Lucemburk/Praha - Náklady na pracovní sílu jsou v Česku čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce než v Česku je už jen v dalších sedmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat a zahrnují výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku - 42 eur za hodinu, Belgii (39,2 eur) a Švédsku (38 eur). Průměr Evropské unie dosahuje 25,4 eur, Česko je s hodnotou 10,2 eur hluboko pod ním - až za Slovinskem, Estonskem či Slovenskem. Za Českem skončily ještě Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko.
Hodinové náklady práce v eurech:
| Země | rok 2016 | rok 2004 | změna |
| Dánsko | 42 | 29,6 | + 41,9 % |
| Belgie | 39,2 | 29,2 | + 34,3 % |
| Švédsko | 38 | 29 | + 31,0 % |
| Lucembursko | 36,6 | 30,3 | + 20,8 % |
| Francie | 35,6 | 28,2 | + 26,2 % |
| Nizozemsko | 33,3 | 27,3 | + 22,0 % |
| Finsko | 33,2 | 24,4 | + 36,1 % |
| Německo | 33 | 26,8 | + 23,1 % |
| Rakousko | 32,7 | 25,2 | + 29,8 % |
| Irsko | 30,4 | 25,5 | + 19,2 % |
| Itálie | 27,8 | 22,4 | + 24,1 % |
| Velká Británie | 26,7 | 21,5 | + 24,2 % |
| průměr EU | 25,4 | 19,8 | + 28,8 % |
| Španělsko | 21,3 | 16,5 | + 29,1 % |
| Slovinsko | 16,2 | 11,2 | + 44,6 % |
| Kypr | 15,8 | 12,6 | + 25,4 % |
| Řecko | 14,2 | 15,3 | - 7,2 % |
| Portugalsko | 13,7 | 11,3 | + 21,2 % |
| Malta | 13,2 | 9,6 | + 37,5 % |
| Estonsko | 10,9 | 4,3 | + 153,5 % |
| Slovensko | 10,4 | 4,1 | + 153,7 % |
| Česko | 10,2 | 5,8 | + 75,9 % |
| Chorvatsko | 10 | 6,9 | + 44,9 % |
| Polsko | 8,6 | 4,7 | + 83,0 % |
| Maďarsko | 8,3 | 5,9 | + 40,7 % |
| Lotyšsko | 7,5 | 2,7 | + 177,8 % |
| Litva | 7,3 | 3,2 | + 128,1 % |
| Rumunsko | 5,5 | 1,9 | + 189,5 % |
| Bulharsko | 4,4 | 1,6 | + 175,0 % |
Mezi lety 2004 až 2016 stoupla cena práce nejvíce v Rumunsku (o 189,5 procenta), Lotyšsku (177,7 procenta) a Bulharsku (175 procent). Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jde o dlouhodobý trend, kdy produktivita i mzdy rostou rychleji v chudších zemí a dochází tak k postupnému sbližování v rámci EU.
Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent - z průměrných 183,60 koruny za hodinu na 275,10 koruny.
K poklesu došlo jen v Řecku - o 7,2 procenta. "Pokles nákladů práce v jižní Evropě je mimochodem důkazem, že v rámci eurozóny může fungovat takzvaná vnitřní devalvace, tedy přizpůsobování nákladů při pevném směnném kursu," vysvětluje Sobíšek.
Podle Sobíška zůstává Česko levnější zemí, než odpovídá její nákladové úrovni. "To je způsobeno politickou preferencí snižování nepřímých daní (DPH) před snižováním nákladů práce. Přesto se české náklady práce přibližují zemím jižní Evropy a některé v dohledné době jistě předhoníme. Je to umožněno vyšším zastoupením průmyslu, který se obecně vyznačuje oproti jiným odvětvím vyšší produktivitou," vysvětluje.
Kromě přímých nákladů práce (samotná mzda nebo plat) zahrnují tato čísla i nepřímé náklady, do nichž Eurostat řadí zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění. Podíl této nemzdové složky je nejvyšší ve Francii (33,2 procenta), Švédsku (32,5 procenta) a Litvě (27,8 procenta), naopak nejmenší na Maltě (6,6 procenta).
Podíl nemzdových nákladů na celkových nákladech práce:
| Země | Podíl |
| Francie | 33,2 % |
| Švédsko | 32,5 % |
| Litva | 27,8% |
| Belgie | 27,5 % |
| Itálie | 27,4 % |
| Česko | 27 % |
| Slovensko | 26,4 % |
| Rakousko | 26,3 % |
| Estonsko | 26,3 % |
| Španělsko | 25,3 % |
| Řecko | 24,2 % |
| průměr EU | 23,9 % |
| Maďarsko | 23,6 % |
| Německo | 22,4 % |
| Finsko | 22,2 % |
| Portugalsko | 20,6 % |
| Lotyšsko | 20,6 % |
| Rumunsko | 19,9 % |
| Polsko | 18,4 % |
| Kypr | 17 % |
| Velká Británie | 16,5 % |
| Slovinsko | 16,3 % |
| Bulharsko | 15,8 % |
| Chorvatsko | 14,9 % |
| Dánsko | 13,9 % |
| Irsko | 13,8 % |
| Lucembursko | 13,4 % |
| Malta | 6,6 % |
Zdroj obou tabulek: Eurostat
V Česku dosahují nemzdové náklady 27 procent. Podle Sobíška je zde prostor pro jejich snížení. "O nutnosti je snížit se dlouhodobě mluví, ale v prostředí nízkých celkových nákladů chyběla vůle problém řešit. Předpokládám, že přijde znovu na přetřes v dohledné době v souvislosti s rychlejším růstem nákladů než produktivity, který oslabí konkurenceschopnost firem," očekává analytik.
Opačného názoru je ekonom Martin Fassmann z odborové centrály ČMKOS. Domnívá se, že snížení sociálního či zdravotního pojištění by vedlo akorát ke zhoršení stavu českého sociálního zabezpečení či zdravotnictví.
To ukazuje na vývoji v letech 2007 až 2010, kdy došlo ke snížení sazeb sociálního pojištění. "Tento pokles byl pak kompenzován dalšími návrhy na zvýšení sazeb, když se ukázalo, že vzniká neudržitelně velký deficit na důchodovém účtu I tak lze hovořit o deficitu oproti roku 2007 ve výši 40 miliard korun. Ve zdravotním pojištění je ve stejném období odhadován pokles příjmů o pět až sedm miliard korun," míní Fassmann.
