eurostat

Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Ve čtvrtek to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.

Eurostat zároveň zpřesnil na 10,6 procenta říjnovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před dvěma týdny odhadl na 10,7 procenta. V září inflace v eurozóně činila 9,9 procenta.

Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.

Nejnižší míru inflace měla v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu podle sezonně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na květnové úrovni. Nejnižší zůstává v Česku, kde se proti květnu ale snížila o desetinu procentního bodu na 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Květnový údaj za Evropskou unii byl po zpřesnění o 0,1 procentního bodu nižší. V 19 zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti v červnu také nezměnila a činila 6,6 procenta. Loni v červnu činila nezaměstnanost v eurozóně na 7,9 procenta a v celé EU na 7,2 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Minulý týden banka v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 procenta. Nejvýraznější růst v rámci EU zaznamenaly v České republice, kde stouply o 24,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Meziroční růst cen obytných nemovitostí v EU byl v prvním čtvrtletí nejprudší od konce roku 2006. Nejrychlejší růst po Česku vykázalo Estonsko, kde se ceny zvýšily o 21 procent. Za ním následovalo Maďarsko s růstem 20,6 procenta.

Nejpomalejší meziroční růst cen obytných nemovitostí v rámci EU naopak zaznamenal Kypr, kde se ceny zvýšily pouze o 1,1 procenta. Za ním následovaly Finsko (4,3 procenta) a Itálie (4,6 procenta).

Eurostat rovněž upozornil, že od roku 2010 se ceny obytných nemovitostí v EU zvýšily o 45 procent. Česká republika v tomto období zaznamenala v rámci EU čtvrtý nejvýraznější růst, ceny se v tuzemsku zvýšily o 121 procent. Rychleji než v Česku rostly ceny v Estonsku, Maďarsku a Lucembursku, plyne z údajů Eurostatu.

Hospodářství Evropské unie v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. 

V meziročním srovnání naopak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 5,2 procenta ze 4,9 procenta v závěru loňského roku.

Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.

Ceny energií se v dubnu meziročně zvýšily o 38 procent, ceny potravin, alkoholu a tabáku pak vzrostly o 6,4 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 3,8 procenta a ceny služeb o 3,3 procenta.

Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Zadlužení české vlády se loni podle dat Eurostatu zvýšilo o 4,2 procentního bodu na 41,9 procenta HDP. Na twitteru na to upozornilo ministerstvo financí. Česko ale i tak patřilo k nejméně zadluženým státům EU. Úřad dodal, že Česko bylo v čele sedmi zemí EU, které loni zadlužení zvýšily. Výrazný nárůst dluhu zaznamenaly také Malta nebo Slovensko.

"Podle Eurostatu jsme opět premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování. V něm jsme byli loni vůbec nejhorší v celé EU. Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země. Proto teď nemůžeme rozdávat plnou náručí všem, jak nám opozice moudře radí," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu. Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Česko se podle jeho údajů řadilo k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Stále ale patřilo k nejméně zadluženým zemím Evropské unie.

Zadlužení české vlády se loni podle Eurostatu zvýšilo ze 37,7 procenta na 41,9 procenta HDP. Nižší dluh vykazovala pouze pětice zemí: Estonsko (18,1 procenta), Lucembursko (24,4 procenta), Bulharsko (25,1 procenta) a Dánsko se Švédskem (obě 36,7 procenta).

Naopak nejvíce zadlužené bylo přes výrazné snížení dluhu Řecko (193,3 procenta) následované Itálií (150,8 procenta), Portugalskem (127,4 procenta), Španělskem (118,4 procenta) a Francií (112,9 procenta).

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta.

V eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru. Inflaci tlačí vzhůru zejména rostoucí ceny energie.

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na rekordní minimum 6,8 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně je nejnižší od roku 1998, kdy se začal tento údajů sledovat. Analytici dotazovaní agenturou Reuters však očekávali pokles nezaměstnanosti v eurozóně až na 6,7 procenta.

Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 procenta, v eurozóně pak 8,2 procenta.

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta. Je to výrazné zpomalení proti třetímu kvartálu, kdy růst činil 2,2 procenta. V meziročním srovnání ekonomika stoupla o 4,8 procenta, což je o 0,6 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí, uvedl v úterý statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak své předchozí údaje.

Míra inflace v zemích eurozóny v únoru vystoupila na 5,8 procenta, což je další rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Stejně jako v předchozích měsících se zvyšovaly hlavně ceny energií a potravin. V lednu inflace činila 5,1 procenta. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky, která jej stanovila na dvě procenta.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve své rychlém odhadu to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou později. Inflace v eurozóně tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky, která jej stanovila na dvě procenta.

Růst cen v Evropské unii způsobený zejména zdražováním energií v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V říjnu činila míra inflace v unijní sedmadvacítce 4,4 procenta.

V zemích eurozóny inflace vystoupila na rekordních 4,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný odhad. Je to rovněž nárůst o osm desetin procentního bodu proti říjnové hodnotě.

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zrychlil na 14,5 procenta, což je nejvíce za posledních šest let. O čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 12,1 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst třetí nejvyšší. V porovnání s prvním čtvrtletím se ceny zvýšily o 3,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 7,3 procenta.