Jan Matoušek
8. 12. 2018 8:25
Postupná změna režimů v zemích bývalého východního bloku přinesla nejen politickou výměnu komunistické strany, ale i zásadní změny v ekonomické sféře. To se dotklo také automobilového průmyslu, protože bývalé socialistické automobilky najednou nedokázaly produkovat konkurenceschopné modely. Dříve či později přišla na řadu jejich transformace. O současném úspěchu Škody či Dacie asi není potřeba dlouze vyprávět, na výsluní se postupně vrací i Lada a Tatra. Jenže co další značky? Na osudy některých z nich jsme se podívali v následující galerii.
Zastava
Zastava to po roce 1990 měla těžší než ostatní socialistické automobilky. Důvodem byla série válečných konfliktů v Jugoslávii, která zcela změnila obraz Balkánu. Zastava kvůli tomu musela přerušit výrobu, měla problém s distribucí a kvůli mezinárodním sankcím i s vývozem. V roce 1999, v době kosovské války, byla dokonce část továrny v Kragujevaci vybombardována jednotkami NATO, protože dceřiná zbrojařská firma automobilky Zastava Arms dodávala zbraně Srbům.
Všechno se to podepsalo na modelovém programu, který byl po válkách založen na modernizovaných modelech 45 (někde Koral), Florida a 101. Především poslední zmíněný model byl původem z konce 60. let, a tedy již notně zastaralý. V tu chvíli se již srbská automobilka rovněž vrátila na exportní trhy, především pak ty méně náročné. Zavedeným automobilkám mohly modely Zastava jen těžko konkurovat.
Na podzim roku 2005 přišlo spojení s Fiatem a dohoda, která zajistila Zastavě licenční produkci druhé generace Punta po modernizaci pod jménem Zastava 10. V listopadu 2008 se pak zastavila výroba všech stávajících modelů, ano i modelu 101, vyjma hatchbacku 10. Důvodem byla privatizace Zastavy a dohoda srbské vlády s Fiatem. Italové koupili továrnu v Kragujevaci, automobilka jako taková však zbankrotovala. Výsledkem je stav, kdy se dnes v bývalých a výrazně zmodernizovaných výrobních prostorách Zastavy dělají Fiaty 500L.