Ženy v Česku vydělávají průměrně stále výrazně méně než muži. Jejich průměrný hrubý hodinový výdělek je o 20,1 procenta nižší. Česko je tak v EU zemí se třetím nejvyšším rozdílem. Vyplývá to ze statistik, které u příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) zveřejnil Evropský parlament.
Evropská studie ukázala, že v Česku se dá takzvaná výdělková propast mezi muži a ženami vysvětlit jen z necelé pětiny rozdílnou zaměstnaností, odpracovanou dobou a dalšími faktory. Víc než čtyři pětiny tak představuje nevysvětlitelný rozdíl.
Údaje Eurostatu o odlišných průměrných výdělcích mužů a žen se týkají firem s deseti a více zaměstnanci. Za rozdílem je to, že ženy pracují v hůře placených odvětvích a na nižších pozicích, mívají také kratší úvazky. Vzdělání mívají naopak vyšší než muži. Roli hraje péče o děti. Většinou s nimi zůstávají doma matky. Česko má jednu z nejdelších rodičovských, školek je ale nedostatek. O stárnoucí rodiče se pak starají také většinou ženy.
Na vysvětlitelné a nevysvětlitelné rozdíly se zaměřili vědci. Ve výpočtu zohlednili délku pracovní doby, vzdělání, práci na smlouvu, velikost podniku, pracovní zkušenosti a řadu dalších parametrů. V Česku se dá vysvětlit celková propast mezi výdělky mužů a žen podle těchto ukazatelů z necelé pětiny.
Zbytek činí nevysvětlitelný rozdíl. V něm je zahrnuta i diskriminace, uvedli autoři. Podle nich se očekává, že ženy budou vydělávat méně a jejich pracovní zkušenosti, vzdělání a další charakteristiky jsou méně hodnotné než u mužů.
V sedmadvacítce se v průměru hrubý hodinový výdělek žen a mužů liší o 14,8 procenta. Průměrný nevysvětlitelný rozdíl v unii činí téměř třetinu. Hůř než Češky jsou na tom s odlišnou hodinovou částkou Estonky a Němky. Ženy v Estonsku dostávají v průměru o 22,7 procenta hrubého méně, ženy v Německu o 20,9 procenta.
Těsně před Českem skončilo Rakousko s rozdílem 19,6 procenta a Slovensko s 19,4 procenta. Evropská komise před několika dny oznámila, že chystá pro členské země návrh závazných pravidel, která by přispěla k odstranění výdělkové propasti.
Zákonná či jiná opatření k větší transparentnosti a zajištění rovného odměňování přijalo podle další studie, kterou zveřejnil Evropský parlament, několik unijních států. Právo požadovat informace o výši výdělků mají zaměstnanci a zaměstnankyně třeba ve Finsku, zprávy o průměrných výdělcích mužů a žen musí zveřejňovat firmy v Rakousku, Francii, Dánsku, Itálii a Belgii. V některých zemích mají zaměstnavatelé povinnost provádět mzdové audity. Propaguje se i kolektivní vyjednávání o rovné odměně. Česko patří ke státům, které žádný z těchto čtyř kroků nepodnikly, uvádí studie.
