Je sobotní poledne a ulice města prohřívá nečekaně intenzivní předjarní slunce, v Žitavské pánvi bývá vždy o něco tepleji než na okolních kopcích Lužických hor. K německo-polskému hraničnímu přechodu na ulici Fridenstraße právě míří policejní mikrobus s trojicí mužů, aby ve službě vystřídala jinou trojici, která odtud už za pár minut odjede v podobném autě opačným směrem.
V říjnu zavedlo Německo dočasné hraniční kontroly, důvodem měla být nelegální migrace. Na okraji Žitavy, kde zároveň probíhá i hranice státu, se uprostřed silnice objevila stavební buňka a několik chemických WC, improvizované zázemí místních celníků.
Rychlost je tu na krátkém úseku snížena na 30, o pár metrů dál dokonce na 10 kilometrů. Zdá se, že všechna projíždějící auta ji dodržují. Přítomnost několika uniformovaných osob v těsném sousedství jízdní dráhy i zúžení silnice směrovými deskami vybízí spíše k jízdě krokem.
Přesto však podle informací z českých webů a sociálních sítí právě z tohoto místa chodí českým motoristům pokuty za rychlost. Aut s českou SPZ tu ostatně v době naší přítomnosti projíždí většina - Hrádek nad Nisou je vzdálen pouhé tři kilometry, výhodnou polohu má i pro obyvatele Liberce. Ve skutečnosti se odtud do Žitavy vjíždí z polského území, neboť přechod leží v blízkosti trojmezí a krátký úsek silnice mezi českým Hrádkem a německou Žitavou patří Polsku.
Kamery na hranicích rychlost nesnímají
S informací o výběru vysokých pokut za bagatelní překročení rychlosti na vjezdu do Žitavy přišel jako první server iRozhlas.cz, který citoval dopravního experta Romana Dubského: "Lidem skutečně chodí nepříjemné pokuty, že třeba projeli rychlostí 28 km/h, to je za 85 eur. Opravdu doporučuji, i když je hluboká noc, jeďte tam do deseti kilometrů v hodině, těch pár metrů to vydržíte. Je tam kamera, je tam radar a ty pokuty skutečně důsledně chodí," varuje Dubský na stránkách iRozhlasu.
O "žitavském radaru" se rozproudila diskuse také ve facebookové skupině sledující dopravní situaci na Českolipsku. "Partnerka mi ukazovala článek, že paní dostala flastr za to, že jela 28 km/h na té desítce," píše uživatel s přezdívkou Rotel Kotel a varuje, že kamery instalované na hranicích nejenže fotografují projíždějící ve vysokém rozlišení, ale zároveň měří také rychlost.
Něco takového však německá policie ve vyjádření, které má redakce Aktuálně.cz k dispozici, důrazně popírá. "O instalaci trvalých radarů by muselo rozhodnout zastupitelstvo města, to se však k něčemu takovému podle mých informací ani nechystá," uvádí Sven Möller z policejního ředitelství ve Zhořelci.
Möller zároveň připouští, že policie na žitavském přechodu kontrolovala rychlost v říjnu a listopadu loňského roku. Akce probíhala celkem 18 hodin a byla rozdělena do čtyř dnů. I za tak krátkou dobu se však podařilo zaznamenat přes 500 případů, kdy auta povolenou rychlost výrazně překročila.
Bylo to každé šesté, co tudy ve sledovanou dobu projíždělo, navzdory tomu, že nastavení radaru bylo podle Möllera dostatečně benevolentní. "Na úseku s desetikilometrovou povolenou rychlostí měřil radar až od 33 km/h, v místě s povolenou třicítkou byl nastaven na 43 km/h."
Že si někteří motoristé s rychlostními limity v místě hlavu příliš nelámou, dokládá Möller na příkladu, kdy radar na úseku s omezenou rychlostí na deset kilometrů naměřil v jednom případě rychlost 72 km/h. "Vzhledem k četnému překračování rychlostních limitů na kontrolních stanovištích a s tím souvisejícím nebezpečím pro policisty, kteří zde pracují, je třeba odpovídající měření v této oblasti považovat za přiměřené," konstatuje Sven Möller.
Co dělat, když dorazí pokuta
Když už výzva k zaplacení německé pokuty za překročení rychlosti doputuje až do české poštovní schránky, motoristický právník Michal Dlabola radí ji neignorovat. "Ještě jsem sice nezaznamenal případ, že by u nás někdo německé pokuty vymáhal, do budoucna bych to ale vůbec nevylučoval," uvádí Dlabola s tím, že například Itálie už si českou advokátní kancelář k vymáhání pokut od českých motoristů najala.
"Rozhodně bych ale radil zaplatit v případě, že se do Německa budu opakovaně vracet, pak by po mně policisté mohli vymáhat pokutu na místě při silniční kontrole. A už jsem zažil případ, kdy za nezaplacenou pokutu zabavili jednomu klientovi v Rakousku auto," tvrdí právník.
Podle Michala Dlaboly v současnosti neexistuje propojení registru přestupků v rámci EU. Pokud tedy policie v jiném státě zabaví českému motoristovi řidičský průkaz za závažný dopravní přestupek a následně jej povinně zašle českým úřadům, ty pak nemají důvod dokument zadržet. Zákaz řízení se totiž týká jen země, ve které byl přestupek spáchán. "Mluví se o tom, že by to do budoucna mělo být jinak a zákaz řízení by platil pro celou unii, zatím je ale vše ve stádiu úvah," upozorňuje Dlabola.
V Německu lze o řidičák přijít už při překročení rychlosti o 31 km/h v obci, v Česku doklad policisté zabavují až při rychlosti 40 km/h nad povolený limit.
