Praha - Špatná očekávání zemědělců se naplnila. Kvůli rekordnímu suchu se loni v Česku sklidilo o čtvrtinu méně brambor. Soběstačnost České republiky v tomto směru přitom klesá, takže se zvyšuje závislost na dovozu. Kvůli nižší nabídce stoupla i cena brambor v obchodech.
Celková sklizeň brambor loni dosáhla 604,3 tisíce tuny. Ve srovnání s předchozím rokem je zhruba o čtvrtinu méně (27,4 procenta). Byla to nejnižší úroda od začátku statistického sledování v roce 1920. Třetina brambor tradičně pochází z Vysočiny.
"Loňský rok byl atypický, byl poznamenán horkým počasím, což mělo vliv na sklizeň," říká prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. "Sucho je největší problém, bez vody brambory nenarostou," souhlasí předseda Bramborářského svazu ČR Miloslav Chlan. "Na brambory by mělo například zapršet, když se tvoří hlízy, tedy zhruba v červnu," dodává.
Průměrný výnos na hektar loni činil 21,06 tuny, meziročně klesl o 6,62 tuny. "Osázené plochy dlouhodobě klesají, stejně jako soběstačnost České republiky v komoditě brambory," zdůrazňuje šéf Agrární komory.
"V českých skladech je teď minimum brambor, takže budeme muset spoléhat na dovozy," potvrzuje Chlan. Dovoz brambor loni vzrostl o 31 tisíc tun na 193 tisíc tun, zatímco vývoz rostl jen o 3,6 tisíce na 29,6 tisíce tun.
Nedostatek zvyšuje ceny
Právě brambory loni kvůli nižší nabídce zdražily podle statistiků vůbec nejvíce ze všech potravin - společně se zelím.
Zemědělci nyní podle Agrární komory ČR prodávají kilo brambor za pět až šest korun, zatímco před rokem to byly zhruba dvě koruny. V supermarketech stály brambory na konci roku podle ČSÚ v průměru 15 korun - meziročně tedy o 51,8 procenta více.
Celkově se konzumní zeleniny loni sklidilo o 17 procent méně. Kromě brambor klesla i úroda zelí, a to zhruba o čtvrtinu.
Lidé by měli poznat české brambory
Ministerstvo zemědělství se podle jeho mluvčího Hynka Jordána nyní chystá předložit materiál o kompenzaci škod za sucho - nejen u brambor - ke schválení vládě. Podle bramborářského svazu to zatím vypadá tak, že by na náhrady za sucho mohli dosáhnout pěstitelé, kteří vykážou propad tržeb za brambory vyšší než 30 procent v porovnání se svými výsledky za minulých pět let. Poskytnutá náhrada by ale měla pokrýt jen část ztráty převyšující těchto 30 procent.
Kvůli rostoucí závislosti na zahraničí prosazují zástupci komory a svazu navíc zřízení takzvaného marketingového fondu. Z něj by měly jít peníze na "výchovu" českých spotřebitelů k tomu, aby kupovali víc tuzemských brambor - i v době, kdy jich je zrovna kvůli počasí málo.
"Hlavním posláním by měla být propagace českých brambor, aby domácí spotřebitel preferoval domácí potraviny," vysvětluje Toman. Jako příklad uvádí Rakousko, kde vláda ročně na podobný účel vynaloží v přepočtu 1,35 miliardy korun. "V důsledku je pak devadesát procent potravin vyprodukovaných v Rakousku také v Rakousku spotřebováno," zdůrazňuje.
"V rámci České republiky si umíme představit propagační akce na podporu domácích brambor - například jak je poznat, jak vypadá jejich slupka," dodává Toman.
Podle Jana Doležala z Agrární komory by do fondu mohli přispívat pěstitelé, dovozci i zpracovatelé brambor a stejně velkou částku by dodával i stát. "Když by například pěstitelé přispěli zhruba pěti miliony korun, stát by udělal totéž," popisuje. Na podobném principu podle něj už funguje například Vinařský fond.
Zároveň se zemědělci už připravují i na to, až úroda opět vzroste - takže z marketingového fondu by měly jít peníze i na obnovu záplavové soustavy v Česku. Velká část je zastaralá, u velké části nejsou vyjasněné vlastnické vztahy," vysvětluje Chlan. Problémem je podle něj i dostupnost podzemních vod pro pěstitele. "Chceme propracovaný systém sledování odběrů tak, jak je tomu v zahraničí," uvádí.
