„A ono se to dá dobíjet?“ Majitelé některých plug-in hybridů ani nevybalili nabíjecí kabel

Za kolik plug-in hybridy skutečně jezdí? Výzkum analyzoval údaje o spotřebě téměř 1,4 milionu plug-in hybridů prodaných v Evropě mezi lety 2021 a 2023. Výsledky jsou pro auta, která často slibují spotřebu kolem jednoho litru, nelichotivé: jejich průměrná reálná spotřeba totiž dosahuje téměř šesti litrů. A u některých značek to dokonce vypadá, jako by majitelé ani nevybalili dobíjecí kabel.

Studie Fraunhoferova institutu nabízí zajímavý pohled na to, jak majitelé plug-in hybridy reálně používají. Sleduje, jak často auta nabíjejí, kolik času tráví v režimu čistě na elektřinu a jakou spotřebu vykazují v jednotlivých jízdních režimech. Rozdíl mezi udávanou a skutečnou spotřebou je přitom drastický.

Zatímco podle homologačních norem by měla průměrná auta ve studii jezdit zhruba za 1,5 litru na 100 kilometrů, v reálném provozu si řeknou o 5,9 litru. Důvod je jednoduchý: auta absolvují s vypnutým spalovacím motorem ani ne třetinu všech jízd. Normy přitom počítají s výrazně vyšším podílem jízdy čistě na elektřinu.

Kdo by se tahal s kabely…

Hlavním problémem je způsob používání. Majitelé plug-in hybridů své vozy dobíjejí výrazně méně, než se původně očekávalo. Z dat vyplývá, že relativně poctiví jsou například řidiči Citroënů, Peugeotů, DS, Opelů, Mazd nebo Toyot. U Toyoty dosahuje podíl elektrické energie na celkové spotřebě 42,8 %.

Na opačném konci spektra stojí prémiové německé značky jako Audi, BMW nebo Mercedes, jejichž řidiči většinou jezdí převážně na benzin nebo naftu. Absolutně nejhůře jsou na tom majitelé Porsche. Ze studie vyplývá, že většina z nich zřejmě ani nevybalila dobíjecí kabel z ochranného obalu.

Zatímco u Toyoty tvoří elektřina významnou část spotřeby, u Porsche činí pouhých 0,8 %. V průměru připadlo na ujetých 27 000 kilometrů dobití jen 7 kWh, což neodpovídá ani jedné plné kapacitě trakční baterie.

Plug-in hybrid s vybitou baterií přitom spotřebuje v průměru 7,4 litru na 100 kilometrů – u Porsche často ještě více. Podle dat, která zveřejnil magazín Auto Motor und Sport, se u vozů jako Porsche Cayenne nebo Mercedes GLE pohybuje celková průměrná spotřeba mezi šesti a devíti litry. Elektřina se na ní podílí zhruba patnácti procenty.

Právě velká SUV, tedy auta s obecně nejvyšší spotřebou, se dobíjejí nejméně často. Vozy vyšší střední třídy, jako BMW řady 5 nebo Audi A6, dosahují podílu elektrické energie kolem 25 až 30 %. Automobily nižší střední třídy, například Toyota Prius, se pohybují mezi 35 a 43 procenty. I to je však výrazně méně, než s čím počítají současné normy.

I nabité auto žere benzin

Dalším důvodem, proč se reálná spotřeba od tabulkových hodnot liší až o 300 %, je způsob jízdy po dobití. Řidiči často nevyužívají čistě elektrický režim, ale volí hybridní mód, který kombinuje spalovací i elektrický motor.

V tomto nastavení se sice baterie postupně vybíjí, zároveň ale auto vykazuje spotřebu paliva, v průměru 2,8 litru na 100 kilometrů. Taková spotřeba u auta s nabitou baterií překvapila podle webu Tagesschau i samotné výzkumníky. Spalovací motor se podle nich v plug-in hybridech zapíná mnohem častěji, než se původně předpokládalo.

Neplatí to ale plošně. Toyota, Renault, Ford nebo Kia vykazují v hybridním módu – ať už s nabitou, nebo vybitou baterií – velmi nízkou spotřebu. Jde přitom o automobilky, které své plug-in hybridy nabízejí i ve variantě samodobíjecího hybridu. Tyto vozy využívají velmi podobné pohonné ústrojí, jen s menší baterií a bez možnosti externího dobíjení.

Naopak značky, které takový hybridní protějšek nemají, typicky koncern VW nebo BMW, dosahují výrazně horších výsledků.

Normy by se měly změnit

Studie tak zpochybňuje nejen marketingové sliby automobilek, ale i způsob, jakým evropské normy s plug-in hybridy zacházejí. Autoři upozorňují, že rozdíl mezi udávanou a reálnou spotřebou je příliš velký a že by bylo vhodné metodiku změnit.

Současná pravidla jsou přitom pro automobilky zásadní. Právě díky nízkým tabulkovým hodnotám spotřeby plug-in hybridů se jim daří plnit přísné flotilové limity emisí CO₂.

Výzkumníci proto navrhují větší podporu vozů s takzvaným range extenderem, jako jsou Opel Ampera, BMW i3 REX nebo Leapmotor C10 REEV. Jde o auta koncipovaná primárně jako elektromobily, která mají navíc malý spalovací motor fungující pouze jako generátor elektřiny.

„Takové vozy mají z 90 procent jezdit jen na elektřinu. Po vybití baterie mají výrazně omezenou dynamiku a spalovací motor u nich slouží spíše jako nouzové řešení pro delší trasy,“ uvádí analýza.