Jak se změnil český jídelníček od roku 1950? Králíky na dvorku nahradily sekačky a bazény

Tereza Holanová Tereza Holanová
3. 12. 2015 11:00
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ve srovnání s rokem 1950 spotřebují lidé více těstovin, sýrů a drůbežího masa. Naopak popularita hovězího klesla, snižuje se i spotřeba brambor a chleba. Za změny v českém jídelníčku může jiný životní styl, lepší dostupnost zahraničního zboží i růst kupní síly obyvatel.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Spotřeba chleba, brambor či hovězího masa v Česku dlouhodobě klesá, zatímco rohlíků, čokolády, sýrů či ovoce nakupují lidé stále více. Ukazuje to studie Českého statistického úřadu (ČSÚ), která porovnává spotřebu potravin v tuzemsku od roku 1950.

Mezi hlavní důvody změn patří jiné stravovací návyky - vliv má rostoucí popularita zdravého životního stylu, ale také zrychlení pracovního tempa. Kromě toho se po roce 1989 a pádu "železné opony" zlepšila dostupnost některých potravin - na český trh se dostalo dříve nedostakové ovoce ze zahraničí, které je navíc dostupné po celý rok. Zároveň vzrostla kupní síla obyvatel, takže si průměrný spotřebitel může dovolit i položky, na které mu dříve výplata nevystačila.

V roce 1950 připadalo na každého obyvatele v průměru 90 kilogramů chleba ročně, loni to bylo sotva 40 kilogramů. Naopak roční spotřeba rohlíků, housek a dalších výrobků z pšeničné mouky vzrostla ze zhruba 20 kilogramů v padesátých letech na současných 50 kilo na osobu.

Kuřecí místo hovězího

Spotřeba kuřecího a vepřového masa dlouhodobě roste, hovězí naopak po roce 1989 výrazně ztratilo na popularitě - zatímco až do rozpadu "sovětského bloku" jeho spotřeba rostla, poté klesla na zhruba sedm kilogramů ročně.

"Souvisí to i s tím, že v současné době máme okolo 300 tisíc dojných krav, zatímco dříve to byl milion," vysvětluje Jiří Hrbek, ředitel statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. S poklesem nabídky hovězího se zároveň zvýšila jeho cena. Dalším důvodem může být náročnější příprava.

Klesla například i spotřeba králičího masa, které podle Hrbka nabízeli dříve hlavně malí zemědělci. Až do konce devadesátých letech přesahovala roční spotřeba na osobu tři kilogramy, loni to byl pouze jeden. "Králíci mizí z našich dvorků, místo nich jsou tam bazény nebo sekačky," předpokládá Hrbek.

Spotřeba vybraných potravin (na osobu za rok):

Položka 1950 1989 2014 Změna oproti roku 1950
Chléb 87 kg 57 kg 40 kg - 54 %
Pšeničné pečivo 26 kg 33 kg 53 kg + 103 %
Těstoviny 1,8 kg 3,1 kg 7,3 kg + 306 %
Vepřové maso 25 kg 50 kg 41 kg + 64 %
Hovězí maso 15 kg 30 kg 8 kg - 47 %
Drůbeží maso 2,4 kg 13 kg 25 kg + 942 %
Kravské konzumní mléko 160 l 91 l 58 l - 64 %
Sýry 1,6 kg 7,8 kg 12,8 kg + 700 %
Ovoce 63 kg 70,5 kg 78 kg + 24 %
Zelenina (bez brambor) 75 kg 69 kg 86 kg + 15 %
Brambory 146 kg 83 kg 70 kg - 52 %
Nealkoholické nápoje celkem 13 l 109 l 249 l + 1 815 %
Alkoholické nápoje celkem 109 l 171 l 173 l + 59 %

Zdroj: ČSÚ

Více tropického ovoce, méně brambor

Pokud jde o mléčné výrobky, dlouhodobě roste spotřeba sýrů - na každého Čecha teď připadá v průměru 13 kilo ročně, zatímco v roce 1950 to bylo jen okolo dvou kilogramů. Podíl taveného sýra přitom klesá - v roce 1950 se na všech nákupech sýrů podílel 43 procenty, loni jen šestnácti.

Spotřeba ovoce dlouhodobě roste, stále častěji si Češi dopřávají tropické jižní plody. V roce 1950 byl jejich podíl na prodaném ovoci 3,5 procenta, loni téměř 40 procent. "Spotřebitel není limitován tím, co si ze své zahrádky sklidí, a nemusí doufat, že se mu to ve sklepě nezkazí," dodává Hrbek.

Spotřeba zeleniny je nyní na podobné úrovni jako před 65 lety. Lidí více kupují rajčata a papriky, dlouhodobě naopak klesá zájem o mrkev a zelí. Výrazný poklesl od roku 1950 zaznamenaly brambory. Jejich průměrná roční spotřeba na osobu klesla ze 150 kilogramů na přibližně 70.

Brambor spotřebujeme podle Hrbka méně i kvůli tomu, že nyní je výrazně širší nabídka polotovarů a méně se plýtvá. „Dříve člověk nakoupil několik pytlů brambor a uskladnil je, ne vše reálně spotřeboval,“ připomíná. Dnes lidé nakupují brambory jednotlivě většinou jen tehdy, když je potřebují.

A vzhledem k tomu, že spotřeba těstovin naopak vzrostla, to může znamenat, že část lidí nahradila brambory přílohou, kterou lze připravit jednodušeji a rychleji.

Chudý rok 1965

Mezi lety 1950 až 2014 spotřebovali Češi v průměru 744,8 kilogramu potravin za rok. Největší podíl na spotřebě mají mléko a mléčné výrobky - těch každý člověk spotřeboval 218,8 kilogramu ročně. Brambor spotřebuje v průměru 94,7 kilogramu za rok, masa a ryb 81,7 kilogramu, zeleniny 75 kilo, ovoce 61,5 kilo a cukru 37,8 kilo ročně.

Nejvíce potravin ve sledovaném období Češi spotřebovali v roce 1989, kdy na každého obyvatele připadlo 807 kilogramů. Naopak nejméně to bylo v roce 1965 - tehdy průměrná roční spotřeba na osobu činila zhruba 686 kilogramů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy