Autonomní řízení
Že existuje pět úrovní autonomního řízení, od 1 do 5, nejspíše víte. Automobilky míří právě na ten nejvyšší stupeň, kdy ve vozidle nebude muset být ani volant, protože počítače, radary, kamery a další elektronické vybavení dokážou auto ovládat zcela samy bez nutnosti, aby někdo dával pozor na cestu. Řidič si tak při jízdě bude moci číst, pracovat nebo spát. K tomu je ale zatím ještě dlouhá cesta - jak z hlediska techniky, tak z hlediska legislativy.
Standardem je tak dnes většinou pomocník pro jízdu na dálnici, který kombinuje adaptivní tempomat s udržováním jízdního pruhu. Na jasně vyznačené dálnici se tak vůz dokáže pohybovat sám (to znamená zrychlovat a zpomalovat, držet se ve zvoleném jízdním pruhu) za předpokladu, že řidič má ruce na volantu a je neustále připraven převzít řízení. Za auto je totiž vždy plně zodpovědný. Toto je autonomní řízení druhé úrovně.
Honda pak na počátku března začala v Japonsku jako první prodávat auto, luxusní limuzínu Legend, s autonomním řízením třetí úrovně. To znamená, že v případě tohoto modelu se v rychlostech do 50 km/h může třeba v dopravní zácpě na rychlostních komunikacích řídit zcela samo - vyhodnotí-li systém, že je to bezpečné. Pokud se tak stane, řidič už nemusí sledovat provoz před ním a může si kupříkladu číst noviny nebo sledovat televizi. Pokud však systém vyhodnotí, že již není bezpečné, aby ovládal auto sám, upozorní na to řidiče, který musí řízení převzít. Hlavní rozdíl oproti druhé úrovni je, že ve chvíli, kdy se auto řídí samo, už za něj není odpovědný řidič, ale výrobce. Honda Legend s tímto systémem bude dostupná v Japonsku v omezeném množství a jen na leasing.
Tento systém má oprávnění pro používání pouze v Japonsku, letos by ale něco podobného měl dostat třeba nový Mercedes-Benz třídy S. Ten by se při splnění řady podmínek mohl sám řídit na některých úsecích v Německu.