Minimální mzda vzroste nejvýše o 500 Kč, navrhne Drábek

Petr Kučera Petr Kučera
16. 8. 2011 13:20
Odboráři a zástupci zaměstnavatelů se ovšem na konkrétní částce neshodli

Praha - Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit ze současných 8000 korun na 8400 až 8500 korun měsíčně.

Alespoň podle návrhu, který chce předložit vládě ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. A to i přesto, že se tripartita během úterního jednání na konkrétní výši nedohodla.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) přitom na jednání přicházela s představou, že by se minimální mzda měla zvýšit o 15 procent, tedy na 9200 korun.

Zvýšení o 15 procent má kompenzovat inflaci, respektive nárůst spotřebitelských cen za posledních pět let. Od ledna 2007 totiž zatím žádná vláda minimální mzdu nezvýšila.

Zaměstnavatelé naopak trvali na nižší částce. Podle pondělního vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun. Hospodářská komora zpočátku připouštěla nárůst maximálně o 240 korun.

Drábek se s odbory i zaměstnavateli nicméně shodl na tom, že pro mladistvé zaměstance už nebude platit nižší sazba minimální mzdy. Podle odborů šlo o neodůvodněnou diskriminaci.

Změna nejen pro nejhůře placené

Minimální mzdu pobírá jen kolem 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků.

Současně totiž mají stoupnout i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.

O odlišení minimální mzdy podle regionů už Drábek neuvažuje. Tak jako dosud tedy zůstane jednotná pro celé území České republiky.

Změna po pěti letech

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu Topolánkovy vlády se růst zastavil.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji poprvé a naposledy zvýšil k lednu 2007, a to o pouhých 45 korun. Podle něj však lidem zůstalo více peněz díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

"Spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007 o 14,6 procenta, takže se minimální mzda výrazně znehodnotila. Další růst cen se očekává v roce 2012 kvůli zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty," argumentuje nyní Českomoravská konfederace odborových svazů.

Drábek však podobně jako Nečas připomíná, že daňovými úpravami se od roku 2007 zvýšil čistý příjem nejhůře placených zaměstnanců o pět až 23 procent, zejména těch s dětmi.

Návrh ministra na zvýšení o 400 až 500 korun by nicméně mohl vyhovovat alespoň "konkurenční" Asociaci samostatných odborů, která navrhovala růst minimální mzdy alespoň o 500 korun, tedy o šest procent.

"Průměrná mzda již přesáhla 23 tisíc korun, v porovnání s ní činí minimální mzda pouze 35 procent. To je ve srovnání s jinými evropskými státy velmi nízký poměr," říká předseda asociace Bohumír Dufek.

Zvýší příjmy, nebo připraví o místo?

Odboráři se odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 % průměrné mzdy v dané zemi. Jedině tak může motivovat lidi s nižší kvalifikací, aby usilovali o zajištění obživy vlastní prací a nespoléhali se jen na pomoc státu, tedy podporu z peněz daňových poplatníků.

"V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima," říká mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.

Naopak zástupci zaměstnavatelů a pravicových stran obvykle zdůrazňují, že minimální mzda by měla být výrazně nižší. Jinak to prý zvyšuje náklady na pracovní místo, což paradoxně vede k nižší zaměstnanosti a vytváří tlak na obcházení zákona, například formou takzvaného švarcsystému.

Žádný skok, varují firmy

"Vnímáme určité objektivní faktory, které vytvářejí tlak na zvýšení minimální mzdy. Případný růst by však neměl mít formu výrazného skoku," říká za Svaz průmyslu a dopravy mluvčí Milan Mostýn.

"Je potřeba najít způsob, který nezatíží zejména malé a střední firmy, kde je vyšší podíl nekvalifikované fyzické práce," dodává mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.

Případný překotný růst by podle firem ohrozil jejich konkurenceschopnost, ekonomika by si jej nemohla dovolit.

Podle Hospodářské komory je nutné postupovat velmi opatrně, protože vývoj české a světové ekonomiky je nejistý, firmám porostou ceny elektřiny a dalších vstupů, zdražuje ropa, navíc dluhové problémy některých států mohou ve střednědobé perspektivě ohrozit růst ekonomiky i v Česku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Brazilská komise doporučila obvinit prezidenta Bolsonara, vadí jí jeho přístup k pandemii

Vyšetřovací komise horní komory brazilského parlamentu doporučuje obvinit prezidenta Jaira Bolsonara a desítky dalších činitelů z několika trestných činů kvůli jejich přístupu k pandemii covidu-19. Informují o tom místní média s odkazem na zprávu, která má být zveřejněna ve středu a o níž mají senátoři hlasovat 26. října. Podle analytiků sice není pravděpodobné, že by prokuratura stíhání prezidenta zahájila, závěry komise ale mohou Bolsonarovi uškodit v prezidentských volbách, jež se mají konat příští rok. Bolsonaro už dříve vyšetřování komise označil za frašku.

Senátní komise za téměř půl roku vyslechla desítky expertů i vládních činitelů, jejichž výpovědi mohli Brazilci sledovat v televizi. Ve zprávě, která má bezmála 1200 stran, viní prezidenta zejména z toho, že odmítal koronavirová opatření zaváděná brazilskými guvernéry, doporučoval proti nemoci covid-19 vědecky neověřené medikamenty a obstrukcemi zpozdil dodávky vakcín proti covidu. Tím přispěl k jeho šíření a k úmrtí spojených s covidem, jichž dvousetmilionová Brazílie eviduje na 604 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy