Minimální mzda v EU je až 54 tisíc korun, v Česku zůstává pátá nejnižší. Projděte si nové porovnání

Alice Stejskalová Alice Stejskalová
10. 2. 2017 15:00
I po letošním zvýšení na 11 tisíc korun měsíčně patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Nejhůře placení zaměstnanci v Lucembursku berou 8,5krát více než v Bulharsku. (ilustrační foto)
Nejhůře placení zaměstnanci v Lucembursku berou 8,5krát více než v Bulharsku. (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Praha, Lucemburk - Rozdíly mezi minimální mzdou na západě a východě Evropské unie zůstávají nadále obrovské. V novém porovnání, které dnes zveřejnil Eurostat, nepomohlo Česku ani letošní rekordní zvýšení z 9900 na 11 000 korun měsíčně.

Česko zůstává na pátém místě od konce i po zohlednění rozdílné kupní síly v jednotlivých zemích.

Jednoznačně nejvyšší částku mají nejhůře placení zaměstnanci garantovanou v Lucembursku - 1999 eur (zhruba 54 tisíc korun), což je o 1592 eur více než v Česku a zhruba 8,5krát více než v nejhorším Bulharsku.

Minimální mzda v eurech:

Pořadí a země Rok 2017 Rok 2008 Podíl k mediánové mzdě (rok 2014)
1. Lucembursko 1999 1570 56 %
2. Irsko 1563 1462 45 %
3. Nizozemí 1552 1335 56 %
4. Belgie 1532 1310 52 %
5. Německo 1498 (nic) 53 %
6. Francie 1480 1280 62 %
7. Velká Británie 1397 1242 49 %
8. Španělsko 826 700 45 %
9. Slovinsko 805 539 62 %
10. Malta 736 617 48 %
11. Řecko 684 794 (nejsou data)
12. Portugalsko 650 497 64 %
13. Estonsko 470 278 40 %
14. Polsko 453 313 52 %
15. Slovensko 435 241 46 %
16. Chorvatsko 433 330 (nejsou data)
17. Maďarsko 412 272 54 %
18. Česko 407 300 39 %
19. Lotyšsko 380 230 52 %
20. Litva 380 232 52 %
21. Rumunsko 275 139 50 %
22. Bulharsko 235 112 57 %

Lépe než Česko jsou na tom i sousední Polsko a Slovensko. Podobně jako v Česku rostla minimální mzda ve většině členských zemí.

Největší nárůst oproti roku 2008 zaznamenaly Bulharsko (o 109 procent), Rumunsko (o 99 procent) a Slovensko (o 80 procent). Nejméně pak minimální mzda narostla v ve Velké Británii (o 13 procent), Chorvatsku (o 14 procent) a Nizozemsku spolu s Francii (o 16 procent).

Výjimkou je silně zadlužené Řecko, které přistoupilo z úsporných důvodů ke snížení minimální mzdy o 14 procent.

Foto: Eurostat

Minimální mzdu vůbec nezaručuje šest členských zemí EU - sousední Rakousko a dále Dánsko, Švédsko, Finsko, Itálie a Kypr. Do roku 2014 nezaručoval zákon na celostátní úrovni minimální mzdu ani v Německu.

Eurostat spočítal také podíl minimální mzdy k mediánu mezd. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed jejich pomyslné řady. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr.

Nejvyšší podíl minimální mzdy k mediánu mezd je v Portugalsku (64 procent), Francii a Slovinsku (62 procent). V Česku dosahuje necelých 40 procent, což je podle statistiků nejnižší hodnota v EU. Při výpočtu těchto podílů ale Eurostat vycházel zatím jen z dat za rok 2014.

Pozice českých zaměstnanců v žebříčku se nezlepší ani při zohlednění toho, co si lidé mohou v dané zemi z tamní minimální mzdy koupit. Po přepočtu na standard kupní síly (PPS) si polepší například Německo, Belgie, Francie či Malta.

Přepočtená minimální mzda podle standardu kupní síly (PPS):

Pořadí a země Rok 2017 Rok 2008
1. Lucembursko 1659 1389
2. Německo 1493 (nic)
3. Belgie 1453 1211
4. Nizozemí 1433 1304
5. Francie 1415 1173
6. Irsko 1280 1156
7. Velká Británie 1236 1012
8. Slovinsko 1012 665
9. Malta 917 797
10. Španělsko 910 740
11. Polsko 881 476
12. Řecko 805 877
13. Portugalsko 793 590
14. Maďarsko 723 400
15. Chorvatsko 663 520
16. Slovensko 658 375
17. Estonsko 645 377
18. Česko 644 444
19. Litva 625 360
20. Lotyšsko 553 301
21. Rumunsko 551 230
22. Bulharsko 501 224

Zdroj obou tabulek: Eurostat

Standard kupní síly (PPS) je uměle vytvořená společná jednotka, která se snaží zohlednit cenové rozdíly. Za jednu jednotku si tak lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb. Česká minimální mzda podle posledních dostupných údajů činila 644 PPS, což je pátá nejnižší hodnota.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 32 minutami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 1 hodinou

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy