Energetický regulační úřad

ERÚ: Regulovaná cena plynu lehce vzroste, cena za elektřinu klesne, lidé si ale připlatí

Státem regulované ceny elektřiny příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce i tak zdraží, důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na energetickém trhu. U plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. Podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá. Uvedli to zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje. Ke stlačení regulovaných cen přispěly kompenzace státu například na krytí technických ztrát ERÚ, stát úřadu poskytne dohromady 38,1 miliardy korun.

Ceny energií letos rostou o desítky procent, většina spotřebitelů si i tak přes dnes nastavené regulované ceny v příštím roce kvůli vysokým tržním cenám připlatí. Velká část domácností tak bude platit vládou zastropované ceny. Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Počet stížností na výši záloh za energie se ztrojnásobil, uvedl Síkela

Mechanismus výpočtu záloh za energie není podle předsedy rady Energetického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka problematický. Úřad se podle něj letos setkal pouze asi se čtyřmi případy, kdy byly zálohy nesprávně vyúčtovány.  Problém představují smlouvy, které se uzavírají pomocí nekalých obchodních praktik a staví odběratele do nevýhodné pozice. Trávníček to řekl v pondělí po jednání s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN). Příkladem může být změna smlouvy na takzvaný spotový, neboli dynamický trh, kdy se cena elektřiny neustále mění a není fixovaná.

Síkela uvedl, že počet stížností na výši záloh za energie se letos ztrojnásobil. Většinou se ale ukáže, že zálohy vzrostly právě kvůli vyšší ceně energií. Trávníček řekl, že Energetický regulační úřad letos obdržel asi 900 podání v souvislosti se zálohami a vysokými cenami. Jedno podání se může týkat i vyššího počtu jednotlivých zákazníků, celkově tak jde o stížnosti tisíců zákazníků. Dohromady zhruba 200 stížností šlo do správního řízení kvůli porušení zákona, kde se vyměřují pokuty. Obchodníkům hrozí za nekalé obchodní praktiky postih až deset milionů korun, a to podle závažnosti.

"Jako hlavní problém se jeví uzavírání kontraktů na takzvané spotové ceny. To jsou kontrakty, kdy odběratelé platí za energie částku odpovídající aktuální ceně na mezinárodním trhu," uvedl Síkela. Tím, že ceny energií neustále rostou, stoupají také platby za energie a v té souvislosti i samotné zálohy. "Tyto kontrakty uzavírané na spotové ceny umožňují obchodníkům přenášet veškerá, nebo aspoň část rizik plynoucí ze současné velmi nestabilní a nejisté situace na trhu, pouze na spotřebitele," řekl Síkela.

Domácnosti v takové situaci podle něj dopředu neví, jaké náklady za energie budou platit. Jsou podle něj případy, kdy dodavatelé převedli zákazníky na tento spotový kontrakt, aniž by je o tom dopředu informovali.

V loňském roce se také stávalo, že domácnosti na spotové ceny převedli takzvaní zprostředkovatelé, kterým domácnosti před lety daly plnou moc k zastupování. Po novele energetického zákona od letošního roku ale již stát činnosti těchto zprostředkovatelů reguluje, zavedl například jejich povinný registr.

Zdroj: ČTK

Vitásková dostane od státu za trestní stíhání 600 tisíc korun, žádala miliony

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 tisíc korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

"Neshledáváme zásahy do pracovní sféry žalobkyně. Setrvala ve funkci a sama řekla, že se po skončení mandátu nepřihlásila do výběrového řízení," uvedla předsedkyně odvolacího senátu Ivana Kotrčová k tomu, že Vitásková navzdory trestnímu stíhání dokončila své funkční období v čele ERÚ. Připomněla, že poté se žena realizovala v Institutu Aleny Vitáskové.

Zdroj: ČTK

Havlíček se dohodl s dodavateli energií na snížení záloh za listopad a prosinec

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad (ERÚ) se s dodavateli poslední instance (DPI) dohodly na snížení záloh za energie pro klienty v režimu DPI v listopadu a prosinci o 50, respektive 40 procent z vyměřené částky, uvedl ve středu ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (ANO) na Twitteru.

V dalších měsících by již lidé platili plnou výši zálohy. Vysoké zálohy, které museli lidé zaplatit v říjnu, již podle Havlíčka nejde vyřešit. Není ani možné, aby dodavatelé zpětně platby klientům vrátili, podle ministra by to způsobilo zmatek. Snížení záloh v listopadu a prosinci ale pomůže klientům získat čas. Ministerstvo se také snaží motivovat klienty, aby se z režimu DPI přesunuli na běžný produkt u některého z dodavatelů.

Lidé ale budou muset při konečném vyúčtování zaplatit plnou cenu za spotřebovanou elektřinu. "Je to o tom, že chceme zabránit prvnímu nárazu. Vysoké zálohové faktury bohužel do značné míry odpovídají realitě trhu," řekl již dříve Havlíček. Pro mnoho domácností jsou ale největším šokem právě první vysoké zálohové faktury. Připravovaná sociální pomoc by mohla mít podobu okamžité finanční pomoci.

Zdroj: ČTK

Zálohy za energie pro zákazníky zkrachovalých dodavatelů budou mít strop, uvedl Havlíček

Zálohy za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI) budou mít nově stanovený strop. Výše záloh bude zveřejněna v úterý, uvedl toto pondělí na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Energetický regulační úřad (ERÚ) podle něj akceptoval ministerský návrh na stanovení stropu záloh a předloží vyhlášku.

Havlíček ČTK už dříve sdělil, že půjde o stanovení maximální výše zálohových faktur pro DPI, nikoliv ceny za energie. "Chceme tím pomoci ohroženým rodinám, současně se ale musí najít optimální hranice, neboť cesta není zůstat u DPI, ale přejít ke standardním dodavatelům," uvedl v pátek Havlíček. Standardní dodavatelé podle Havlíčka nabídnou nejen lepší cenu, ale i nižší zálohy na energie, a to o 30 až 60 procent.

Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, ale i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na 900 000 odběratelů.

"Zcela chápeme, že stát hledá způsoby, jak zákazníkům pomoci poté, co je jejich dodavatel nechal před zimou v této situaci. Naše zálohy u dodávek elektřiny jsou obecně výrazně nižší než třeba v případě plynu. Průměrná záloha na běžných sazbách je necelých 1700 korun. Jsme ale samozřejmě připraveni postupovat v souladu s tím, jak stát rozhodne," reagoval na Havlíčkovo oznámení mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.

Zdroj: ČTK

Nouzové dodávky jsou jen záchranná síť. ERÚ vyzval lidi k hledání nových dodavatelů

Energetický regulační úřad (ERÚ) vyzval spotřebitele, kteří se po konci jejich prodejce energií dostali k takzvanému dodavateli poslední instance (DPI), aby neotáleli s výběrem nové smlouvy u vybraného dodavatele. Kromě společnosti, ke které se nyní dostali, mohou zvolit jakéhokoliv dodavatele na trhu. Na páteční tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

U DPI podle Trávníčka sice mohou klienti zůstat až půl roku, institut ale slouží primárně jako záchranná síť, aby lidé nezůstali bez elektřiny a plynu. Volba standardního ceníku je cenově výhodnější, uvedl. Změnu doporučují i samotní dodavatelé DPI.

Dodavatelem poslední instance jsou v případě dodávek elektrické energie v současné době v závislosti na konkrétním regionu společnosti E.ON Energie (jižní části ČR), Pražská energetika (Praha a nejbližší okolí) a ČEZ Prodej (střed a sever ČR). U plynu pak E.ON Energie (Jihočeský kraj), Pražská plynárenská (Praha a nejbližší okolí) a innogy Energie (zbytek ČR). Trávníček dnes uvedl, že přechod na standardní produkty se vyplatí nejvíce zákazníkům s velkou spotřebou.

Zdroj: ČTK

Soud zamítl žalobu Vitáskové, žádala od státu odškodnění 183 milionů za ušlý zisk

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která se domáhala od státu 183 milionů korun jako ušlý zisk za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Podle soudce Ondřeje Růžičky nelze vinit stát z toho, že společnost, se kterou žena plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny. Rozhodnutí není pravomocné. Manažerka v dalším řízení žádá od státu ještě zhruba 49 milionů korun za nemajetkovou újmu.

Žena u soudu uvedla, že měla sjednány podmínky smlouvy na pozici ve vedení energetické firmy Vemex. Podle jejího právníka měla vést firmu pět let s možností prodloužení na dalších pět let. Sjednaný plat byl 500 000 korun měsíčně, Vitásková měla dále dostávat každoroční odměnu deset milionů a jednorázové odchodné 32 milionů korun.

"Manažerská smlouva by byla uzavřena, pokud by nebylo zahájeno mé trestní stíhání. Na tom si trvám," prohlásila bývalá šéfka ERÚ. Podle soudce to však není jednoznačné. "Samotné stíhání nebylo zákonnou překážkou uzavření smlouvy," uvedl. Soud by podle něj také potřeboval více důkazů, že smlouva opravdu měla být nastavena tak, jak Vitásková v žalobě uváděla.

Ministerstvo spravedlnosti Vitáskové dříve vyplatilo 450 000 korun, vyšší odškodné jí přiznat odmítá.

Zdroj: ČTK
Pokračovat