Zastava 101 vypadá jako z automobilového pravěku, ale skončila teprve před 10 lety

ČTK ČTK
24. 11. 2018 18:23
Model s označením 101 přežil ve výrobním programu srbské automobilky Zastava nástup modernějších vozů, ekonomické sankce proti Miloševičově Jugoslávii i bombardování továrny v roce 1999.
Foto: Zastava

Po 37 letech výroby se mu stala osudnou až dohoda srbské vlády s italským Fiatem, který převzal zastaralou továrnu v jihosrbském městě Kragujevac. Poslední kus Zastavy 101 opustil výrobní linku před deseti lety, 21. listopadu 2008.

Po koupi továrny Fiatem skončila také Florida.
Po koupi továrny Fiatem skončila také Florida. | Foto: Zastava

Spolu s vozem, přezdívaným "stojadin" nebo "kec", definitivně tehdy skončily i další dva letité modely, Koral a Florida. Ty se ale začaly vyrábět vlastně poměrně nedávno - první z nich v roce 1981 a ve své době elegantní Florida ještě o šest let později.

Zastava 101 přitom patří k několika málo vozům, které v Evropě po druhé světové válce vydržely ve výrobě tak dlouho. Mezi dodnes vyráběné patří už jen ruská Lada Niva (od roku 1977), a pak malosériové vozy jako Morgan 4/4 nebo Caterham Seven.

První kusy Zastavy 101 opustily výrobní pás 15. října 1971 (jeho předobraz, Fiat 128, se ale poprvé objevil ještě o dva roky dříve) a během téměř čtyř desítek změn vůz prošel jen drobnými modifikacemi.

Srbský zákazník si tak ještě před deseti roky mohl v přepočtu zhruba za 100 000 korun koupit auto, které se od začátku 70. let příliš nezměnilo - jen originální kulatá světla vystřídala hranatá a interiér ovládl místo původní koženky plast, jenž nahradil i chrom na náraznících a vnějších zrcátkách.

Jinak si ale člověk v novém "stojadinu" připadal jako ve stroji času: místo vstřikování měl motor až do konce tradiční karburátor a airbag nebyl ani v příplatkové výbavě.

Změn se během výroby nedočkala ani diskutabilní kvalita. V jugoslávském časopisu Auto Revija se už v srpnu 1972 objevily kritické ohlasy majitelů - ti kupříkladu psali, že se jim u zcela nového vozu třikrát po sobě zablokovaly brzdy, případně si stěžovali na elektroinstalaci.

Od roku 1971 se vyrobilo přes milion "stojadinů", z výrobního pásu v Kragujevaci sjelo ještě 250 000 vozů Zastava 128, což je vlastně původní sedan Fiat. V posledních letech výroby ale továrnu opouštělo jen kolem 2000 vozů ročně, celková výroba dosahovala pouhých 20.000 aut.

Krátce po přelomu století se továrna pokusila uspět s licenčním Fiatem Punto, přejmenovaným na Zastavu 10, skutečný impuls ale přinesli až Italové, kteří v Kragujevaci od roku 2012 vyrábějí Fiat 500L.

Zastavu 101 (s označením 1100) je možné potkat i v České republice, ve druhé polovině 70. let ji prodávala Mototechna. Auto za 65.000 korun tehdy patřilo k těm dražším, stejně stála Lada 1300, Škoda 120 byla o 7000 levnější.

Na kvalitu zpracování si ale stěžovali i recenzenti tehdejších časopisů Automobil a Svět motorů. Druhý z nich v roce 1977 v závěru napsal: "Máme-li jmenovat pořadí, v jakém by se měl výrobce věnovat zlepšování vozu, pak se o první dvě místa dělí kvalita dílenské práce a snižování hluku."

V Československu se mezi roky 1976 a 1980 prodalo jen 10 000 "stojadinů", které se z Jugoslávie dovážely v rámci barterového obchodu. V českém registru jich zůstává necelá tisícovka, ještě před deseti roky to byl dvojnásobek.

A kolik z nich opravdu jezdí, se přitom nedá zjistit. Občas se zachovalý vůz ještě dá potkat na silnici a existují také webové či facebookové stránky věnované Zastavě 101.

"Stojadin" je docela populární i v bývalé Jugoslávii, přestože není tak kultovním vozítkem jako jeho předchůdce ve výrobním programu kragujevacké automobilky - "fićo", tedy jugoslávská verze Fiatu 600, která se vyráběla v letech 1955 až 1985.

 

Právě se děje

před 17 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy