Brno - Lidé, kteří podvádějí svého zaměstnavatele a jenom předstírají, že jsou v práci, musí počítat s tvrdým trestem. Takový podvod je totiž útokem na majetek zaměstnavatele a lze za něj dostat okamžitou výpověď.

Rozhodl o tom Nejvyšší soud ve sporu o výpověď pro manažera pražské společnosti Betonbau. Tento verdikt občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu v Brně na svém lednovém jednání zařadilo do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ty jsou vodítkem i pro posuzování podobných případů.

Situace, kdy lidé pouze předstírají, že jsou v práci, ale přitom se věnují vlastním záležitostem, je podle soudu srovnatelná s přímým útokem na majetek zaměstnavatele, jako je například krádež.

„Je to tak významná okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem," konstatoval Nejvyšší soud.

Jasný podvod

Zaměstnanec se podle firmy provinil tím, že ráno sice přišel do práce a nástup stvrdil podpisem, poté ale na celý den pracoviště opustil a pohyboval se v místě svého bydliště. Vrátil se až ke konci pracovní doby, aby svůj odchod z práce znovu potvrdil podpisem.

Firma se - i s ohledem na to, že šlo o velmi dobře placeného manažera, který měl pobírat až 70 tisíc korun - rozhodla pro okamžitou výpověď.

V následném sporu, který trval tři roky, zpočátku rozhodly soudy ve prospěch zaměstnance - nejdříve Obvodní pro Prahu 10 a poté Městský soud v Praze. Podle nich byla okamžitá výpověď příliš radikální řešení. „Šlo o ojedinělé pochybení a porušení pracovních povinností, které měla firma postihnout jiným způsobem, na který zákoník práce pamatuje," uvedl Městský soud v Praze s tím, že manažer měl dostat například písemnou výstrahu.

Firma se ale obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Argumentovala, že nešlo o prostou jednodenní neomluvenou nepřítomnost v práci, ale o celodenní neplnění pracovních úkolů, které přitom bylo zaměstnancem v manažerské pozici vědomě vykázáno jako odpracovaná pracovní doba.

A Nejvyšší soud tomuto dovolání vyhověl a zrušil předchozí verdikty, podle nichž byla okamžitá výpověď neplatná.

Podle soudců totiž neexistuje žádná pochybnost o tom, že manažer skutečně pouze předstíral přítomnost v práci, a porušil tak svoje povinnosti. A i když soudy mají při rozhodování v podobných sporech přihlížet i k tomu, zda zaměstnanec porušuje svoje povinnosti opakovaně, v tomto případu bylo podstatné skutečně hrubé porušení pravidel.

Nezákonné snížení majetku firmy

Muž se totiž svým počínáním podle Nejvyššího soudu pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu - mzdu za práci, kterou nevykonal. Tím vlastně úmyslně usiloval o nezákonné snížení majetku zaměstnavatele.

„Jinak řečeno, dopustil se útoku na majetek svého zaměstnavatele," rozhodli soudci. A za takový útok je možné podle Nejvyššího soudu jednoznačně dát výpověď.

„Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (například krádeží, poškozováním, zneužitím a podobně), nebo nepřímý (například pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění - jako v této projednávané věci), představuje tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem," konstatovali soudci.