Prst na spoušti krize má Evropa, znělo před schůzkou G7

Karel Toman
9. 9. 2011 22:25
Měli bychom se v noci budit ze spaní, shrnul atmosféru před summitem profesor Harvardu

* Aktualizovali jsme o propad trhů po páteční demisi Němce Jürgena Starka, člena vedení ECB

Marseille - Když se před třemi lety sešli ve francouzském letovisku Nice ministři financí eurozóny, předhazovali USA, že destabilizují světovou ekonomiku. Pár dnů na to nechali američtí zákonodárci padnout investiční banku Lehman Brothers a spustili tak globální recesi.

Teď hrozí, že se situace zopakuje v opačném gardu.

"Jakákoliv globální recese bude mít na sobě otisky prstů Evropy. Evropa je skutečné riziko," shrnula jedna americká ekonomka pro agenturu Bloomberg atmosféru před schůzkou sedmi nejvyspělejších ekonomik G7, která začíná v pátek odpoledne ve středomořském Marseille.

Americký ministr financí Timothy Geithner to ve Financial Times řekl diplomatičtěji, francouzského a německého ministra financí prý bude tlačit k "rozhodnější akci" při ochraně evropských bank a zajištění únosného financování zadlužených zemí eurozóny.

Jednotná shoda na nutnosti koordinovaného zásahu na podporu globální ekonomiky ale na zasedání ve Francii není pravděpodobná, řekly agentuře Reuters informované zdroje.

Pět bilionů dolarů zmizelo

Schůzka G7 má odvrátit návrat vyspělých ekonomik do hospodářského poklesu.

Aby toho dosáhla, musí rozlousknout dva tvrdé oříšky: Stimulovat ekonomiky a zároveň uzdravovat finance, a taky zabránit, aby klesající růst dál oslaboval trhy a naopak.  Jinými slovy zbavit trhy strachu věrohodnou strategií návratu k růstu bez přílišného zadlužování.

Tomu, že věci hrozí přerůst v novou pohromu, napovídá několik příznaků.

Například čtvrteční rekordní přirážka řeckých dluhopisů odpovídá podle agentury Bloomberg 91procentní pravděpodobnosti bankrotu země. Od počátku července se z finančních trhů vypařilo pět bilionů dolarů a evropské mezibankovní úvěry jsou nejdražší za posledního dva a půl roku, což signalizuje velkou nedůvěru mezi bankami.

O rostoucím napětí v Evropě, které se dluhovou krizi nedaří zkrotit ani bezmála dva roky od doby, co vypukla, svědčí i odchod už druhého Němce z čela Evropské centrální banky. Tu v pátek opustil její hlavní ekonom Jürgen Stark. Oficiálně z osobních důvodů, podle agentury Reuters však pro svůj nesouhlas s tím, že ECB odkupuje dluhopisy slabých zemí včetně Itálie a Španělska. 

Šokující rozhodnutí otřáslo finančními trhy. ECB se tím sice zbavuje jednoho z posledních "jestřábů" původem z Bundesbanky, tedy zastánců ortodoxně přísné protiinflační měnové politiky, Starkův odchod ale může mít mnohem hlubší důsledky. Může totiž dál výrazně podkopat už tak narušenou důvěru Němců v euro.

V reakci na zprávu o Starkově demisi prudce kleslo euro, jehož kurz se k dolaru propadl o více než jedno procento až těsně pod 1,37 USD, nejníže za šest a půl měsíce. Prohloubil se také pokles akcií na evropských burzách, oslabily americké akcie a klesly i ceny ropy.

Podle některých ekonomů tím přitom ECB supluje roli eurozóny, která se na rychlé pomoci není schopná shodnout, a je tak poslední evropskou institucí, která brání definitivnímu pádu domina.

"Možnost evropských Lehman Brothers by nás měla v noci budit ze spaní," řekl agentuře profesor Harvardu Niall Ferguson. "Tentokrát nám totiž dochází munice opatření," doplnil jej slavný investor Nouriel Roubini.

Poloprázdný arzenál G7

Většina zemí G7 se totiž během poslední recese zadlužila stimulacemi ekonomiky a jejich centrální banky zlevnily úvěry snížením úrokových sazeb, takže z tohoto arzenálu jim zbývá už jen velmi málo.

Víc stimulace by si zjednodušeně řečeno přály USA a Mezinárodní měnový fond, Evropa v čele s Německem naproti tomu trvá na razantních úsporách.

Banka Morgan Stanley proto očekává, že centrální banky přikročí k podobnému kroku jako po pádu Lehman Brothers a své sazby koordinovaně sníží. Vhodnější by sice podle ní bylo ekonomiky stimulovat z veřejných rozpočtů, státy už si to ale na dluh většinou nemohou dovolit.

Ukazuje se tak, že se svými problémy si neporadí sama nejen eurozóna, ale už i celá skupina G7. Ta se totiž návratu poklesu nevyhne, pokud jí v tom nepomůže celá skupina G20, a z ní především velké ekonomiky jako Čína, Indie a Brazílie.

Ty by podle Geithnera měly posílit domácí poptávku a zhodnotit rychleji své uměle podhodnocené měny. Tím by se zvýšil odbyt zboží ze západu.

Předehra před G20 ve Washingtonu

Místo toho ale hospodářská komora EU ve čtvrtek přišla podle serveru EUobserver se stížností, že Čína začala stavět nové dovozní bariéry na evropské zboží. I rostoucí riziko protekcionismu tak na agendě G7 bude připomínat problémy, kterými se politici zabývali během "Velké recese".

Schůzky G7 se zúčastní ministři financí USA, Japonska, Kanady, Německa, Francie, Británie a Itálie, ale také ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová a prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Ze schůzky nevzejde žádné oficiální komuniké, o jejím výsledku budou ale informovat zúčastnění na brífinku v pátek a v sobotu. Země G2O čeká summit ještě tento měsíc ve Washingtonu.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Brno už prodalo na imaginární zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun. Momentálně druholigový klub si dal za cíl virtuálně vyprodat někdejší slavný stadion za Lužánkami, kam v říjnu 1996 přišlo na zápas s Pražany 44.120 diváků, což je dosud nejvyšší návštěva v české lize.

Výtěžek z prodeje virtuálních lístků získá brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích na boj s nemocí COVID-19. Do akce se zapojila i Slavia. Podle brněnského klubu fanoušci koupili zatím pět tisíc lístků, které se prodávají za 200 korun.

V Česku si fanoušci mohou kupovat virtuální lístky i na další dva zápasy. Olomouc si připomíná slavné utkání s Realem Madrid a Jablonec pak v neděli imaginárně "odehraje" podještědské derby s Libercem. Výtěžek poputuje rovněž do tamních nemocnic.

Další zprávy