


Ukradli vám auto a náhodou skončí v Rusku? Pak možná už brzy nebudete jeho majitelem. Na pokyn Vladimira Putina totiž vzniká zákon, který by v podstatě legalizoval kradená auta. Pokud budou pocházet z těch „špatných“ zemí.

„Putinův zákon by mohl podpořit krádeže aut v Evropě,“ hlásí titulek v německém deníku Bild. A vlastně příliš nepřehání. Ruské ministerstvo vnitra totiž na popud prezidenta Vladimira Putina připravilo návrh zákona, který umožňuje legálně přihlásit auto ukradené v jiné zemi. Konkrétně takové, kterou Rusové považují za nepřátelskou.
Těch je po napadení Ukrajiny 24. února 2022 a následném uvalení sankcí kolem padesáti, včetně celé Evropské unie, a tedy i České republiky.
Podle deníku Kommerstant je v návrhu ministerstva explicitní poznámka, že vznikl „aby ochránil legitimní zájmy lidí, kteří mají auto hledané nepřátelskými státy“. Přitom dokonce ani současné ruské zákony registraci kradeného auta, které je v databázi Interpolu, neumožňují. Ať už je odkudkoliv.
Jak vysvětlilo ruské ministerstvo vnitra, policie a další orgány „nepřátelských států“ prý s tamními úřady nekomunikují a ignorují žádosti o identifikaci, jestli je auto skutečně kradené. Tím pádem je pak pro ruské úřady složité spolehlivě určit, jestli vůz pochází z trestné činnosti, i když je v mezinárodní databázi vedeno jako ukradené.
A pokud by ho někdo koupil „v dobré víře“, tedy neměl tušení, že je kradené, pak by případný zájem „nepřátelského státu“ byl podle logiky ruských úřadů zásah do legitimních zájmů nového majitele.
Typickým příkladem je prý Německo. Na seznamu Interpolu je na německou žádost 123 aut, která se nacházejí v Rusku. Nicméně Němci se s ruskou stranou dlouhodobě odmítají bavit a pomáhat jí při identifikaci. Ruští majitelé se tak soudí a jejich auta zatím stojí odstavená. I když zaplatili všechny potřebné poplatky, včetně poměrně vysoké registrační daně či recyklačního poplatku.
Kommersant připomíná, že návrh nového zákona nijak neřeší, co se stane s autem, které bylo navzdory podezření z krádeže legálně registrované, a stát, z něhož pochází, se o něj nakonec přihlásí. V tu chvíli by prý mělo dojít k ukončení registrace a zabavení auta, jasně dané to ale v návrhu není.
Zákon přitom zpochybňují přímo Rusové, mimo jiné šéfredaktor magazínu Za rulem (Za volantem) Maxim Kadakov. Podle něj je registrace kradeného auta „velmi diskutabilní koncept“. Kadakov také doplnil, že jezdit s takovým autem mimo Rusko by znamenalo vysoké riziko zabavení.
Kolik takových kradených aut může být, není jasné. Některé odhady ale hovoří o tisícovkách vozidel.
Hlad Rusů po autech ze Západu však roste, protože legálně si je koupit kvůli sankcím nemohou. Většina evropských, japonských, korejských či amerických automobilek v reakci na útok na Ukrajinu ze země odešla.
Jejich místa zaujali hlavně čínští výrobci, kteří ale kvalit zavedených značek nedosahují. Rusové pak často vozí mercedesy, BMW, či dokonce škodovky přes Čínu či další země v rámci takzvaných paralelních dovozů.
Už loni na konci listopadu přitom ruský deník Gazeta psal o tom, že přes Ruskem ovládaná separatistická území Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na Ukrajině se dováží kradená auta z Evropy. Napomáhají tomu tamní zjednodušené registrace aut původně zaregistrovaných na Ukrajině. Následně se z obou území dostávají ke koncovým zákazníkům do Ruska.






Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.



Jestli se od někoho podobná jízda nečekala, je to právě on. Jiří Lehečka se v průběhu první části sezony trápil, marně hledal formu. V Miami ale doslova šokuje tenisový svět fenomenálním tenisem a jen těžko pochopitelnými statistikami. Čtyřiadvacetiletý hráč si zahraje životní finále proti italské superstar Janniku Sinnerovi.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.