Salcburk - Vedoucí představitelé Francie, Rakouska, České republiky a Slovenska se ve středu dohodli, že budou usilovat o dohodu ohledně reformy stávajícího systému vysílání pracovníků do dalších zemí Evropské unie, a to do říjnového jednání ministrů práce a sociálních věcí EU o změně příslušné směrnice.
Uvedl to podle agentury Reuters rakouský kancléř Christian Kern po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a šéfy české a slovenské vlády Bohuslavem Sobotkou a Robertem Ficem.
O pokroku v jednáních hovořil i Macron. "Naše jednání znamenají skutečný krok vpřed, skutečný pokrok směrem ke kompromisu v říjnu a jsem tomu rád," řekl novinářům po schůzce.
Čtveřice účastníků salcburské schůzky se podle Kerna shodla na širších principech. Podle Macrona se jednalo o zkrácení doby, po kterou mohou být pracovníci vysláni do zahraničí, jakož o spravedlivém odměňování.
"Budeme se snažit do října najít kompromis tak, aby byla nalezena přijatelná podoba směrnice," řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Macron uvedl, že v příštích týdnech o parametrech předpisu budou jednat expertní týmy. Francouzský prezident i rakouský kancléř Christian Kern zmínili, že by se měla doba vysílání zkrátit ze dvou let na rok. "Budeme si ještě lámat hlavu s dopravním sektorem, kde mají Česko a Slovensko zvláštní stanovisko," řekl Kern.
Jednání Česka, Slovenska, Francie a Rakouska v Salcburku měla vést ke sblížení stanovisek ve sporu, kdy si staré členské země stěžují na údajný mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států EU, což ohrožuje pracovní místa v bohatších státech. Nové členské země se zase obávají zpřísnění pravidel, která by mohla ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně profesionálních řidičů v mezinárodní dopravě.
Sami v Česku platíte málo, upozornil Sobotka
Francouzské a rakouské firmy v Česku platí pracovníkům 30 či 40 procent mzdy, kterou dávají lidem ve své zemi. Za levnější českou pracovní silou je i to, že zahraniční společnosti na zaměstnancích v Česku šetří. Novinářům to před schůzkou s rakouským kancléřem Christianem Kernem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Salzburku řekl český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
"Francouzské a rakouské firmy u nás platí třicet, čtyřicet procent toho, co platí ve svých mateřských zemích. Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v ČR šetří," řekl premiér. Dodal, že zahraniční společnosti velkou část peněz vyplácejí na dividendách a část z toho by mohla v Česku zůstat "v podobě mezd".
Podle premiéra by vlády Rakouska a Francie měly vnímat, že by se jejich firmy "neměly podílet na mzdovém dumpingu" a měly by zvyšovat výdělky.
Obrovský rozdíl při stejné práci
"Zejména v rámci koncernu je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce, odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, mají velký rozdíl v platech," podotkl předseda české vlády. Podotkl, že český kabinet pravidelně zvedá minimální mzdu a platy ve veřejném sektoru.
Před týdnem premiér uvedl, že při nynějším tempu by české výdělky dohnaly ty francouzské za 222 let. České příjmy odpovídají asi třetině německých, čtvrtině dánských a pětině lucemburských příjmů, upřesnil už dříve státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.
Ústupky výměnou za kvóty
Třídenní cesta francouzského prezidenta po střední a východní Evropě se má točit především kolem reformy směrnice z roku 1996, která upravuje pravidla pro takzvané "vyslané pracovníky".
Ta stanoví, že firma z kteréhokoliv členského státu může vyslat své zaměstnance pracovat do jiné členské země, například do Francie, a to dočasně na dva roky. Jenže sociální a zdravotní pojištění se platí tam, kde podnik sídlí, tedy často v nových členských zemích, kde je tato částka o dost nižší. To Francouzi vidí jako sociální a mzdový dumping.
Objevují se také podvody, kdy podniky ubytovávají v nevyhovujících podmínkách nebo překračují pracovní dobu. A to přispívá k negativní image směrnice o vyslaných pracovnících.
Prezident Macron ještě během své předvolební kampaně slíbil, že se v rámci Evropské unie zasadí o reformu zmíněné směrnice a podmínky pro vysílání pracovníků ztíží. Hodlá také zkrátit dobu, po kterou mohou vyslaní zaměstnanci pracovat v zahraničí, a to ze zmíněných dvou na jeden rok.
Podporu pro svůj návrh bude hledat právě během své cesty na východ. V Salzburku se setkal s rakouským kancléřem Christianem Kernem, českým premiérem Bohuslavem Sobotkou a slovenským předsedou vlády Robertem Ficem. Poté ho ještě čeká návštěva Rumunska a Bulharska.
