Daňová reforma začne už příští rok, plánuje Kalousek

Petr Kučera Petr Kučera
31. 1. 2013 7:15
Ministerstvo se vrací k původnímu termínu, další zásadní změny už nepřidalo
Foto: Jan Langer

Praha - Takzvaná daňová reforma z dílny ministra financí Miroslava Kalouska má přece jen začít platit od roku 2014. Tedy sice o rok později, než ministerstvo původně plánovalo, ale zároveň o rok dříve, než předpokládá nyní platný "harmonogram".

Vyplývá to z návrhu, který dokončilo ministerstvo financí a poslalo jej do připomínkového řízení. Jako první o něm ve středu informoval deník Insider.

Balík zákonů tvořících daňovou reformu a souvisejících se vznikem jednotného inkasního místa schválili poslanci už v roce 2011. Změny měly být původně účinné už od letošního roku. V listopadu 2011 se ale koalice dohodla na ročním odkladu. O pár týdnů později pak reformu odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.

Kalousek avizoval, že se pokusí účinnost znovu vrátit na začátek roku 2014. Současně nevylučoval další změny. S výjimkou urychlení účinnosti ale nynější návrh nakonec žádný zásadný posun oproti už schválené verzi nepřináší.

Některé změny totiž Kalousek mezitím prosadil jako součást vloni přijatého vládního balíčku rozpočtových opatření - zavedly například dočasné progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy (tříletý "solidární příspěvek" a zrušení stropů na zdravotní pojištění), omezily také uplatnění výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných nebo základní slevy na poplatníka u vydělávajících důchodců.

Skončí superhrubá mzda, sníží se odpočty hypoték

Předloni schválená reforma sice nakonec byla "jen" obří novelou současných zákonů, a nikoliv zcela novým kodexem, přesto přináší několik zásadních změn.

Především má skončit koncept superhrubé mzdy. Formálně rovná sazba daně sice zůstane, místo nynějších 15 % ze superhrubé mzdy se ale má počítat jako 19 % z hrubé mzdy.

V praxi by tedy sazba pro většinu zaměstnanců mírně klesla, současně jim však stoupnou odvody na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 %.

Více než dosud by ale po reformě zaplatili lidé s příjmy nad zhruba 100 tisíc měsíčně. Mimo jiné i proto, že si už nebudou moci odečíst základní slevu na poplatníka 24 840 korun ročně.

Skončit mají také některé daňové výjimky, například možnost odečítat si z daňového základu členské příspěvky odborům a náklady na zvyšování kvalifikace.

Z 300 na 80 tisíc korun ročně se omezí limit pro odpočty úroků u hypoték či úvěrů ze stavebního spoření. Zatímco nyní si takto lze snížit samotnou daň až o 45 tisíc korun ročně, nově se limit sníží na 15 200. Kalousek nicméně už dříve ustoupil z původního návrhu zrušit tyto výhody pro nové smlouvy zcela.

Naopak se zvýší maximální limit pro odpočet daru z 10 na 15 % základu daně u fyzických osob, zvýší se i limit pro takzvané příležitostné příjmy z nynějších 20 na 30 tisíc korun ročně.

Obchodníky s akciemi nepotěší prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z nynějších šesti měsíců na tři roky. Výjimkou zůstane prodej do limitu 100 tisíc korun.

Zvýhodnění stravenek zůstane

Jak ve středu upozornil deník Insider, nový návrh už neobsahuje další pokus o zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Ministr Kalousek tedy tuto svou snahu definitivně vzdává, do voleb se mu ji nepodaří prosadit.

S plánem totiž narazil už v roce 2011 při schvalování reformy ve sněmovně, kde proti "zrušení stravenek" hlasovala vedle opozice i část vládní koalice, konkrétně Věci veřejné i část ODS.

Sněmovna však tehdy současně schválila zavedení zaměstnaneckého paušálu v jednotné výši 3000 korun ročně, který Kalousek původně navrhoval právě jako kompenzaci. Ministerstvo proto nyní navrhuje tento paušál zrušit, respektive jej vůbec nezavádět. Pokud by totiž začal platit, aniž by došlo ke zrušení výjimek u zaměstnaneckých benefitů, státní rozpočet by si oproti původnímu záměru naopak pohoršil.

Vznikne jednotné inkasní místo

Jednou z nejpodstatnějších změn je projekt jednoho inkasního místa, díky němuž by lidé měli na jednom místě odevzdávat formuláře k daním, zdravotnímu i sociálnímu pojištění. Od ledna 2014 budou moci lidé podávat sjednocené formuláře dobrovolně, a to elektronicky, od roku 2015 pak bude využití jednotného inkasního místa povinné.

Reforma také ruší dosavadní zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Zatímco první dvě budou zahrnuty v dani z příjmů při zachování současných osvobození, daň z převodu nemovitosti bude nahrazena daní z nabytí nemovitosti, jejíž novou úpravu nyní ministerstvo chystá.

Reforma zavádí i řadu změn pro právnické osoby, sazba daně nicméně zůstává na 19 procentech.

Pokud ministerstvo letos uspěje a prosadí start reformy už od roku 2014, pocítí zaměstnanci změny poprvé v lednu volebního roku, daňové přiznání by se pak podle nových pravidel podávalo poprvé na začátku roku 2015.

Kolem návrhu se ve sněmovně a opozicí ovládaném Senátu zřejmě opět strhne velký boj, zvláště když od předloňska přišla vládní koalice o jasnou většinu a blíží se volby. Pokud by se Kalouskovi nepodařilo změnu prosadit, měla by reforma platit až od roku 2015. Opozice by tak po očekávaném vítězství ve volbách mohla ještě změny zastavit nebo zkorigovat a - zřejmě s ročním posunem - prosadit svou koncepci postavenou zejména na progresivním zdanění.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Finále Muchové se odkládá, v Soulu prší

Finále na tenisovém turnaji v Soulu mezi Karolínou Muchovou a Magdou Linetteovou z Polska nezačne kvůli dešti dřív než v 11:00 SELČ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy