elektřina

Částka 66 miliard na pomoc lidem s energiemi je na hranici toho, co si můžeme dovolit, řekl Stanjura

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl ve středu Stanjura.

Vláda má uvedenou sumou pomoci lidem a firmám s rostoucími cenami energií v období od 1. října 2022 do 30. září 2023. Vládní balíček zahrnuje zejména odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což bude stát asi 23 miliard korun, podporu kotelen za zhruba čtyři miliardy a centrálního vytápění za dalších deset miliard. Kompenzace energeticky náročným firmám dosáhnou zhruba dvou miliard korun. Samotný připravovaný úsporný energetický tarif, který bude kompenzovat část zvýšených výdajů za elektřinu a plyn, vyjde asi na 27 miliard.

"Lidem a firmám budeme od října po dobu 12 měsíců kompenzovat vysoké ceny energií částkou 66 miliard korun, což je skutečně horní hranice toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že budeme kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny," uvedl Stanjura.

Zdroj: ČTK

Zeman podepsal zákon o úsporném tarifu, který má pomoci domácnostem s vysokými účty za energie

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. V pondělí o tom informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Úsporný tarif bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby. Podepsaná novela energetického zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů. Vláda pak přijme nařízení, ve kterém stanoví podrobnosti, například výši příspěvku.

Na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až 16 tisíc korun.

Zdroj: ČTK

Poslanci schválili úsporný tarif, který má lidem pomoci s vysokými účty za energie

Sněmovna ve čtvrtek schválila základní obrysy úsporného tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrh rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.

Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 tisíc korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 tisíc korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.

Pro zákon hlasovalo všech 115 přítomných poslanců . Zákon podpořila i opozice, i když k němu měla výhrady. Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.

Zdroj: ČTK

Prominutí DPH u elektřiny a plynu, o kterém rozhodla Babišova vláda, bylo nezákonné, ukázal přezkum

Prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) za elektřinu a plyn loni v listopadu a prosinci bylo podle výsledků přezkumného řízení u rozkladové komise nezákonné. Prominutí totiž bylo v rozporu s daňovým řádem i s právem Evropské unie. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí v tiskové zprávě. Lidé ani firmy ale nemusí nic vracet ani doplácet, uvedl resort.

Veřejné rozpočty prominutí DPH stálo zhruba 5,4 miliardy korun. Přezkoumání rozhodnutí předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nařídil na základě podnětu od právnické osoby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v květnu.

"Rád bych zdůraznil, že zrušení loňského opatření bývalé ministryně financí není žádným mým politicky motivovaným rozhodnutím, ale výsledkem transparentního přezkumného řízení u nezávislé rozkladové komise. Ta prošetřovala vnější podnět právnické osoby, přičemž ministr financí je za zákona povinen se každým takovým podnětem zabývat," uvedl Stanjura.

"Výsledek vnímám hlavně jako procesní narovnání toho, že není možné ohýbat nástroje daňového řádu směrem k vlastním politickým cílům. Především chci ale všechny uklidnit, že občanům ani firmám tímto rozhodnutím nevzniká povinnost komukoliv cokoliv zpětně doplácet," doplnil Stanjura.

Zdroj: ČTK
Pokračovat