Brno - Je to případ, který v Česku nemá obdobu - muž ze severu Čech se po dvaceti sedmi letech snažil získat omluvu a odškodnění za to, že v komunistickém režimu nezískal výjezdní doložku a nemohl odjet do Austrálie.
Neúspěšně, jako poslední nyní nárok muže odmítl Nejvyšší soud.
Výjezdní doložka byl přitom pro lidi životně důležitý dokument.
Důležitý dokument
Šlo o zvláštní povolení, bez kterého nebylo v době komunistické vlády možné překročit československé státní hranice. K legálnímu překročení hranic bylo potřeba mít platný cestovní pas opatřený příslušnou výjezdní doložkou.
Výjezdní doložku podle internetové encyklopedie Wikipedia zavedlo komunisty ovládané ministerstvo už 23. února 1948. Přežila i Pražské jaro 1968 a byla zrušena až 4. prosince 1989.Vyřídit žádost trvalo dlouhé týdny. I v případě, že osoba měla k dispozici výjezdní doložku, neznamenalo to ještě, že skutečně vycestuje.
Bylo potřeba mít k dispozici ještě devizový příslib pro nákup cizí měny a vízum do příslušné země. Bez výjezdní doložky bylo možné vycestovat pouze do zemí socialistického tábora.
Muž, který se obrátil na soud, zažaloval svého bývalého šéfa za to, že mu v roce 1984 bezdůvodně odmítl vydat doložku na cestu do Austrálie. Muž požadoval omluvu v Ústeckém deníku a deset tisíc korun - podle něj došlo k porušení práva na ochranu osobnosti.
Spor postupně během čtyř let rozhodoval Krajský soud v Ústí nad Labem, Vrchní soud v Praze i Nejvyšší soud. A všechny soudy žalobu muže odmítly.
K zásahu nedošlo
Podle soudců se totiž nepodařilo prokázat dvě věci - zda došlo opravdu k zásahu do mužových práv a také to, jakou vinu na neudělení doložky měl žalovaný nadřízený.
"Tvrzení, že ho nadřízení v blíže neuvedené době nepřiměřeně šikanoval, například nejnižším platovým zařazením, neuznáním odměn za vynález, nezákonnou výpovědí, odvoláním z úkolu titanových anod, považoval soud za subjektivní přesvědčení , které nemohlo mít za následek zásah do osobnostních práv," rozhodl už Vrchní soud v Praze.
Muž ale poslal ještě dovolání na Nejvyšší soud. Podle něj mu bylo nevydáním doložky upřeno jeho základní občanské právo garantované Všeobecnou deklarací o lidských právech.
Nejvyšší soud ale rozhodl, že se nepodařilo prokázat zásah do práv muže. "Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné," rozhodli soudci.