Otázku zpřísnění podmínek pro práci vyslaných pracovníků na Západě mohou Česko i další "chudší" členské země EU diplomaticky využít ve svůj prospěch. A to v boji proti dlouho kritizovaným uprchlickým kvótám, které podle Česka nefungují a měly by se zrušit.
"Země střední a východní Evropy mohou tohoto tématu použít, aby získaly ústupky ve velmi citlivé otázce povinných migračních kvót," uvedl deník Le Figaro.
Podobně hovoří i vysoce postavený diplomat blízký jednání mezi Macronem a Sobotkou. "Vyslaní pracovníci jsou pro nás určitou nadějí. Pokud ukážeme velkorysost v této otázce, tak nám bude oplacena tím, že se změní migrační politika," řekl.
Macron se hodlá dohodnout hlavně se vstřícnými zeměmi, jako je Česko a Slovensko.
Premiér Sobotka chtěl setkání s francouzským prezidentem využít i k jednání o platech v Evropě. "Budeme moci jednat o tom, co udělat pro sbližování životní úrovně mezi Západem a Východem," řekl nedávno Sobotka. Ten hodlal Macrona a rakouského kancléře Kerna vyzvat, aby zatlačili na firmy svých zemí k rychlejšímu zvyšování mezd v Česku v příštích letech.
Sobotka si myslí, že bez vyššího tlaku na vedení nadnárodních podniků se nepovede smazat rozdíly v životní úrovni ve starých a nových členských státech.
Macron: Vysílání pracovníků je zrada zásad EU
Stávající praxi při vysílání pracovníků do jiných zemí Evropské unie považuje Macron za zradu základních zásad Unie. "Chceme EU, která chrání (před sociálním dumpingem)," zdůraznil Macron.
Shodný názor představil i hostitel francouzského prezidenta, rakouský kancléř Christian Kern, podle kterého asi dvě tisícovky vyslaných pracovníků z jiných zemí EU, kteří v Rakousku v současnosti působí, podkopávají místní sociální standardy a úroveň mezd.
"Jednotný evropský trh a volný pohyb pracovníků nemají za cíl zvýhodňovat země, které prosazují oslabování sociálních práv. To v našich zemích živí populismus a narušuje důvěru v evropský projekt," uvedl Macron a zdůraznil shodu názorů s hostitelem. Stejná práce na stejném místě by měla být vykonávána za stejné peníze.
Návrhy změn představila loni na jaře Evropská komise. Pravidla by se měla zpřísnit. Staré členské země si stěžují na to, že levnější vysílané síly z východu Unie ohrožují jejich pracovní místa. Nové unijní země zas argumentují tím, že by změny mohly ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně řidičů z povolání.
"Evropa musí postupovat společně, s Českem a Slovenskem. Nechceme rozlišovat mezi starou a novou Evropou," řekl Kern. Dodal, že nejde jen o technické otázky, ale i to, že firmy, které zásady nedodržují, by měly být trestány - avšak tyto tresty se dosud neuplatňují.
Macron zdůraznil shodu názorů s hostitelem. Podle něj nelze z unijního rozpočtu podporovat státy, které nepodporují sociální práva. Stejná práce na stejném místě by měla být vykonávána za stejné peníze.
Český premiér Bohuslav Sobotka před schůzkou s Macronem, Kernem a svým slovenským protějškem Robertem Ficem řekl, že podle zemí V4 by se navrhované změny ve směrnici o vysílání pracovníků neměly vztahovat na mezinárodní dopravu.
Macron přijede do Prahy, nejspíš na jaře
Emmanuel Macron zřejmě přijede příští rok na jaře do Prahy. Při své návštěvě by mohl podepsat s Českou republikou nový plán společné spolupráce na další čtyři roky. Novinářům to ve středu po schůzce s Macronem v Salcburku řekl premiér Sobotka.
"Chceme rozvíjet strategické partnerství mezi našimi zeměmi. Máme podepsaný akční plán, podle něhož partnerství realizujeme a který končí v roce 2018. Naši spolupracovníci začnou pracovat na novém akčním plánu, který by mohl být podepsán příští rok na jaře při návštěvě prezidenta Macrona v Praze," uvedl premiér.
Plán na další čtyři roky by měl obsahovat společné záměry při digitalizaci průmyslu, pro vědu a výzkum, v jaderné energetice, obraně či vzdělávání. Připravit by se měl do konce roku.
Podle Sobotky by si Česko a Francie v příštím roce ale rády připomněly i kulatá výročí, a to sto let od založení Československa či půlstoletí od takzvaného pražského jara 1968.
O Macronově návštěvě mluvil ve středu také slovenský premiér Robert Fico. Na Slovensko by měl francouzský prezident podle něj zavítat v prvním čtvrtletí příštího roku.
