Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v úterý oznámil, že navrhne zvýšení minimální mzdy od ledna 2012, a to z dnešních 8000 na 8400 až 8500 korun měsíčně.
Současně s tím by se měly zvýšit i úrovně takzvané zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny prací.
Jak zdůraznil ministr už vloni, právě na dodržování zaručené mzdy se kontroloři zaměří více než dříve. Povědomí o nich je totiž malé jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstnavateli.
Připravili jsme praktický přehled, vysvětlující, proč většina zaměstnanců musí už podle dosavadních pravidel v praxi povinně dostávat vyšší mzdu, než je zákonem stanovených osm tisíc minimální mzdy.
Pokladní a servírka? Minimálně 9800 korun
Téměř každý ví, že odměna za práci nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda, v současnosti tedy 8000 korun měsíčně nebo 48,10 korun za hodinu. Mnoho lidí už ale netuší, že pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum. Například popelář musí dostat alespoň 8900 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka nemůže brát méně než 9800 korun, zdravotní sestra si má vydělat alespoň 10 800 korun a ředitel společnosti přinejmenším 16 100 korun.
Minimální mzda totiž určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Pro většinu zaměstnanců jsou rozhodující vyšší sazby - takzvané úrovně zaručené mzdy. Jde vlastně o vyšší stupně minimální mzdy pro konkrétní profese.
Osm úrovní zaručené mzdy
Zaručená mzda má osm úrovní stanovených nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Možná je znáte spíše pod dřívějšími názvy „minimální mzdové tarify" nebo „mzdové skupiny".
Jednotlivé úrovně jsou rozlišeny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce - od těch nejméně kvalifikovaných a nejhůře odměňovaných prací (první skupina) až po ty nejkvalifikovanější a nejlépe placené (osmá skupina). Minimální odměna stanovená pro nejnižší skupinu má shodnou výši s minimální mzdou, ostatní skupiny ji mají vyšší.
Pro všechny zaměstnavatele
Odměna za práci tedy v praxi nesmí být nižší než vládou určená zaručená mzda pro konkrétní profesi. Toto pravidlo se týká nejen zaměstnanců v pracovním poměru, ale vztahuje se i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
Nezáleží, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Není ani důležité, jestli jde o „jen" o druhé zaměstnání nebo přivýdělek. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně.
Všechny úrovně minimální (či přesně řečeno zaručené) mzdy se vztahují na všechny soukromé podnikatele. Pro úplnost dodejme, že na nepodnikatelskou sféru se vztahuje systém šestnácti platových tarifů.
U zkrácených úvazků méně
Měsíční sazba minimální (zaručené) mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době. Typicky u polovičního úvazku, tedy dvaceti hodin týdně místo čtyřiceti, je i minimální mzda poloviční, tedy 4000 korun měsíčně.
Jestliže jde o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, snižuje se příslušné minimum na 90 procent. Omezení však platí jen pro prvních šest měsíců od vzniku (prvního) pracovního poměru. Mladiství zaměstnanci, tedy mladší osmnácti let, mají nárok jen na 80 procent příslušného minima. Lidem s částečným invalidním důchodem se minimum snižuje na 75 procent, u plného invalidního důchodu pak na 50 procent.
Doplatek do výše minimální mzdy
Co když by mzda v konkrétním kalendářním měsíci byla nižší než stanovené minimum? Nejdříve upřesněme, že do této měsíční částky se nepočítají různé příplatky (za přesčas, svátky, víkendy, noční práci a podobně) ani náhrady mzdy (včetně cestovních náhrad a odměn za pracovní pohotovost). Jestliže je tedy taková mzda nižší, musí ji zaměstnavatel doplatit do státem stanoveného minima - dokonce bez ohledu na to, jestli si nižší výkonnost zavinil sám zaměstnanec.
O plánu na zvýšení minimální mzdy od roku 2012 čtěte podrobněji v tomto článku.
| Čtětě také: Snížit mzdu ze dne na den? Odbory chtějí zrušit výměry Máte mzdový výměr? Snadno můžete přijít o peníze Přišli jste o pohyblivou část mzdy? Víme, jak se bránit |
