Foto: Škoda Auto

Jak uvádí web history.com, přišla s prototypem, který fungoval následovně: sada ramen stěrače byla vyrobena ze dřeva a potažená gumou. Připojila se k páce poblíž volantu na straně řidiče. Když řidič zatáhl za páku, vytáhla se pružina natažená přes okno a zase zpátky, čímž odstranila dešťové kapky, sněhové vločky nebo jiné nečistoty.

Andersonová uváděla, že po zimní sezoně mohou být stěrače odstraněny a uskladněny, lze je tedy používat pouze v době, kdy hodně sněží nebo prší. Tato funkce měla pravděpodobně oslovit řidiče žijící v místech, kde v létě nepršelo.

Mary zašla za kanadskou firmou vyrábějící různé automobilové díly, která jí sdělila, že její patent nemá žádnou praktickou hodnotu, a tudíž ani cenu. Ani další výrobci ji údajně nepřijali, lidé prý tvrdili, že řidič by byl funkcí stěrače rozptylován a mohl by způsobit nehodu.

A tak licence na patent vypršela a Mary dopadla tedy stejně jako Florence -  na svém vynálezu nevydělala ani cent.