Brno - Zemědělci i zahraniční investoři chystají po celé republice výstavbu dalších desítek bioplynových stanic. Boom ve využití bioplynu tak nekončí.
A to přesto, že na všechny projekty už nebudou dotace na výstavbu. Vede se také ostrý boj o to, jak bude elektřina vyrobená v bioplynových stanicích dál v Česku podporována. Stále častěji protestují proti výstavbě stanic také lidé z obcí.
Bioplynový boom v Česku zatím vyvrcholil loni, kdy bylo postaveno rekordní množství stanic.
V databázi projektů, které jsou posuzovány kvůli vlivu na životní prostředí, je jen od začátku letošního března jedenáct nových projektů na výstavbu stanic. Pro srovnání - je to více, než bylo za celý loňský rok postaveno v Jihomoravském kraji.
Nyní je v Česku podle databáze České bioplynové asociace 327 stanic, z toho třetina byla postavena v loňském rekordním roce. A počty zahájených a předložených projektů jsou letos zatím podobné roku 2011.
Bioplyn místo prasat
Zemědělci a investoři slibují, že jim bioplynové stanice pomohou ekonomicky. Třeba plán nové stanice ve Šlapanicích počítá s využitím areálu po chovu prasat, který zemědělci loni ukončili z ekonomických důvodů.
Energii z bioplynových stanic mají využívat i obce, ve kterých zařízení vyrostou. Elektřina se má dodávat do distribuční sítě a teplo se dále bude využívat k vytápění areálu družstva. V případě Šlapanic půjde elektřina také do místní školy a v budoucnu i do domova důchodců.
"Tímto efektivním nakládáním se vyřadí z provozu lokální topidla," říkají například zástupci Zemědělského družstva v Budíškovicích na jihu Čech.
Dotace už nestačí pro všechny
Celkem je nyní zaregistrováno 105 nových projektů ve výši 1,67 miliardy korun.
Dotace od státu na výstavbu stanic ale už nestačí pro všechny stanice, podpory od státu se ale dočká zhruba čtvrtina plánovaných stanic. Projekty budou vybrány podle přidělených bodů.
Databáze ministerstva životního prostředí ale také ukazuje, že investoři velmi často svoje projekty nedotáhnou do konce a zastaví je.
Lidem vadí zápach
Jedním z hlavních důvodů jsou protesty lidí, kteří se obávají zhoršení životního prostředí a zápachu ze stanic.
Podle zprávy veřejného ochránce práv totiž zákony v tuzemsku lidi před zápachem chrání jenom velmi málo.
Ministerstvo životního prostředí podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové otálí se stanovením imisních limitů pachových látek, byť mu to od roku 2002 ukládá za povinnost zákon o ochraně ovzduší.
"Ověřené metody a způsoby měření zápachu přitom existují a jsou využívané a uznávané nejen v řadě zemí EU," uvedla Seitlová, podle které lidem zbývá pouze jediná možnost - žaloba u soudu.
Právě kvůli protestům často investoři zastavují projekty poté, co svůj záměr projednali na veřejném jednání s obyvateli obcí. To se ukázalo například při projednání výstavby bioplynové stanice v Bolaticích na severu Moravy. Proti stavbě v petici protestovalo na dvanáct obyvatel nedalekého Dolního Benešova.
První případ zmařené investice do výstavby stanice se také už dostal až před soud. Malá obec Libkova Voda tak zatím nemusí zaplatit 2,5 milionu korun nizozemské společnosti Bohemen Grondfonds, která chtěla stanici postavit. Rozhodl tak soud v Pelhřimově, rozsudek ale není pravomocný.
Jen pro malé zemědělce?
Ostrý boj se vede i o to, jak se bude dál podporovat elektřina vyrobená v bioplynových stanicích. Zákon stanovující podporu pro jednotlivé druhy energie vrátil zpět poslancům prezident Václav Klaus.
Energetický regulační úřad se obává, že pokud se dotace za elektřinu z bioplynu výrazně neomezí nebo nezastaví, tak se bude opakovat situace jako u solárních elektráren.
Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové by měla zůstat podpora výroby elektřiny z bioplynových stanic u malých zemědělců, kteří tím zajišťují svoji výrobu a u nichž obnovitelný zdroj vzniká.
