Praha - Za stravenky se bez připlácení dokáže naobědvat jen desetina zaměstnanců, kteří tento benefit mají. Pravidelně za oběd připlácí ke stravence 58 procent pracujících a 29 procent občas. Přitom si plných 61 procent zaměstnavatelů myslí, že stravenka jejich zaměstnancům stačí na zaplacení jídla.

Vyplynulo to z průzkumu agentury ppm factum, která se na otázky týkající se stravovacích poukázek dotazovala jak zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i restaurací.

Nejvyšší hodnotu mají v Praze

Stravenky patří mezi nejrozšířenější zaměstnanecké benefity a jejich průměrná nominální hodnota se zvyšuje. Nyní činí 68 korun, přičemž stát zvýhodňuje stravenku až do výše 101 korun. Největší průměrnou hodnotu mají stravenky v Praze, kde podle ppm factum činí 77 korun.

Podle průzkumu si většina zaměstnanců myslí, že oběd v pracovní době je pro ně přínosem. Podle 85 procent lidí zlepšuje náladu v práci, podle 71 procent oběd pomáhá také ke zvýšení produktivity práce a podle 69 procent i k soustředění se na práci.
   
V případě, že by zaměstnanci stravenky nedostávali, většina z nich by nějakým způsobem omezila stravování v době oběda. Přibližně pětina by úplně přestala obědvat v restauracích, dalších 31 procent lidí by jídlo v restauracích omezilo výrazně a čtvrtina by se v tomto ohledu uskromnila částečně. Pouze pro pětinu by se nic nezměnilo.

Přínos i pro restaurace   

Stravenky jsou ale přínosem i pro restaurace. Dvě třetiny z nich v průzkumu uvedly, že díky nim mají zákazníky, kteří by k nim jinak nepřišli. Zhruba stejné procento restaurací je přesvědčeno o tom, že jim stravenky zvyšují tržby.
    
Průzkumu se v červnu zúčastnilo 300 zaměstnavatelů, 300 restaurací a 400 zaměstnanců.