované výdaje byly zahrnuty do rozpočtu ministerstva zahraničí. Na humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistenci Ukrajině by mělo z programu jít ročně 415 milionů korun. Na zapojení firem do obnovy země má jít 85 milionů ročně, program bude využívat stávající nástroje podpory vývozu.

Podpora na zdravotní diety, kterou mohou pobírat pacienti v hmotné nouzi, by se mohla od října zvýšit. Částky by se mohly zvednout o 9,5 procenta. Nyní se pohybují od 1000 do 2800 korun měsíčně podle onemocnění. Nově by dosahovaly 1095 až 3066 korun za měsíc. Počítá s tím navrhovaná vyhláška, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že navýšení částek má patřit mezi opatření ke zmírnění dopadů zdražování na lidi se zdravotním handicapem. Stát by na ně v posledním čtvrtletí vydal 3,9 milionu korun navíc.

"S ohledem na současný skokový nárůst inflace a v důsledku toho stále rostoucích cen potravin je za současného stavu nezbytné reagovat navýšením předmětných částek na diety," uvedlo ministerstvo práce v podkladech k vyhlášce. Poukazuje na to, že se podpora v posledních deseti letech neupravovala. Připomínky mohou instituce a organizace podávat do 11. srpna.