Kdo řádně servisuje své auto, nemusí se bát krácení peněz od pojišťovny po případné nehodě, kterou nezaviní. Ostatní majitelé aut však nadále musí počítat s takzvanou amortizací, tedy krácením pojistného plnění úměrně stáří opravovaných dílů.

V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká Tomáš Klofát, ředitel úseku likvidace pojištění motorových vozidel Allianz pojišťovny, která má smlouvu o zákonném pojištění z odpovědnosti při provozu vozidel uzavřenou se zhruba 700 tisíci klienty.

Aktuálně.cz: Při dopravní nehodě, přestože ji nezaviní, nedostává člověk od pojišťovny celou částku, kterou za opravu zaplatil. Pojišťovny to zdůvodňují takzvanou amortizací, ačkoliv je to v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu z roku 2007. Proč takto postupujete?

Tomáš Klofát: Pojišťovna pochopitelně nemůže přistoupit na to, že by motorista po opravě získal vůz v lepším stavu, než byl před nehodou. Což by se logicky stalo, kdyby dostal při opravě například novou pneumatiku na místo zničené, která už byla stará a měla třeba jen dva milimetry hluboký vzorek. Ostatně, říká nám to i nové znění občanského zákoníku, v němž se uvádí, že při opravě je třeba uvést vůz do původního stavu.

A.cz: To lze ale v praxi jen těžko realizovat...

Ano, vezměme jako modelový příklad tu zničenou jednu zadní pneumatiku. Samozřejmě nebudeme nikoho nutit, aby si někde v pochybných pneuservisech sháněl podobně ojetou starou pneumatiku. Tudíž necháme servis, aby namontoval ne jednu, ale logicky hned dvě nové pneumatiky na obě strany nápravy. Tím ale logicky klient získává výhodu. Pojistné plnění proto snížíme o rozdíl mezi cenou nové a té původní ojeté pneumatiky.

A.cz: Kolika procent vozidel se vůbec takzvaná amortizace týká? Je to skutečně tak velký problém, jak se o něm často mluví?

Právě to si nemyslím, protože nejvíce bourají mladší auta. Takže krácení vyplacených částek za opravu se může týkat řádově dvanácti až čtrnácti procent aut. Navíc se toto procento v závislosti na konkrétní škodě dále snižuje, protože u určitých náhradních dílů prostě není jiná volba než poškozený nahradit originálním.

Zajímá nás servisní knížka

A.cz: Jestli tomu dobře rozumím, za opravu vozu starého jen několik let tedy nebudu muset nic doplácet?

Ano. U aut, které jsou dosud v záruce, což může dneska být třeba pět let, plně hradíme celou opravu a všechny originální díly. Pokud se ovšem oprava provádí ve značkovém autoservisu.

A.cz: Dobře, ale i třeba deset let staré auto může být v naprosto bezvadném stavu a jeho majitel si nebude přát, aby se na jeho voze objevil jiný díl než od originálního výrobce. Jak pak budete postupovat?

Už nyní v podobných případech požadujeme prokázání servisní historie daného vozidla. Pokud bude klient schopen prokázat, že auto řádně servisoval a nekupoval náhradní díly například na vrakovišti, samozřejmě nic krátit nebudeme.

A.cz: A u těch ostatních starších aut?

S novým občanským zákoníkem se opouští takzvaný znalecký standard, který určoval, v jakém stavu - průměrně - jsou jednotlivé části příslušně starého konkrétního vozu určité značky. Nově se bude přihlížet zejména ke kombinaci stáří a najetých kilometrů opravovaného vozu. Je to ale v této fázi pouze předpoklad - je možné, že budoucí soudní rozsudky u sporných případů tuto praxi opět někam posunou…

A.cz: Jak je to s možností volby servisu, v nichž si klient objedná opravu poškozeného vozidla?

Klient samozřejmě volbu má. Ale pro něj a samozřejmě i pro nás je jednodušší, když si pro opravu vybere některý ze zhruba tisícovky servisů, s nimiž máme smluvní vztah.

A.cz: Co když ale z nějakého důvodu trvá na tom, že si chce auto nechat opravit v jiném servisu?

Je to pochopitelně jeho právo, nicméně zatímco v našem smluvním servisu může oprava vozu - při škodě do sto tisíc korun - začít okamžitě, v tom, s nímž smlouvu nemáme, musí se začátkem opravy čekat až do návštěvy našeho technika. Je tam pak také větší riziko, že navýšení škody nad limit nemusíme proplatit.

Zdražování povinného ručení neskončilo

A.cz: Po letech zlevňování začalo povinné ručení vloni zdražovat, letos se předpokládá navýšení průměrných cen o dalších zhruba 10 až 15 procent. Na co takto vybrané peníze použijete?

Velká část připadne na zaplacení výjezdů hasičů, což nám ukládá nový zákon. Část z navýšení připadne i na polštář na vyšší ceny oprav. Například devalvace koruny zdražila opravy - dražší jsou barvy, dovážené náhradní díly, navíc servisy zdražují hodinové taxy za provedené práce. A samozřejmě v závislosti na novém znění občanského zákoníku očekáváme poměrně výrazné navýšení vyplácených náhrad za újmu na zdraví a podobně.

A.cz: O tom, že by se celý systém povinného ručení měl poměrně zásadně proměnit, se mluví již dlouho. Je podle vás reálné například to, že by měl majitel řidičského oprávnění jednu vlastní registrační značku a tu by mohl instalovat vždy jen na to vozidlo, které právě používá?

My bychom byli samozřejmě pro. Rádi bychom dělali „ na míru" taxy pro řidiče, kteří sice zatím nebourali, ale prokazatelně jezdí nebezpečně, protože například policie eviduje jejich prohřešky za jízdu na červenou a podobně. Tak bychom uvítali, kdyby se například poškozené čelní sklo vypustilo z pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla, protože to pak vede k různým machinacím a podvodům. Uvítali bychom i razantnější dohled České národní banky a změnu legislativy kolem povinného ručení. Už jsme vedli řadu jednání například i se současnými poslanci, ale zatím to k ničemu nevedlo. V úsilí ale rozhodně nepolevíme.