Minimální mzda v EU je až 54 tisíc korun, v Česku zůstává pátá nejnižší. Projděte si nové porovnání

Alice Stejskalová Alice Stejskalová
10. 2. 2017 15:00
I po letošním zvýšení na 11 tisíc korun měsíčně patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Nejhůře placení zaměstnanci v Lucembursku berou 8,5krát více než v Bulharsku. (ilustrační foto)
Nejhůře placení zaměstnanci v Lucembursku berou 8,5krát více než v Bulharsku. (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Praha, Lucemburk - Rozdíly mezi minimální mzdou na západě a východě Evropské unie zůstávají nadále obrovské. V novém porovnání, které dnes zveřejnil Eurostat, nepomohlo Česku ani letošní rekordní zvýšení z 9900 na 11 000 korun měsíčně.

Česko zůstává na pátém místě od konce i po zohlednění rozdílné kupní síly v jednotlivých zemích.

Jednoznačně nejvyšší částku mají nejhůře placení zaměstnanci garantovanou v Lucembursku - 1999 eur (zhruba 54 tisíc korun), což je o 1592 eur více než v Česku a zhruba 8,5krát více než v nejhorším Bulharsku.

Minimální mzda v eurech:

Pořadí a země Rok 2017 Rok 2008 Podíl k mediánové mzdě (rok 2014)
1. Lucembursko 1999 1570 56 %
2. Irsko 1563 1462 45 %
3. Nizozemí 1552 1335 56 %
4. Belgie 1532 1310 52 %
5. Německo 1498 (nic) 53 %
6. Francie 1480 1280 62 %
7. Velká Británie 1397 1242 49 %
8. Španělsko 826 700 45 %
9. Slovinsko 805 539 62 %
10. Malta 736 617 48 %
11. Řecko 684 794 (nejsou data)
12. Portugalsko 650 497 64 %
13. Estonsko 470 278 40 %
14. Polsko 453 313 52 %
15. Slovensko 435 241 46 %
16. Chorvatsko 433 330 (nejsou data)
17. Maďarsko 412 272 54 %
18. Česko 407 300 39 %
19. Lotyšsko 380 230 52 %
20. Litva 380 232 52 %
21. Rumunsko 275 139 50 %
22. Bulharsko 235 112 57 %

Lépe než Česko jsou na tom i sousední Polsko a Slovensko. Podobně jako v Česku rostla minimální mzda ve většině členských zemí.

Největší nárůst oproti roku 2008 zaznamenaly Bulharsko (o 109 procent), Rumunsko (o 99 procent) a Slovensko (o 80 procent). Nejméně pak minimální mzda narostla v ve Velké Británii (o 13 procent), Chorvatsku (o 14 procent) a Nizozemsku spolu s Francii (o 16 procent).

Výjimkou je silně zadlužené Řecko, které přistoupilo z úsporných důvodů ke snížení minimální mzdy o 14 procent.

Foto: Eurostat

Minimální mzdu vůbec nezaručuje šest členských zemí EU - sousední Rakousko a dále Dánsko, Švédsko, Finsko, Itálie a Kypr. Do roku 2014 nezaručoval zákon na celostátní úrovni minimální mzdu ani v Německu.

Eurostat spočítal také podíl minimální mzdy k mediánu mezd. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed jejich pomyslné řady. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr.

Nejvyšší podíl minimální mzdy k mediánu mezd je v Portugalsku (64 procent), Francii a Slovinsku (62 procent). V Česku dosahuje necelých 40 procent, což je podle statistiků nejnižší hodnota v EU. Při výpočtu těchto podílů ale Eurostat vycházel zatím jen z dat za rok 2014.

Pozice českých zaměstnanců v žebříčku se nezlepší ani při zohlednění toho, co si lidé mohou v dané zemi z tamní minimální mzdy koupit. Po přepočtu na standard kupní síly (PPS) si polepší například Německo, Belgie, Francie či Malta.

Přepočtená minimální mzda podle standardu kupní síly (PPS):

Pořadí a země Rok 2017 Rok 2008
1. Lucembursko 1659 1389
2. Německo 1493 (nic)
3. Belgie 1453 1211
4. Nizozemí 1433 1304
5. Francie 1415 1173
6. Irsko 1280 1156
7. Velká Británie 1236 1012
8. Slovinsko 1012 665
9. Malta 917 797
10. Španělsko 910 740
11. Polsko 881 476
12. Řecko 805 877
13. Portugalsko 793 590
14. Maďarsko 723 400
15. Chorvatsko 663 520
16. Slovensko 658 375
17. Estonsko 645 377
18. Česko 644 444
19. Litva 625 360
20. Lotyšsko 553 301
21. Rumunsko 551 230
22. Bulharsko 501 224

Zdroj obou tabulek: Eurostat

Standard kupní síly (PPS) je uměle vytvořená společná jednotka, která se snaží zohlednit cenové rozdíly. Za jednu jednotku si tak lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb. Česká minimální mzda podle posledních dostupných údajů činila 644 PPS, což je pátá nejnižší hodnota.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Středočeská policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy