Foto: 28 socialistických aut po změně režimu. Proč nedokázala konkurovat?

Moskvič řady 2142, zde jako kupé Duet, byl posledním pokusem ruské automobilky o přežití. Neúspěšný.
Ačkoliv byla Felicia v podstatě jen hodně zmodernizovaný Favorit, stala se pro Škodovku symbolem. Šlo totiž o první vůz, vyvíjený pod taktovkou koncernu Volkswagen, díky kterému mladoboleslavská značka nedopadla jako někteří ruští konkurenti. Z nabídky Felicie stojí za zmínku tato verze Fun se dvěma vysouvacími zadními sedadly a výrazným designem. Vznikla jen v asi čtyřech tisících kusech.
Slovenská automobilová produkce v 90. letech strádala. Prostory BAZ koupil Volkswagen a TAZ se i tehdy snažil stavět na již notně zastaralé Škodě 1203. Ta přitom vznikla v roce 1968. V Trnavě ale dál stavěli vlastní modifikaci s označením TAZ 1500 se zážehovou patnáctistovkou či 1900 D s naftovou devatenáctistovkou. Kvůli slabém odbytu produkce vozu skončila v roce 1999.
Ačkoliv limuzínu T613 Tatra představila už v 70. letech, ještě do poloviny 90. let spoléhala ve svém výrobním programu na její modifikované varianty. A ani model T700, který kopřivnická značka představila v roce 1996, není úplně nový. I když to na první pohled nemusí vypadat, auto se vzduchem chlazeným osmiválcem vzadu je jen posledním vývojovým stadiem T613. Stala se také poslední vyrobenou osobní Tatrou, a to v počtu jen lehce přes 60 kusů.
Po neúspěšných snahách o výrobu společného vozu s Mladou Boleslaví ponechala cvikovská automobilka Sachsenring ve výrobě Trabant 601 i v 80. letech. V roce 1989 přišla modernizace vozu s duroplastovou karoserií a pod kapotu se místo dvoutaktu dostal licenční čtyřtakt z Volkswagenu Polo. Jméno se změnilo na Trabant 1.1 a od předchůdce vůz odlišovaly také jiná maska chladiče, silnější brzdy či úpravy podvozku. Automobilka se s autem snažila uspět i začátkem 90. let, v konkurenci modernějších strojů ale Trabant neměl šanci. Výroba skončila v roce 1991 a továrna dnes patří koncernu VW.
Foto: Výrobci
Jan Matoušek Jan Matoušek
Aktualizováno 1. 12. 2020 0:00
Přelom osmdesátých a devadesátých let znamenal pro východní blok výraznou politickou změnu. Komunistické režimy napříč jednotlivými státy se začaly pomalu hroutit a ušetřeno nezůstalo ani mocenské centrum v Moskvě. Pro automobilky to znamenalo možnost transformovat se a volně prodávat i svá auta na trzích v západní Evropě.

Mnohdy ale o taková auta nebyl zájem ani na domácích trzích. Východní Němci, Sověti nebo Poláci totiž i na konci 80. let vyráběli technicky zastaralá auta a kvůli nedostatku peněz je nedokázali začátkem 90. let přizpůsobit novým podmínkám. S čím jednotlivé značky chtěly bojovat pro Fordům, Opelům nebo Renaultům, se podívejte v následující galerii. 

 

Právě se děje

před 21 minutami

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 4,1 procenta

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 000. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 000 přibylo.

"S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací," sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech," doplnil. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. "Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst," sdělila v pátek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy