Minimální mzda v EU je až 54 tisíc korun, v Česku zůstává pátá nejnižší. Projděte si nové porovnání

Alice Stejskalová Alice Stejskalová
10. 2. 2017 15:00
I po letošním zvýšení na 11 tisíc korun měsíčně patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Nejhůře placení zaměstnanci v Lucembursku berou 8,5krát více než v Bulharsku. (ilustrační foto)
Nejhůře placení zaměstnanci v Lucembursku berou 8,5krát více než v Bulharsku. (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Praha, Lucemburk - Rozdíly mezi minimální mzdou na západě a východě Evropské unie zůstávají nadále obrovské. V novém porovnání, které dnes zveřejnil Eurostat, nepomohlo Česku ani letošní rekordní zvýšení z 9900 na 11 000 korun měsíčně.

Česko zůstává na pátém místě od konce i po zohlednění rozdílné kupní síly v jednotlivých zemích.

Jednoznačně nejvyšší částku mají nejhůře placení zaměstnanci garantovanou v Lucembursku - 1999 eur (zhruba 54 tisíc korun), což je o 1592 eur více než v Česku a zhruba 8,5krát více než v nejhorším Bulharsku.

Minimální mzda v eurech:

Pořadí a země Rok 2017 Rok 2008 Podíl k mediánové mzdě (rok 2014)
1. Lucembursko 1999 1570 56 %
2. Irsko 1563 1462 45 %
3. Nizozemí 1552 1335 56 %
4. Belgie 1532 1310 52 %
5. Německo 1498 (nic) 53 %
6. Francie 1480 1280 62 %
7. Velká Británie 1397 1242 49 %
8. Španělsko 826 700 45 %
9. Slovinsko 805 539 62 %
10. Malta 736 617 48 %
11. Řecko 684 794 (nejsou data)
12. Portugalsko 650 497 64 %
13. Estonsko 470 278 40 %
14. Polsko 453 313 52 %
15. Slovensko 435 241 46 %
16. Chorvatsko 433 330 (nejsou data)
17. Maďarsko 412 272 54 %
18. Česko 407 300 39 %
19. Lotyšsko 380 230 52 %
20. Litva 380 232 52 %
21. Rumunsko 275 139 50 %
22. Bulharsko 235 112 57 %

Lépe než Česko jsou na tom i sousední Polsko a Slovensko. Podobně jako v Česku rostla minimální mzda ve většině členských zemí.

Největší nárůst oproti roku 2008 zaznamenaly Bulharsko (o 109 procent), Rumunsko (o 99 procent) a Slovensko (o 80 procent). Nejméně pak minimální mzda narostla v ve Velké Británii (o 13 procent), Chorvatsku (o 14 procent) a Nizozemsku spolu s Francii (o 16 procent).

Výjimkou je silně zadlužené Řecko, které přistoupilo z úsporných důvodů ke snížení minimální mzdy o 14 procent.

Foto: Eurostat

Minimální mzdu vůbec nezaručuje šest členských zemí EU - sousední Rakousko a dále Dánsko, Švédsko, Finsko, Itálie a Kypr. Do roku 2014 nezaručoval zákon na celostátní úrovni minimální mzdu ani v Německu.

Eurostat spočítal také podíl minimální mzdy k mediánu mezd. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed jejich pomyslné řady. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr.

Nejvyšší podíl minimální mzdy k mediánu mezd je v Portugalsku (64 procent), Francii a Slovinsku (62 procent). V Česku dosahuje necelých 40 procent, což je podle statistiků nejnižší hodnota v EU. Při výpočtu těchto podílů ale Eurostat vycházel zatím jen z dat za rok 2014.

Pozice českých zaměstnanců v žebříčku se nezlepší ani při zohlednění toho, co si lidé mohou v dané zemi z tamní minimální mzdy koupit. Po přepočtu na standard kupní síly (PPS) si polepší například Německo, Belgie, Francie či Malta.

Přepočtená minimální mzda podle standardu kupní síly (PPS):

Pořadí a země Rok 2017 Rok 2008
1. Lucembursko 1659 1389
2. Německo 1493 (nic)
3. Belgie 1453 1211
4. Nizozemí 1433 1304
5. Francie 1415 1173
6. Irsko 1280 1156
7. Velká Británie 1236 1012
8. Slovinsko 1012 665
9. Malta 917 797
10. Španělsko 910 740
11. Polsko 881 476
12. Řecko 805 877
13. Portugalsko 793 590
14. Maďarsko 723 400
15. Chorvatsko 663 520
16. Slovensko 658 375
17. Estonsko 645 377
18. Česko 644 444
19. Litva 625 360
20. Lotyšsko 553 301
21. Rumunsko 551 230
22. Bulharsko 501 224

Zdroj obou tabulek: Eurostat

Standard kupní síly (PPS) je uměle vytvořená společná jednotka, která se snaží zohlednit cenové rozdíly. Za jednu jednotku si tak lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb. Česká minimální mzda podle posledních dostupných údajů činila 644 PPS, což je pátá nejnižší hodnota.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy