Výbuch na čerpací stanici v Machačkale, nacházející se na jihu Ruska, ke kterému došlo minulý týden, byl extrémní. Při explozi přišlo v autonomní ruské republice Dagestán o život 35 lidí a podle agentury TASS nebylo ani pár dní po incidentu možné řadu těl identifikovat. Přes 119 zraněných bylo s odvoláním na ruské ministerstvo zdravotnictví hospitalizováno v nemocnici, včetně asi dvacítky dětí.
"Čerpací stanice je technologická jednotka, kde musí být vše v naprostém pořádku. Vyžaduje řadu přísných bezpečnostních předpisů a nutnost dodržovat požární ochranu," vysvětluje Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
"Tady muselo evidentně dojít k nějakému porušení těchto pravidel. Bližší informace o vyšetřování neznám, ale ze zkušeností víme, že příčin může být celá řada, například i chyba v technologii stáčení pohonných hmot nebo i nedej bože porušení zákazu kouření. Největším rizikem u požáru na čerpacích stanicích je fakt, že benzinové páry vzplanou i při záporných teplotách minus 20 stupňů a požár se rychle šíří," vysvětluje Loula.
Požár podle ruských vyšetřovatelů původně vznikl v autoservisu, odkud se rozšířil na benzinovou pumpu, která stála v jeho těsné blízkosti. Právě tento fakt odsoudil šéf Dagestánské autonomní republiky Sergej Melikov s tím, že to porušuje bezpečnostní opatření. Objevuje se také kritika, že se neprováděly pravidelné kontroly na takto potenciálně nebezpečných technických objektech.
Jak hasit požár na benzince
Hašení požáru na benzinové stanici má svá specifika právě v tom, že se na místě nacházejí vysoce hořlavé kapaliny. "Takové požáry jsou charakteristické vysokou rychlostí šíření, velkou intenzitou hoření a vysokou teplotou plamene. Intenzita hoření může náhle narůstat při postupném poškozování obalů hořlavých kapalin," vysvětluje Martina Götzová z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Hasiči se musí potýkat také s intenzivní výměnou plynů a uvolňováním velkého množství zplodin hoření, nebezpečím výbuchu, nebezpečím rozšíření požáru na okolní prostory, možností šíření požáru roztékáním hořících kapalin a v neposlední řadě také nebezpečím úniku nebezpečných látek, ať už jde o samotné hořlavé kapaliny, vznikající toxické zplodiny hoření, nebo odpadní vody při hašení.
V Česku podle informací Hasičského záchranného sboru ČR k tak rozsáhlým požárům na čerpacích stanicích, k jakému došlo minulý týden na jihu Ruska, nedochází. "Evidujeme spíš jen jednotky případů, maximálně do dvaceti ročně. Většinou se ale jedná o událost v areálu čerpací stanice, která je nezávislá na samotné čerpací stanici a jejích technologiích. Nejčastěji jde o požáry automobilů. Od roku 2006, kdy statistiky podrobněji sledujeme, evidujeme do letoška asi 170 požárů, kde hlavním nebo vedlejším objektem byla čerpací stanice," vypočítává Götzová.
"Myslím, že k požárům na čerpačkách v Česku dochází výjimečně právě proto, že bezpečnostní normy se tu snažíme dodržovat. Dochází k nim častěji v oblastech, kde jsou předpisy benevolentnější a jejich dodržování sporné, třeba v afrických zemích. Stává se totiž, že občané se snaží pohonných hmot sami zmocnit," udává Loula.
V listopadu 2021 došlo například k výbuchu cisterny v hlavním městě Freetown v africké Sieře Leone, který zabil 99 lidí. Ti se totiž těsně před explozí seběhli k havarovanému stroji a chtěli si nabrat unikající palivo.
V červnu 2015 zahynulo přes 250 lidí při výbuchu benzinové stanice v centru ghanského hlavního města Akkry. Požár vypukl v areálu nedalekého terminálu nákladních aut, oheň se dostal k benzinové stanici přes palivo, které z pumpy uniklo v důsledku několik dní trvajících záplav.
V Akkře došlo k sérii explozí na čerpací stanici i o dva roky později. Způsobil je požár cisterny, o život přišli tři lidé a desítky se zranily.
Jedním z nejtragičtějších incidentů tohoto druhu v Evropě byl výbuch na čerpací stanici Applegreen na okraji vesnice Creeslough na severovýchodě Irska, který si vyžádal deset obětí. Došlo k němu loni v říjnu.
