Praha - "Nic pěkného," shrnul ekonom Pavel Mertlík následky padajícího domina z neřízeného řeckého bankrotu na české hospodářství.
"Propad výroby, propad spotřeby, vysoká nezaměstnanost a deflační tlaky (pokles cen a hospodářský pokles, pozn. red.). A spolu s tím zcela určitě citelné zhoršení stavu veřejných financí," jmenuje přísady důvěrně známé ekonomické polízanice, ze které se Česko ještě pořádně nevyhrabalo, aby do ní možná už brzy znovu spadlo.
Pokud se totiž nepodaří dluhovou krizi zadusit plánem na řízený bankrot Řecka, který EU dolaďovala o uplynulém víkendu a bude ještě tuto středu, pak může podle Mertlíka Řecko vyhlásit platební neschopnost už někdy v prvním kvartále příštího roku, kdy mu dojdou peníze z právě odklepnuté zatím poslední dávky mezinárodní pomoci.
Jak by česká ekonomika vypadala první týdny, měsíce a roky po nástupu toho nejhoršího scénáře?
Prudký pokles českých aktiv, propad HDP
První, co by utrpělo tvrdý zásah, by byla koruna a české dluhopisy. "Česká aktiva by prudce poklesla, krátkodobě by volatilita mohla být opravdu velká," naznačuje Mertlík známý scénář úprku investorů od toho, co považují za rizikovější aktiva.
"V delším období by pak česká aktiva spíš posilovala kvůli výrazné strukturální odlišnosti od ekonomiky řecké i jiných evropských zemí," potvrzuje dobrou pověst pestré a relativně silné české ekonomiky, díky které si také nedávno polepšil český rating. "Koruna by se určitě do tří měsíců vrátila na původní hodnoty," myslí si Mertlík.
Podle některých analytiků by jí pak mohl naopak ve slabší verzi hrozit osud podobný tomu, jaký nedávno zaznamenal švýcarský frank. Ten posiloval tak mocně, že začal ohrožovat švýcarskou ekonomiku a centrální banka musela zasáhnout.
Daleko větší problém by ale znamenal pokles hospodářství, jaký by řecký bankrot způsobil v Evropě.
"Evropské země, do kterých dodáváme, by přestaly odebírat naše zboží, protože by měly problémy se svou vlastní recesí, která by byla poměrně hluboká," tvrdí Mertlík. Zopakovalo by se tak podle něj něco podobného jako v roce 2009, kdy Německu klesla ekonomika o čtyři procenta, zatímco nám o 4,7 procenta HDP.
"Ten rozměr by ale mohl klidně být mnohem větší," myslí si o možném vývoji po neřízeném řeckém bankrotu.
Bankrotů českých firem i lidí přibude
Jak hluboký by propad českého HDP skutečně byl, kdyby v Řecku došlo na nejhorší, si ekonomové netroufají odhadnout. Mohl by se ale blížit hodnotám, s jakými počítal "velmi zátěžový test", kterým Česká národní banka prověřila odolnost českých bank vůči řeckému bankrotu.
Zátěžový scénář nesl název Recese a počítal pro Česko s hlubokým propadem až o pět procent HDP v půli příštího roku. I v roce 2013 by podle tohoto scénáře HDP klesalo na úrovni kolem dvou procent.
Pokud se dluhová krize eurozóny vyhrotí a spolek, který je naším hlavním obchodním partnerem, se na dva roky propadne do nové recese, odepíší české banky bezcenné dluhopisy Irska, Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska za 28 miliard korun.
Ztráty utrpí místní banky i na českých vládních dluhopisech, které ztratí na hodnotě. Kurz koruny by klesl z 24 někam k 28 korunám za euro, ceny nemovitostí propadnou o více než 30 procent.
ČNB by se někdy v polovině příštího roku snažila zkrotit skoro pětiprocentní inflaci zvýšením úrokové sazby z dnešního jednoho na pět procent. Úvěry by tak zdražily.
Podíl úvěrů v selhání by u firem vzrostl ze stávajících zhruba osmi procent těsně pod 12 procent, u obyvatel pak z pěti na devět. Bankám by klesl zisk o 40 procent a dostaly by se do ztráty.
Rozpočet by zase krvácel, vrátily by se škrty
I takovou kalamitu by ale podle ČNB české banky vydržely. Pouze jediná banka by spadla pod kapitálový limit po odpisech dluhopisů, několik dalších za spolupůsobení všech nepříznivých vlivů. Kapitál, který by pak potřebovaly doplnit, se rovná 0,4 procentům ročního výkonu české ekonomiky.
"Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu," ujistila ČNB, která však detaily výsledků u konkrétních bank nezveřejňuje.
"V českém bankovním sektoru skutečně problém není," myslí si Mertlík. Se státním rozpočtem už by to ale tak pohodové nebylo. Jako za recese v roce 2009 by se totiž prudce snížily jeho příjmy z daní a naopak zvýšily výdaje kvůli vysoké nezaměstnanosti.
"Došlo by k citelnému zhoršení stavu veřejných financí, na které by vláda musela nějak reagovat. Zřejmě kombinací dodatečných škrtů a zvyšováním daní," připomíná Mertlík, že ani Česko není vůči zhoršení řecké krize úplně imunní.
Scénář neřízeného řeckého bankrotu a hlubokého propadu eurozóny označují ekonomové i ČNB za málo pravděpodobný. Zároveň je ale zřejmé, že s ubíhajícím časem jeho pravděpodobnost roste.
Pokud se EU na svých ostře sledovaných summitech na plánu pro řízený řecký bankrot dohodne, čekají zřejmě českou ekonomiku mnohem méně rozbouřené vody podobné oficiální srpnové prognóze ČNB. Podle ní růst českého HDP počátkem roku 2012 zpomalí nad jedno procento, aby pak v polovině roku 2013 vzrostl přibližně na tři procenta.
