Zapomeňte na vyšší daně a omezení různých výjimek. V aktuálním daňovém přiznání za rok 2012 si fyzické osoby mohou naopak odečíst vyšší slevy než před rokem.
Základní sleva na poplatníka se totiž vrátila na částku 24 840 korun. Je tedy o 1200 korun ročně vyšší než pro příjmy za rok 2011, kdy ji dočasně snížila takzvaná povodňová daň.
Stoupla také daňová sleva na dítě. Počínaje příjmy za rok 2012 si lze z daní odečíst až 13 404 korun ročně (1117 korun měsíčně). Vzrostl také maximální limit pro související daňový bonus, za loňský rok může dosáhnout až 60 300 korun.
V souvislosti s organizačními změnami v daňové správě se od roku 2013 mění také čísla účtů finančních úřadů. Po dvou letech končí také přísná automatická pokuta za opožděné podání daňového přiznání.
Samotný výpočet daně včetně 15% rovné sazby ze superhrubé mzdy jinak zůstal oproti předchozímu roku prakticky beze změn. Na ostatních daňových slevách, odečitatelných položkách ani termínech se pro aktuální daňové přiznání nic nemění.
Pokuta už nebude tak přísná
Termín pro podání daňového přiznání letos vychází na 2. duben. Nadále platí, že přiznání stačí v tento den prokazatelně odeslat, nebo do stejného termínu oznámit finančnímu úřadu, že využijete služeb daňového poradce - pak se lhůta prodlužuje do začátku července.
Lhůta pro splatnost daně končí 2. dubna. V praxi stačí, když peníze dojdou na účet státu do čtyř pracovních dnů po tomto termínu. Úroky z prodlení (nyní 14,05 % ročně) se totiž začnou počítat až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. A stále platí, že do limitu 200 korun se nevybírají.
Kdo podá pozdě samotné daňové přiznání, hrozí mu při zpoždění delším než pět pracovních dnů pokuta. Ta činí 0,05 procenta z daňové povinnosti za každý den prodlení (a maximálně 5 % daňové povinnosti, nebo 300 tisíc korun).
Pokud však takto vypočtená pokuta nepřesáhne 200 korun, finanční úřad ji nepředepíše, respektive nevzniká povinnost ji uhradit.
Po dvou letech tak skončila přísná pravidla, podle nichž musel každý opozdilec automaticky platit pokutu v minimální výši 500 korun. Přísnější pravidla platila od roku 2011, zatímco předtím záviselo její udělení na rozhodnutí úředníků.
Od letošního roku má díky novele daňového řádu automaticky tuto pokutu platit jen ten, kdo nepodá daňové přiznání ani dodatečně, tedy typicky po výzvě z finančního úřadu.
Omezení a vyšší daně? Až pro příjmy za letošní rok
Součástí vládního balíčku, schváleného na druhý pokus až na konci loňského roku, jsou sice i daňové změny, ty se však týkají až příjmů dosažených počínaje lednem 2013. U zaměstnanců se tedy projeví až v lednové výplatě, u osob podávajících daňové přiznání pak zhruba za rok při vyúčtování daní za rok 2013.
V aktuálně podávaném přiznání za rok 2012 se tedy nemění ani výše výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné, ani možnost uplatnění základní slevy pro pracující důchodce. Zatím se neprojeví ani progresivní zdanění lidí s příjmy nad zhruba 100 tisíc korun (takzvaný solidární příspěvek a zrušení stropů na zdravotní pojištění).
Všechna tato omezení jsou už schválena a platí, ale týkají se až příjmů za rok 2013.
Hypotéky, dary, přivýdělky: Nejistá daňová reforma
V současném daňovém přiznání za rok 2012 si lze i nadále beze změn odečítat od základu daně zaplacené úroky u hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření. K jejich omezení nedojde ani v roce 2013. Počítá s ním až takzvaná daňová reforma, která má platit nejdříve od roku 2014.
Její start ale zatím není definitivně jistý. Balík zákonů už sice schválili poslanci v roce 2011, účinnost reformy však odložili na povolební rok 2015. Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 nyní chce prosadit, aby daňová reforma začala platit už od původně plánovaného roku 2014.
Jenže kvůli oslabení vládní koalice a blížícím se volbám není jisté, zda se snahou o urychlení uspěje, zvláště když premiér Petr Nečas z ODS slíbil, že vláda po následující dva roky nechystá další daňové změny.
Po případném startu reformy má především skončit koncept superhrubé mzdy. Formálně rovná sazba daně sice zůstane, místo nynějších 15 % ze superhrubé mzdy se ale má počítat jako 19 % z hrubé mzdy, současně se zvýší odvody na zdravotní pojištění.
Více než dosud by ale po reformě zaplatili lidé s příjmy nad zhruba 100 tisíc měsíčně. Mimo jiné i proto, že si už nebudou moci odečíst základní slevu na poplatníka 24 840 korun ročně.
Skončit mají také některé daňové výjimky, například možnost odečítat si z daňového základu členské příspěvky odborům a náklady na zvyšování kvalifikace. Se zrušením daňového zvýhodnění stravenek se už nepočítá.
Naopak se má zvýšit maximální limit pro odpočet daru z 10 na 15 % základu daně u fyzických osob, stoupnout má i limit pro takzvané příležitostné příjmy z nynějších 20 na 30 tisíc korun ročně.
Obchodníky s akciemi by po reformě nepotěšilo prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z nynějších šesti měsíců na tři roky. Výjimkou zůstane prodej do limitu 100 tisíc korun.
| Čtěte také: Pokuta kvůli daňovému přiznání končí. Byla moc přísná Dva roky teď nezměníme daně, slibuje za vládu Nečas Daňová sleva na manželku ušetří 25 tisíc. Tady je návod |
Pokud Kalousek letos uspěje a prosadí start reformy už od roku 2014, pocítí zaměstnanci změny poprvé v lednu volebního roku, daňové přiznání by se pak podle nových pravidel podávalo poprvé na začátku roku 2015.
Mimo reformu je ve hře také návrh na novou daňovou slevu pro rodiče malých dětí - takzvané školkovné umožňující částečný odpočet výdajů souvisejících se školkou nebo podobným zařízením péče o dítě.
