reklama
 
 

Česká práce je osmá nejlevnější v EU. Projděte si nové porovnání států

11. 4. 2017
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku, Belgii a Švédsku, nejnižší v Rumunsku a Bulharsku. Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU. Naopak nadprůměrný je v Česku podíl nemzdových nákladů, tedy především odvodů na sociální pojištění.
Doporučujeme

Lucemburk/Praha - Náklady na pracovní sílu jsou v Česku čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce než v Česku je už jen v dalších sedmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat a zahrnují výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy.

Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku - 42 eur za hodinu, Belgii (39,2 eur) a Švédsku (38 eur). Průměr Evropské unie dosahuje 25,4 eur, Česko je s hodnotou 10,2 eur hluboko pod ním - až za Slovinskem, Estonskem či Slovenskem. Za Českem skončily ještě Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko.

Hodinové náklady práce v eurech:

Země rok 2016 rok 2004 změna
Dánsko 42 29,6 + 41,9 %
Belgie 39,2 29,2 + 34,3 %
Švédsko 38 29 + 31,0 %
Lucembursko 36,6 30,3 + 20,8 %
Francie 35,6 28,2 + 26,2 %
Nizozemsko 33,3 27,3 + 22,0 %
Finsko 33,2 24,4 + 36,1 %
Německo 33 26,8 + 23,1 %
Rakousko 32,7 25,2 + 29,8 %
Irsko 30,4 25,5 + 19,2 %
Itálie 27,8 22,4 + 24,1 %
Velká Británie 26,7 21,5 + 24,2 %
průměr EU 25,4 19,8 + 28,8 %
Španělsko 21,3 16,5 + 29,1 %
Slovinsko 16,2 11,2 + 44,6 %
Kypr 15,8 12,6 + 25,4 %
Řecko 14,2 15,3 - 7,2 %
Portugalsko 13,7 11,3 + 21,2 %
Malta 13,2 9,6 + 37,5 %
Estonsko 10,9 4,3 + 153,5 %
Slovensko 10,4 4,1 + 153,7 %
Česko 10,2 5,8 + 75,9 %
Chorvatsko 10 6,9 + 44,9 %
Polsko 8,6 4,7 + 83,0 %
Maďarsko 8,3 5,9 + 40,7 %
Lotyšsko 7,5 2,7 + 177,8 %
Litva 7,3 3,2 + 128,1 %
Rumunsko 5,5 1,9 + 189,5 %
Bulharsko 4,4 1,6 + 175,0 %

Mezi lety 2004 až 2016 stoupla cena práce nejvíce v Rumunsku (o 189,5 procenta), Lotyšsku (177,7 procenta) a Bulharsku (175 procent). Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jde o dlouhodobý trend, kdy produktivita i mzdy rostou rychleji v chudších zemí a dochází tak k postupnému sbližování v rámci EU.

Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent - z průměrných 183,60 koruny za hodinu na 275,10 koruny.

K poklesu došlo jen v Řecku - o 7,2 procenta. "Pokles nákladů práce v jižní Evropě je mimochodem důkazem, že v rámci eurozóny může fungovat takzvaná vnitřní devalvace, tedy přizpůsobování nákladů při pevném směnném kursu," vysvětluje Sobíšek.

Podle Sobíška zůstává Česko levnější zemí, než odpovídá její nákladové úrovni. "To je způsobeno politickou preferencí snižování nepřímých daní (DPH) před snižováním nákladů práce. Přesto se české náklady práce přibližují zemím jižní Evropy a některé v dohledné době jistě předhoníme. Je to umožněno vyšším zastoupením průmyslu, který se obecně vyznačuje oproti jiným odvětvím vyšší produktivitou," vysvětluje.

Kromě přímých nákladů práce (samotná mzda nebo plat) zahrnují tato čísla i nepřímé náklady, do nichž Eurostat řadí zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění. Podíl této nemzdové složky je nejvyšší ve Francii (33,2 procenta), Švédsku (32,5 procenta) a Litvě (27,8 procenta), naopak nejmenší na Maltě (6,6 procenta).

Podíl nemzdových nákladů na celkových nákladech práce:

Země Podíl
Francie 33,2 %
Švédsko 32,5 %
Litva 27,8%
Belgie 27,5 %
Itálie 27,4 %
Česko 27 %
Slovensko 26,4 %
Rakousko 26,3 %
Estonsko 26,3 %
Španělsko 25,3 %
Řecko 24,2 %
průměr EU 23,9 %
Maďarsko  23,6 %
Německo 22,4 %
Finsko 22,2 %
Portugalsko 20,6 %
Lotyšsko 20,6 %
Rumunsko 19,9 %
Polsko 18,4 %
Kypr  17 %
Velká Británie 16,5 %
Slovinsko  16,3 %
Bulharsko 15,8 %
Chorvatsko 14,9 %
Dánsko 13,9 %
Irsko 13,8 %
Lucembursko 13,4 %
Malta 6,6 %

Zdroj obou tabulek: Eurostat

V Česku dosahují nemzdové náklady 27 procent. Podle Sobíška je zde prostor pro jejich snížení. "O nutnosti je snížit se dlouhodobě mluví, ale v prostředí nízkých celkových nákladů chyběla vůle problém řešit. Předpokládám, že přijde znovu na přetřes v dohledné době v souvislosti s rychlejším růstem nákladů než produktivity, který oslabí konkurenceschopnost firem," očekává analytik.

Opačného názoru je ekonom Martin Fassmann z odborové centrály ČMKOS. Domnívá se, že snížení sociálního či zdravotního pojištění by vedlo akorát ke zhoršení stavu českého sociálního zabezpečení či zdravotnictví.

To ukazuje na vývoji v letech 2007 až 2010, kdy došlo ke snížení sazeb sociálního pojištění. "Tento pokles byl pak kompenzován dalšími návrhy na zvýšení sazeb, když se ukázalo, že vzniká neudržitelně velký deficit na důchodovém účtu  I tak lze hovořit o deficitu oproti roku 2007 ve výši 40 miliard korun. Ve zdravotním pojištění je ve stejném období odhadován pokles příjmů o pět až sedm miliard korun," míní Fassmann.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama